Řez rychnovskou kotlinou

Na jaře roku 1934 provedla firma Redlhammer & Sohn z Jablonce v Rychnově dva výzkumné vrty. Do té doby, jak uvádí Adolf Matznauer v pojednání Geologie okresu Jablonec, vydaném jako jeden z dílů Vlastivědy okresu Jablonec v roce 1935, se mělo za to, že rychnovská kotlina byla částí libereckého tercierního údolí, oddělenou později soutěskou u Dlouhého Mostu. Údolí bylo vyplněno vodou a jeho břeh obrůstaly pralesy, které daly základ silné uhelné žíly. Tento předpoklad podporovaly i občasné nálezy karbonizovaného dřeva v cihlářské hlíně a v pískovně. Složení vrstev podle dvou výše uvedených vrtů ovšem přimělo geology změnit názor.

První vrt byl proveden severně od budovy nádraží poblíž břehu Mohelky. Byl hluboký 81,3 m. Druhý vrt byl proveden jižně od náměstí. Ten dosáhl hloubky 148 m. Výsledek vrtů je schematicky znázorněn na obrázku. Pod vrstvou humusu se nacházejí štěrkové terasy a vrstva světlých jílů a písků. Pak začíná mocná vrstva tmavých jílů, která u nádraží končí v hloubce 68,6 m, u náměstí v hloubce 147,6 m. A následuje čedič, známý to produkt vulkanické činnosti. Dr. Matznauer z toho vyvozuje, že rychnovské údolí je tedy produktem vulkanické činnosti ve třetihorách.

Nevím, jestli od roku 1934 byly v naší oblasti prováděny další průzkumy, které by zpřesnily hypotézu. Víme, že selská strana má břidlicové podloží a na druhé straně v Plánském lese vystupoval čedič natolik vzhůru, že tam byl v první polovině minulého století čedičový lom. Možná by bylo zajímavé, kdyby se podařilo najít nejnovější poznatky o struktuře rychnovského údolí. Jisté však je, že "založit dům na skále" je v Rychnově úkol velmi obtížný.

Diskuze

• 04. 01. 2008 17.10
  pardon  …
  
• 04. 01. 2008 17.10
  to byl vtip  …
  
• 04. 01. 2008 17.08
  Nejsou zde základní informace.Jak si vůbec představujete.  …