Léčivé byliny (pole, louky, lesy, ...)

VLAŠTOVIČNÍK

hadí mlíčí, mlíč, celidon, bělmové kořeny

Český rodový název vlaštovičník je odvozen od rodového názvu Chelidonium, pocházející pravděpodobně z řečtiny odvozením od slova chelidon (vlaštovka), neboť již staří Řekové si povšimli, že vlaštovičník kvete po příletu vlaštovek až do jejich odletu a domnívali se, že vlaštovky se jím samy léčí.

Vlaštovičník je vytrvalá a páchnoucí bylina. Celá rostlina je prostoupena mléčnicemi a při utržení roní jasně oranžové mléko.

Vlaštovičník je rozšířen po celé Evropě, v mírném pásmu Asie a na sever zasahuje až do jižní Skandinávie. Byl zavlečen i do severní Ameriky. Jako plevel roste na rumištích, skládkách, u cest a plotů, ve stinných hájích a často se vyskytuje i v blízkosti lidských obydlí od nížin až do podhůří.

Sbírá se nať, někdy i s oddenky. Pro sběr platí vzhledem ke značné jedovatosti rostliny a silně leptavým účinkům mléka všechna bezpečnostní opatření, uplatňovaná při sběru jedovatých rostlin. Sběr je zakázán dětem a doporučuje se používat rukavice, protože mléko na pokožce zanechává žluté skvrny a může vyvolat i puchýře a otoky. Rostlina obsahuje v mléčné šťávě asi 20 alkaloidů, z nichž nejvýznamnější je chelidonin s centrálně sedativním a analgetickým účinkem.

Vlaštovičník byl odpradávna považován za léčivou bylinu. Ve středověku byla jeho šťáva nezbytná při výrobě "kamene mudrců". V lidovém léčitelství a domácím lékařství se používal pouze k odstraňování bradavic, kuřích ok a pih. V některých oblastech Sibiře se mléko z vlaštovičníku používalo místo jódu jako antiseptikum.

Pro jedovatost je lépe svěřit tuto bylinu farmaceutickému průmyslu, kde se tato bylina používá jako surovina k výrobě léků proti astmatu a bolestem žaludku.

VRATIČ

aromatická bylina pouze k zevnímu použití

Vratič obecný (vůně je podobná kafru) pochází z jižní Evropy. U nás tato bylina se žlutými kvítky zdomácněla a najdeme ji na loukách, pasekách a v křovinách. V době květu (od července do října) se sbírá celá nať. V moderní fytoterapii se podává pouze zevně, protože existuje jen malý rozdíl mezi dávkou léčivou a toxickou. Využívá se především poměrně silného antibiotického účinku na šatně se hojící rány. Ty omýváme nebo koupeme v nálevu, který se připraví tak, že hrst vratiče se přelije litrem vroucí vody, nechá se ? hodiny vyluhovat, pak se nálev scedí a zchladí na teplotu lidského těla. Horké koupele rukou a nohou mají antirevmatické působení.

Otýpku sušené nati můžeme dát do skříně, aby ochránila oděvy před moly.

Diskuze

• 20. 03. 2007 14.05
  nečum  …
  
• 20. 03. 2007 14.05
  rererererrrrrrrrrrrrrrrrrreeeeeeeeeeeee  …