Počátky tramvajové dopravy mezi Rychnovem, Jabloncem a Janovem a následně i dopravy uvnitř města nesporně souvisejí s rozvojem bižuterní a sklářské výroby v této oblasti. Postupem času se z ruční výroby a velké rozptýlené výroby manufakturní sklářské a textilní vytvářel systém kapitalistický.
S rozvojem průmyslu a obchodu stoupaly požadavky na dopravu surovin i odvoz hotových výrobků, přísun potravin, uhlí i stavebního materiálu pro horečně se rozvíjející oblast Jablonecka.
Jsou stavěny silnice, s nichž významnou se stala tzv. Krkonošská směřující z Liberce až do Trutnova (1847-1849). K další výstavbě došlo v průběhu následujících třiceti let.
V roce 1860 se Jablonecka v Rychnově a Rádle dotkla železniční trať z Pardubic do Liberce, 1875 projely první vlaky ze Železného Brodu do Tanvaldu, 1886 pak bafaly vláčky z Liberce do Jablonce. Tato trať doznala svého prodloužení do Tanvaldu 1894 s odbočkou ze Smržovky do Josefova Dolu, 1902 směřuje ozubnicová dráha z Tanvaldu do Kořenova a napojuje se na trať do tehdejšího pruského Slezska. Přes tyto významné dopravní kroky přetrvává potřeba zlepšení komunikační situace především v okolí Jablonce a přímo ve městě.

Proto přichází průmyslník Gustav Hoffmann a doporučuje realizovat tramvajovou pouliční dopravu a propojit ji s okolními místy. Roku 1894 požádal o koncesi na výstavbu základní trati z Jablonce nad Nisou přes Vrkoslavice, Kokonín a Pulečný do Rychnově. Dlužno podotknout, že trať měla směřovat i do Brandlu, kde od roku 1891 stála vodní elektrárna.
Jablonecká městská rada se k jeho myšlenkám přiklonila a v březnu 1895 výstavbu schválila. Po projednání se zastupiteli výše zmíněných obcí proběhlo komisiální šetření, byla provedena oficiální traťová pochůzka a ustavena byla rovněž technická komise pro vytyčení trati.
Podmínkou výstavby bylo získání finančně silného akcionáře. Po vleklých jednáních se jím stala Společnost pro podnikání v elektrotechnice v Berlíně. Své jistě sehrála i skutečnost, že sousední Liberec zahájil provoz pouliční dopravy v srpnu 1897.
Počátkem roku 1898 obdržel Jablone nad Nisou koncesní listinu pro "Malodráhu v Jablonci nad Nisou a okolí", kterou vydalo c. a k. ministerstvo železnice ve Vídni. Od tohoto okamžiku, nehledě na počasí, došlo k prvním přípravným pracem, započata byla výstavba pevných staničních zařízení, vyrůstala vozovna s dílnami, strojovnou a správní budovou v jablonecké Pražské ulici. Již kolem 15.května 1899 dochází k pokládání prvních kolejí na hlavním tahu do Rychnova.
Od 13.6.1899 přebírá veškerou investorskou a později i provozovatelskou činnost Jablonecká společnost pouličních drah a elektráren. V krátké době byla vystavěna jednokolejná síť v délce více než 23,5 km, 21,3 bylo provozních.

Díky vysokému pracovnímu tempu byl již 7.2.1900 (na rychnovském pohledu je datum prvního příjezdu tramvaje 6.2.1900) nehledě na složité otázky jablonecké zimy zahájen tramvajový provoz mezi Mírovým náměstím v Jablonci nad Nisou a železniční stanicí Rychnov u Jablonce nad Nisou.
Společnost již od počátku disponovala velice solidním vozovým parkem - měla v majetku 16 motorových a 10 vlečných tramvají pro osobní přepravu, dále dvě elektrické lokomotivy, za něž bylo možno připřáhnout některý ze 14 nákladních a 12 pracovních vozů. Později vzrostl počet nákladních a pracovních vozů až na 46, zakoupeny byly i další motorové tramvaje v počtu šesti kusů.
Trať měla v té době nevídané zajimavosti. Především se jednalo o zhruba šedesátimetrový úsek v dnešní Lidické ulici se sklonem 180,5 promile, rovněž stoupaní na Vrkoslavice a v obráceném směru do Kokonína byla velmi náročná. Nacházelo se na ní 126 oblouků, nejmenší a nejnebezpečnější tzv."kokonínská podkova" měl poloměr pouhých 20 metrů. Majitelé dráhy nabízeli prodej kombinovaných jízdenek pro cestu do Rychnova a odtud železnicí do celé Evropy a zpět.

Krátce po otevření trati do Rychnova jsou otevírány další úseky - především do Janova a později po celém městě a nejbližších místech.
Významnou skutečností bylo zahájení tramvajové nákladní dopravy. Došlo k ní již 5.září 1900. Zřízena byla překladiště u železničních stanic, po trati pak celá síť nákladišť se zasílatelskou a sběrnou službou. Od 1.1.1904 jezdí i pět vozů poštovní dopravy. Občané mohli na zastávkách tyto vozy zastavit a do schránek umístěných na bocích vkládat své zásilky.
Tramvajová doprava prožila svá nejskvělejší léta především do 1.světové války, v roce 1926 byla modernizována hlavní trať a její význam pokračoval dál.

Po 2.světové válce postupně na tratích jednotlivé stroje dožívaly a jen díky nadšení a umu tramvajáků však den co den v pravidelných intervalech dojížděly do vyhýbek a v létě i zimě přivážely cestující a zboží na jednotlivé stanice.
Technická úroveň se postupně snižovala, chyběly peníze na rekonstrukci a modernizaci. Změnil se i názor na způsob dopravy. Nad kolejovou začala vítězit autobusová.
Poslední tramvaje mezi Rychnovem a Janovem zacinkaly svůj umíráček dne 31.března 1965. Od 1.dubna převzaly jejich úlohu autobusy, pomalu mizely koleje, budovy i překladiště, troleje i nosné sloupy. Poslední stopy po tramvajové jablonecké dopravě, která v roce 1900 se postavila po bok dopravy v Ústí n.L., Praze, Brně, Plzni, Olomouci, Ostravě a Liberci, může zájemce nalézt na bývalé konečné v Janově v podobě kousku kolejí a dosud stojícího manipulačního skladu.


Další fotografie z archívu tramvajové dopravy v Rychnově a Jablonci

Diskuze

Vstoupit do diskuze