elektrárny Mám projetou velkou část Evropy a za posledních několik let podstatnbě stopl počet větrných elektráren na úkor tepelných či jaderných.Ty větrné totiž neprodukují žádné splodiny člověku a planetě škodící, v Rychnově budeme chtít vrátit vývoj zpátky a koupíme si liščí ohony a ebonitové tyče...

:-))))) Pane Baudyši, opravdu jste mě rozesmál. Jste si NAPROSTO JISTÝ, že větrné elektrárny v Evropě byly postaveny NA ÚKOR tepelných a jaderných? Pokud ano, uveďte prosím, které tepelné (uhelné) a jaderné elektrárny v Evropě byly zrušeny po vybudování příslušného počtu větrných elektráren. Skutečnost je bohužel taková, že elektrárenské společnosti si musí držet pohotové rezervy pro případ akutního výpadku výkonu větrných elektráren, takže pravý opak Vašeho tvrzení je pravdou. Ale o tom všem už se tady mnohokrát diskutovalo a probralo se to horem-dolem. Nicméně Vám velmi děkuji za názor.

Vážný pane Baudyši Nechápu ,jak jste mohl zaslat svůj příspěvek do diskusního fóra a přitom být takhle strašlivě nepřipraven ? To by mně tedy zajímalo , co jste na svých cestách Evropou činil ,čeho jste si všímal , když jste si ani nebyl schopen zapsat kde a jaké nové elektrárny vznikly a které naopak díky nim mohli být zrušeny?!(Jak je vůbec možné , že Vám unikla tato elementární skutečnost ?) Prosím , pokud se budete chtít příště zúčastnit nějaké odborné diskuse,bylo by velmi vhodné se i na patřičné ,odborné úrovni připravit (doporučuji minimálně několik statistických přehledů a grafů , nejlépe v přehledné tabulce). A vaše poznámka ohledně ebenitových tyčí ? Nevkusné ! Každému je přeci jasné , že i za takovouto alternativu , by musela být zřízena energetická záloha ať již ve formě uhelné či jaderné elektrárny. S pozdravem M.S. (Autor této poznámky se omlouvá ...vyjadřoval jen svůj názor , nepodložený žádnými statistickými údaji)

Promiňte mi oba, pánové, pokud jsem Vás emotikonem urazil. Neměl jsem v úmyslu se vysmívat, prostě mě ten první příspěvek pobavil. Pane Skřivánku, před časem jsem byl naším panem starostou nařčen, že lžu a uvádím demagogické a zavádějící údaje; mimo jiné tehdy šlo o výšku plánovaných VE. Uváděl jsem číslo 130 m a napsal jsem, že tato výška je souměřitelná s výškou hřebene, na kterém má VE stát. Za tyto údaje jsem byl vysmíván a osočován. Dnes se ukazuje, že výška VE by měla být 80 m k ose rotoru a průměr rotoru by měl být (podle varianty řešení) 82 - 92 m, celková výška ke konci listu by tedy měla být 121 - 126 m. Vím, že 126 není rovno 130, ale tato čísla jsou si velmi blízká. Proč to vše rozvádím? Pan starosta Chlouba si tehdy neověřil, zda mě napadá oprávněně či neoprávněně; prostě mě označil za demagoga a lháře. Já jsem příspěvek pana Baudyše neoznačil za verbální spekulaci. Protože tentpo příspěvek obsahuje údaje, které neznám ("větrné elektrárny byly vybudovány na úkor tepelných a jaderných"), zdvořile se táži, zda má pan Baudyš své tvrzení podloženo nějakými relevantními daty. Pokud nemá, pak se o hodnověrnosti jím uváděných údajů dá oprávněně pochybovat. Ujišťuji Vás, že mě tato problematika velmi zajímá. Pokud máte k dispozici nějaké údaje, které by tvrzení p. Baudyše potvrzovaly, budu Vám vděčen za jejich zveřejnění.

Větrné elektrárny Výroba proudu poháněná větrem je nejvíce rozvinutá technologie ze všech mo-derních obnovitelných zdrojů energie. Má nízké provozní náklady, zdroj energie je zdarma a nevyčerpatelný. V posledních letech profitovala z nových technologií vynalezených původně pro letecký průmysl. V Evropě toto odvětví zažívá mimořádný boom. Instalovaná kapacita větrných elektráren se za posledních pět let zvýšila na čtyřnásobek, v průměru rostla o 32 % ročně [1]. Představuje tak nejrychleji rostoucí světový zdroj energie. Evropské státy přitom dodávají plných 75 % světové produkce [1]. Průmysl očekává, že během příštích osmi let se výroba v Evropě může zvýšit na desetinásobek [2]. V Německu vzrostl instalovaný výkon větrné energie v minulém roce o 22 % a překročil úctyhodných 12 000 MW [3] – výroba elektřiny dosahuje jeden a půl násobku produkce Temelína. Větrné elektrárny Výroba proudu poháněná větrem je nejvíce rozvinutá technologie ze všech mo-derních obnovitelných zdrojů energie. Má nízké provozní náklady, zdroj energie je zdarma a nevyčerpatelný. V posledních letech profitovala z nových technologií vynalezených původně pro letecký průmysl. V Evropě toto odvětví zažívá mimořádný boom. Instalovaná kapacita větrných elektráren se za posledních pět let zvýšila na čtyřnásobek, v průměru rostla o 32 % ročně [1]. Představuje tak nejrychleji rostoucí světový zdroj energie. Evropské státy přitom dodávají plných 75 % světové produkce [1]. Průmysl očekává, že během příštích osmi let se výroba v Evropě může zvýšit na desetinásobek [2]. V Německu vzrostl instalovaný výkon větrné energie v minulém roce o 22 % a překročil úctyhodných 12 000 MW [3] – výroba elektřiny dosahuje jeden a půl násobku produkce Temelína. Větrné elektrárny Výroba proudu poháněná větrem je nejvíce rozvinutá technologie ze všech mo-derních obnovitelných zdrojů energie. Má nízké provozní náklady, zdroj energie je zdarma a nevyčerpatelný. V posledních letech profitovala z nových technologií vynalezených původně pro letecký průmysl. V Evropě toto odvětví zažívá mimořádný boom. Instalovaná kapacita větrných elektráren se za posledních pět let zvýšila na čtyřnásobek, v průměru rostla o 32 % ročně [1]. Představuje tak nejrychleji rostoucí světový zdroj energie. Evropské státy přitom dodávají plných 75 % světové produkce [1]. Průmysl očekává, že během příštích osmi let se výroba v Evropě může zvýšit na desetinásobek [2]. V Německu vzrostl instalovaný výkon větrné energie v minulém roce o 22 % a překročil úctyhodných 12 000 MW [3] – výroba elektřiny dosahuje jeden a půl násobku produkce Temelína.

Větrné elektrárny v zahraničí Nejdále ve využití energie větru pokročili američtí odborníci, kteří systematicky rozpracovali široký soubor souvisejících otázek. Zahrnuli do něj techniku a technologii, ekonomiku a energetiku, ale také sociologii a ekologii, stejně jako právní stránku věci a problematiku veřejného mínění. Vycházeli z faktu, že už koncem minulého století pracovalo v USA kolem šesti milionů malých větrných elektráren, čerpadel a dalších zařízení a země má mnoho rozlehlých oblastí s velmi dobrými větrnými podmínkami. Platí to především o Kalifornii, kde vznikla celá pole větrných elektráren - větrné farmy. Technologii větrných elektráren se podařilo nejdále dovést v Dánsku, zemi, kde vítr duje po 300 dnů v roce. Podle některých údajů pochází každá třetí větrná elektrárna na světě od dánského výrobce. V zemi pracuje více než 3 000 agregátů, které představují přes 7 % instalovaného výkonu elektráren. Dánové se rozhodli pro masivní státní podporu tohoto obnovitelného energetického zdroje, jenž by měl v roce 2010 pokrývat dokonce 10 až 13 % celostátní spotřeby elektrické energie. Obdobný úmysl naznačuje také Velká Británie, kde větrný potenciál překračuje údajně až sedminásobek celkových energetických potřeb. Vliv větrné elektrárny na životní prostředí je minimální Vůči životnímu prostředí je větrná energetika maximálně šetrná. Neprodukuje tuhé či plynné emise a odpadní teplo, nezatěžuje okolí odpady, ke svému provozu nepotřebuje vodu. Jednotlivá větrná elektrárna nepředstavuje významný zábor zemědělské půdy a nároky na plochu staveniště jsou minimální, pro získání většího výkonu je však třeba stavět větrné farmy o obrovských rozlohách (např. 1000 MW větrná farma zabere rozlohu 35 000 km2, uhelná nebo jaderná elektrárna o stejném výkonu pouhých několik km2. V mnoha případech bývá ochránci přírody nadhodnocován negativní vliv akustických emisí na okolí. Jde přitom o hluk, jehož zdrojem je strojovna elektrárny (množství hluku závisí na kvalitě výroby jednotlivých technologických částí a na uložení a kapotáži soustrojí), popř. o hluk aerodynamický vznikající interakcí proudícího vzduchu s povrchem listů rotoru a uvolňováním vzduchových vírů za hranou listů. Tento hluk je snižován modernější konstrukcí listů vrtule, popř. variantností typů rotorů (za cenu snížení hlukové emise se snižuje i výkon generátoru). Větrné elektrárny a Evropská unie Země Evropských společenství přijaly program rozvoje větrné energetiky v roce 1980. Začaly stanovením technických a hospodářských možností v jednotlivých členských zemích a zpracováním jejich větrných energetických atlasů. Současný výkon světových větrných agregátů dosáhl téměř 50 000 MW. Na základě úspěšných projektů, zejména v Dánsku, Nizozemsku, Německu a Velké Británii, rozhodla Evropská unie v roce 2030 dosáhnout dokonce 100 000 MW). To je výkon, který má pokrývat 20 % celkové západoevropské spotřeby elektrické energie! Pokud se naplní tyto optimistické výhledy, lví podíl na nich budou mít země s mořským pobřežím, tedy s nejpříhodnějšími podmínkami. Jinde se vítr zřejmě dočká využití maximálně v kombinaci s dalšími obnovitelnými zdroji. nahoru Přes úsilí nemnoha nadšenců jsou u nás větrné elektrárny stále jen ojedinělou a okrajovou záležitostí. Na celkové výrobě elektrické energie České republiky se podílejí jen zanedbatelnými 0,05 procenta. Stačí však přejet naši západní hranici, abychom si uvědomili, že všude tomu tak rozhodně být nemusí. V Sasku hned v Krušných horách, ale i v okolí Drážďan, dále potom  v severním a středním Německu nás upoutají desítky a stovky impozantních stožárů s charakteristickými trojramennými vrtulemi, skutečné větrné farmy. Podobně je tomu i v nížinatém Dolním Rakousku, v rovinaté krajině od Vídně k Neziderskému jezeru. vropská společnost pro větrnou energii dokazuje, že neexistují žádná omezení - technická, ekonomická ani přírodní, která by bránila daleko většímu využití větrné energie na celém světě. V roce 2020 by větrné elektrárny technicky mohly zajišťovat 12 % světové produkce a potřeby elektrické energie (dnes je to pouze 0,4 %). Už v roce 2010 je technicky dosažitelná kapacita 230 000 MW, z toho 100 000 MW v Evropě. V roce 2020 by instalovaná kapacita větrných elektráren na světě mohla dosáhnout 1,2 mil. MW (tj. 1200 temelínských bloků). V současné době je na špici využívání větrné energie Evropská unie, která soustřeďuje tři čtvrtiny světových kapacit větrných elektráren. Z instalované kapacity 23 000 MW v zemích EU (stav koncem roku 2002, dnes je to už  přes 30 000 MW) připadá více než polovina na Německo (12 000 MW). Následuje Španělsko (4 830 MW) a Dánsko (2 880 MW), další země už mají velký odstup: Itálie 785 MW, Nizozemí 688 MW, Velká Británie 552 MW, Švédsko 328 MW, Řecko 276 MW, Portugalsko 194 MW, Francie 145 MW, Rakousko 139 MW,   Irsko 137 MW, Belgie 44 MW, Finsko 41 MW a Lucembursko 16 MW. Ve všech ostatních evropských zemích je instalovaná kapacita větrných elektráren dohromady pouze 235 MW. Ve zbytku světa, mimo Evropu, mají největší kapacity USA (4 700 MW) a Indie (1 700 MW). Všechna uvedená čísla se vztahují ke konci roku 2002. V dnešní době již budou podstatně vyšší, protože jen za jediný rok 2002 se instalovaná kapacita větrných elektráren v Evropské unii zvýšila o 30 % a za rok 2003 dokonce až o rekordních 40 %. V České republice je i přes dotace a podpory Ministerstva životního prostředí využívání větrné energie stále popelkou. Klimatologové již dříve zpracovali tzv. větrnou mapu celé republiky. Vyplývá z ní, že nadějné lokality pro využívání větrné energie leží v nadmořské výšce nad 600 m, kde je průměrná roční rychlost větru alespoň 4-6 m.s-1. Ty nepočetné větrné elektrárny, které již  dodávají elektřinu do sítě, stojí u nás v oblasti Krušných hor (Boží Dar, Dlouhá Louka, Nová Ves), Orlických hor, Jeseníků (Dlouhé Stráně, Ramzovské sedlo) a Bílých Karpat. Zkušenosti z Německa, ale i vnitrozemského Rakouska však dokládají, že větrné elektrárny lze provozovat i v nižších polohách.  

Uvedu jeden příklad: V současné době provádím projekt kanalizace pro jednu obec na Frýdlantsku. Její starosta se mi svěřil, že v minulosti horoval pro výstavbu VE a aktivně podporoval výstavbu VE na Vysokém (Lysý vrch u Albrechtic). Dnes je z existence této farmy VE nešťasný a hluboce svého tehdejšího postoje lituje. Nejenom lidé, i názory se mění. Někdy ale už může být pozdě... :-(

Myslím si, že se nic nemá přehánět.Samozřejmě je třeba vše zvážit a vybrat lokalitu.V těsné blízkosti obydlených aglomerací může být výstavba zdrojem problémů. Jako kdyby se v blízkém okolí zbudovala jaderná elektrárna, nebo tepelná elektrárna, či úložistě jaderného odpadu. Jen jsem chtěl trochu rozproudit diskusi.Ještě přikládám jeden článek.Malé větrné elektrárny Ceník Poptávkový list Příklad O větru a elektřině Malé větrné elektrárny jsou zařízení na výrobu stejnosměrného proudu při napětí 12V nebo 24V. Otáčky generátoru jsou závislé na rychlosti větru. Elektrická energie se akumuluje do baterií, odkud se používá převážně k osvětlení a k provozu drobných spotřebičů. Větší větrné generátory umožňují vytápění akumulačních nádrží na TUV nebo vytápění. Větrné mikroelektrárny mají dnes široké využití. Nalézt je mužete nejen v oblastech, kde není zavedena elektrická síť (např. na chatách, lodích a rekreačních plachetnicích), ale své využití najdou také v zasíťovaných oblastech (např. napájení monitorovacích zařízení, dopravních značení). Hlavní faktory, které je třeba při výběru zdroje energie zvážit: 1) Mám vhodné místo? Umístění větrného generátoru je velmi duležité pro získání maximálního využití větrné energie. Nejlepších výsledků je možné dosáhnout při laminárním proudění větru. K tomu je zapotřebí dostatečný prostor bez překážek, nebo musí být agregát v dostatečné výšce nad překážkami. 2) Mám dostatečnou zásobu větru? Vítr je "palivem" Vaší větrné mikroelektrárny. Podle specifikace Vaší lokality mužeme posoudit, jaké možnosti větrné energie lokalita nabízí. Návrh - Navrhujeme větrné elektrárny s výkonem do 5kW. Podle specifikace spotřeby elektrické energie hrazené větrným generátorem navrhneme odpovídající zařízení a jeho příslušenství. Provedeme konzultace o nejvhodnějším umístění mikroelektrárny s ohledem na proudění větru a ostatních vlivů na okolní prostředí. Na přání provedeme úpravy v rozvaděčích s možností přepínání okruhů ze sítě vlastního zdroje. Úpravy na elektroinstalaci zakreslíme do původního projektu. Připravíme smlouvu a stanovíme cenu zakázky. Dodávka - Veškeré potřebné součásti a zařízení dodáme na místo určení. Kvalitu výrobků doložíme certifikáty výrobce. Bez montáže jsou výrobky zdaněny 19% DPH. Montáž - Montáže provádíme v co nejkratších termínech s ohledem na pohodlí zákazníka. Veškeré práce a materiál podléhají zákonné záruční lhůtě. DPH celé zakázky s montáží je pro bytové domy, rodinné domy a byty 5%. © Alter-eko s.r.o 2005-2006, Webmaster Kontakt : info@alter-eko.cz Adresa: Nám. Dr. V. Holého 2 180 00 Praha 8 Mapa Telefon: 266 311 505

Pan Baudyš tady vytapetoval 3x jedním příspěvkem:-) o tom, jak vypadá výstavba VE v západní Evropě. Zapomněl ovšem nalistovat stránky odborných časopisů, ve kterých se zdůrazňuje nedotknutelnost cenných krajinných formací a zákaz stavět VE v určitých územích. Je pravda, že v rovinatých oblastech Dánska či severního Německa jich je jako naseto. V Alpách zato nenajdete ani jednu. Naší krajiny (hranice Podjizeří a Českého ráje) si velmi cením jako jedné z nejpůvabnějších krajin v ČR. Jestli bude činností m.j. i lidí, kteří v ní žijí zdevastována, bude to k lítosti jistě nejen mé a ke škodě nás všech.

reakce čitatele (nikoliv telete) Mno... je pravda , že názory na VE se skutečně vyvýjí. Například u mně . ... Co jsem se prokousal překopírovaným příspěvkem pana Baudyše , jsem zjistil , že pokud bych měl i na dále čítat podobné pasáže z reklamních článků soukromých spolčností , tak zas až tak na VE netrvám. Například u mně . ... Co jsem se prokousal překopírovaným příspěvkem pana Baudyše , jsem zjistil , že pokud bych měl i na dále čítat podobné pasáže z reklamních článků soukromých spolčností , tak zas až tak na VE netrvám. Například u mně . ... Co jsem se prokousal překopírovaným příspěvkem pana Baudyše , jsem zjistil , že pokud bych měl i na dále čítat podobné pasáže z reklamních článků soukromých spolčností , tak zas až tak na VE netrvám. s pozdravem M.S.

Pane Hudec numůžu s vámi souhlasit, VE je ozdobou každé krajiny. Hodlam si postavit jednu na zahradě:-))))))))) A v Alpách je nestavěj ,protože tam v údolí nefouká . Pane starosto jsem váš fanoušek.

Nesouhlasím . Já bych si větrnou elektrárnu v blízkosti bydliště nikdy nepostavil. To raději "jaderku " , nebo ještě raději "uhelku" .Vůbec nechápu , jak jsme tady doposud vůbec mohli existovat bez popílku a zdevastované , měsíční , vytěžěné krajiny ....?! Krleš.

Opět novinky. Nad těmito příspěvky již nelze než konstatovat lítost.
Pane Michale K., než z Vás příště vypadne takové moudro o větrných podmínkách v Alpách, tak si zkuste něco přečíst o údolním proudění. Nemusíte zrovna studovat Leteckou meteorologii na Karlově univerzitě. Stačí Vám internet - napovím jen klíčová slova anabata a katabata. Nebo se třeba zeptejte surfařů na Gardě, na co jim to v tom údolí vlastně jezdí. Možná ten důvod proč nestavět VE bude přeci jen někde jinde.