Výstava fotografií z pozůstalosti pana Jiřího Baudyše

K nedožitým autorovým osmdesátinám uspořádal jeho syn pan Zdeněk Baudyš výstavu fotografií z pozůstalosti známého turnovského fotografa. O svém otci vypráví:

Jiří Baudyš, se narodil roku 1926 nedaleko odtud, v Bukovině nad Dolánkami u Turnova, v domečku s doškovou střechou, který se dochoval do současnosti. Ve stavení byly dvě místnosti a s podivem zde bydlelo až deset lidí. V peci se pekl chléb, otcův děda tu brousil šperkové kameny na tzv. "verštatu" poháněném šlapáním a pro vodu se chodilo do studánky

k lesu. Bez elektřiny se sedávalo večer okolo petrolejky a besedovalo se o všem možném. Rád jsem si o tom nechával od otce vypravovat a připadalo mi to jak z pohádky.

Do školy začal chodil do Dolánek, kde byla jednotřídka, později dvoutřídka. Do tzv."měšťanky" docházel na chlapeckou školu do Turnova. Od čtrnácti let pracoval jako brusič šperkových kamenů, nastoupil do učení a absolvoval pokračovací školu v Turnově. V té době dostal od strýčka Frantíka, jak mi vypravoval, první fotoaparát značky Kodak fixfokus 6 x 9. Své první fotky si vyvolával kontaktem. Měli jsme je ve starém albu a v krabici od margarínu. Bohužel se jich dochovalo jen několik a i negativy vzaly časem za své.

Po válce pracoval otec v brusírně, se svou matkou se přestěhoval do Vazovce. Oženil se, odsloužil si vojnu v Turnově u radistů a přestěhoval se s manželkou do podnájmu na Malý Rohovec. Zde se v roce 1951 rodina rozrostla o syna. Po vojně však musel otec na rok do uranových dolů na organizovanou brigádu a pak pracoval jako topič na lokomotivě, protože o broušení šperkových kamenů nebyl

v novém režimu zájem. Postupně však došlo k urovnání poměrů a tak se mohl vrátit ke svému řemeslu a pracoval jako domácí dělník v družstvu Granát Turnov, kde setrval až do důchodu. Po změně poměrů brousil šperkové a sbírkové drahokamy jako soukromník až téměř do posledních chvil svého života.

Vraťme se však k fotografování. V roce 1964, to už jsme bydleli s rodiči v Turnově, taťka zakoupil na můj podnět Flexaret a vybavení na vyvolávání fotek, které se instalovalo v koupelně na desce přes vanu. "Zvětšovák" měl své pevné místo na pračce. Zde se zrodily první, nejprve upomínkové fotky. V té době se v Turnově scházeli fotografové při kulturním středisku, kam jsme byli jedním otcovým kamarádem pozváni na schůzi. Vybíraly se tam fotky do mapového okruhu Český ráj. Každý fotoklub si připravil kolekci dvaceti fotografií, které si podle pokynu pořádajícího klubu postupně posílali, ohodnotili je body a odeslali dál. Tento způsob umožňoval zájemcům o fotografování se seznámit s tvorbou kolegů ze všech zúčastněných fotoklubů. Od této doby se datuje umělecké fotografování mého otce.

Protože však zájem o fotografování v Turnově po roce 1968 upadal a činnost se přesouvala spíše do semilského kulturního střediska a do Lomnice nad Popelkou, kde byli fotografové aktivnější, rozhodl se otec soukromě rozjet novou soutěž fotoklubů. Dal inzerát do novin a v roce 1969 založil "Fotoskupinu Safír" a fotosoutěž "Turnovský mapový okruh". Do prvního ročníku dal dohromady celou kolekci dvaceti fotek sám a v konkurenci fotoklubů uspěl. Fotoskupina se scházela u nás doma, otec vše sám financoval a s několika přáteli jsme si prohlíželi a hodnotili fotografie.

Účast v mapovém okruhu nebyla jeho jediná aktivita. Účastnil se i různých fotografických soutěží okresních a celostátních, odkud mu většinou přišel diplom nebo nějaké ocenění...

Fotografická zájmová činnost se v Turnově v 70. a 80. letech točila kolem osoby pana Baudyše. Fotografové přicházeli a odcházeli, až převzal žezlo pan Břetislav Jansa a s ním přišli i další mladší pokračovatelé tradice, založené mým otcem.

Vystavené fotografie představují průřez celým jeho tvůrčím obdobím. Jedná se převážně o fotografie z kinofilmu, fotoaparátem Exakta II., pořízené na fotomateriál o vysoké citlivosti s použitím teleobjektivu, například fotografie "Dana" a "Kamarádky".

V dalším období se věnoval zvláštním technikám zpracování fotek pořízených Flexaretem, například "Dlaskův statek" a "Okno". V posledním období pak dosáhl největších úspěchů s makrofotografií. Např. v roce 1997 byl v celostátní fotosoutěži "Život v objektivu" vyhodnocen jako nejlepší snímek tématu MAKRO snímek "Pestřenka rybízová". Právě fotografií nesporně divácky zajímavých z posledního období je zde zastoupeno nejvíce.

V roce 2004, krátce po přestěhování do Rychnova u Jablonce, podlehl bohužel otec zákeřné nemoci, a tak od něj už žádné další fotky neuvidíme.

Nenechte se připravit o nevšední zážitek. Výstava ve výstavně – obřadní síni MěÚ v Rychnově potrvá do 16. února.

Diskuze