Quo vadis, národe český?

Nedávno jsem četl na Internetu zajímavý článek na poměrně závažné téma a nedá mi to, abych se o poznatek z něj nerozdělil se čtenáři našeho zpravodaje. A sice, že porodnost v Česku klesla pod kritickou mez.

Řekl to na podzim na své pražské přednášce významný francouzský a evropský demograf Jean–Claude Chesnaise. Podle něho je porodnost v Česku tak nízká, že už pravděpodobně nikdy nestoupne natolik, aby zajistila reprodukci obyvatelstva. Co z toho plyne? Že Čechů bude neustále ubývat. Takováto budoucnost je pro naši zemi přímo děsivá, ale je faktem, že mezi dětmi našich dětí ani mezi jejich dětmi ještě nebude ten, kterému by mohli s notnou dávkou nadsázky dát šerpu s nápisem "Poslední echt Čech" a po jeho smrti jej umístit do mauzolea.

Základní statistiku o růstu nebo poklesu populace udává takzvaná úhrnná plodnost. Ta činila v roce 2005 1,28 dítěte na matku. Podle Českého statistického úřadu klesl tento kvocient v roce 1999 dokonce na 1,13 dítěte. Podle zkušenosti z jiných zemí i teorie odborníků leží kritická hranice na čísle 1,3 dítěte na matku. Je–li celková porodnost v zemi pod tímto číslem, bude se počet obyvatel nadále zmenšovat. Nízká porodnost pak v budoucnu může způsobit nedostatek pracovních sil na trhu práce a s tím spojené vážné ekonomické potíže.

Podle demografických statistik se Česko řadí mezi státy s nejnižší porodností. V roce 2005 z 224 sledovaných zemí světa 212. příčku. Nelichotivý výsledek, že? Podle statistik Populačního fondu OSN Česko dokonce v počtu nově narozených dětí skončilo na předposlední příčce. Nižší porodnost měla už jen Čína, kde se o to zasloužili tamní soudruzi se svým plánem regulované porodnosti. Přitom ještě v 80. letech 20. století se úhrnná porodnost v České republice pohybovala okolo 2,00 tj. dvou dětí na jednu matku–rodičku (já a má paní máme tento limit splněn).

"Jedinou šancí, aby byla zachována jistá demografická rovnováha, je řízený příliv přistěhovalců z jiných zemí," tvrdí dále v článku francouzský demograf Jean–Claude Chesnaise. Podle něj musí evropské státy stanovit pro přistěhovalce jasné podmínky a kvóty. Nemám nic proti legálním imigrantům, pokud si časem nebudou chtít hrát v metru na mučedníky, pokud se plně zapojí nikoli do front na úřadech zprostředkovávajících státní sociální podporu, ale do pracovního procesu a začnou vytvářet hodnoty, platit zdravotní a sociální pojištění a odvádět daně. Jak říká pan Chesnais: "Jde o to, abychom dokázali usměrnit islamizaci, asiatizaci, afrikanizaci a další procesy v evropské společnosti, které jsou nezvratné. Migranti se musí asimilovat, naučit se jazyk a ztotožnit se s kulturou, a my je musíme přijmout jako vlastní děti."

Děti vietnamských rodičů jsou jasným příkladem úspěšné asimilace, jejich čeština je bezvadná a krásně přízvučná, českou kulturu přebírají bez problému, ale nesmí se zapomínat i na to, že se v naší společnosti vyskytují případy desítky let trvající neúspěšné asimilace, kterou je nutno řešit také.

Diskuze

• 26. 03. 2007 11.39
  Bude-li to znamenat obrat k lepšímu, jen dobře, alespoň budu mít na penzi ;-) Bohužel podle  …
  
• 22. 03. 2007 10.46
  Omlouvám se, Českého statistického úřadu....  …
  
• 22. 03. 2007 10.42
  Jen tak mimochodem, v ČR se poprvé za 13 let více lidí narodilo, než zemřelo.  …