Chodíme kolem ní denně, ale příliš ji nevnímáme. Jen v době prudkého jarního tání se někteří občané zastaví u mostku a uvažují, odkud se ta spousta vody, která zaplňuje koryto, vzala.
Odkud? Za prameniště Mohelky je pokládán horní Kokonín v prostoru Letní ulice. Maršovičtí se vodohospodářům brání a tvrdí, že jejím prameništěm je místo v jejich obci, kde se nyní nalézá vodní hasičská nádrž. To tvrdí i rychnovský kronikář. Faktem je, že potok, který odtud vytéká, se jmenuje Kamenný. Oba potoky se stékají v Kokoníně poblíž začátku Tyršovy stezky. Zhruba po třech stech metrech obohacuje tento tok Mohelnice, která přitéká z Dalešicka prostorem zvaným Dolina.
Poblíž bývalé plynárny přitéká tentokrát z pravé strany Studená. Tento bystrý potok pramení v místech, kde kdysi /kolem roku 1750/ stával lázeňský dům, kde hlavním léčebným procesem byla vodoléčba a vycházky do okolí s čistým vzduchem z okolních lesů. Pak říčka protéká lesem, který se rozkládá na pulečenském i rychnovském katastru. Vytváří celou řadu meandrů a tůněk, ve kterých lze spatřit pstruhy, sídlí zde i kachny, za potravou sem zaletují volavky šedivé. Na opačném kraji lesa, těsně před začátkem Rychnova, lze uvidět zbytky náhonu, který vedl vody Mohelky do dnes již zdevastovaného rybníka, jež zásoboval vodou první rychnovský mlýn zvaný Horní /Doftmühle/, dnes Chemiko. Nese hrdé čp. 1 našeho města. Shodou okolností je tomu letos právě sto let, co zemřel poslední majitel mlýna z rodu Preisslerů. Ti měli mlýn po více než 200 let ve svém držení. V blízkosti mlýna se vlévá z levé strany do Mohelky potok, který prochází celým Pulečným. Je napájen prameny z Klíčnova a Dalešic. Bezejmenný potok zásoboval vodou i rybníček za domem čp.522. Zde, ale na pulečenském katastru, se nacházel mlýn, který vstoupil do podvědomí Rychnováků jako traktorka nebo nástrojárna. Do rychnovské historie se mlýn zapsal tím, že jej koupil podnikatel Schmidt z Frýdštejna a od roku 1893 jej přestavoval na vodní elektrárnu. Ta v roce 1895 začala rozsvěcet první žárovky Rychnova.
Mohutný meandr pod "nástrojárnou" ještě v nedávné době působil vylévání Mohelky z koryta. Zde v ohbí říčky, která se vydala směrem západním, pod domy čp. 19 a 20 byl vystavěn nový náhon, jímž proudila voda do rybníka nad jedním z nejkrásnějších a nejstarších mlýnů Rychnova. Jmenoval se Sensův a jeho počátky jsou kladeny do 16. století. Stával poblíž dnešního domu čp. 30 v místech, kde si pan Janda vystavěl svoji vilu. Z levé strany u mostu komunikace na Jablonec nad Nisou za domem čp. 266 přivádí do Mohelky své vody potok Lísek. Lísek měl ještě v nedávné době hodně vody a byl poměrně vysoko zarybněn. Své prameny má v lese, jež se táhne ke Kopanině. Vzhledem k necitlivým zásahům při zajišťování vody pro pulečenský kravín je to dnes doslova potůček. U Sensova mlýna
proti již neexistujícímu Lidovému domu/ býval přes Mohelku brod. Pokud budeme věřit zápisům kronik, zde však již v roce 1685 vyrostl nejstarší mostek Rychnova. Další mlýn stával v prostoru dnešního domu čp. 257. Svým majitelem F. Sedlakem byl přestavován na brusírnu skla, ale s rozrůstající se výstavbou domů v druhé polovině 19. století byl zbourán. V horní části náměstí překračovala Mohelku úzká pěší kamenitá stezka. Tu nahradil při výstavbě náměstí a regulaci říčky kamenný most. Most u dnešní Tilie je výsledkem úprav silnic na Hodkovice a Jablonec nad Nisou. Ve svém rodném listě má zapsán letopočet 1885.
Ale pojďme zpět k Mohelce a jejím přítokům. Těsně pod restaurací Beseda přivádí své vody potůček, jehož prameny se nacházejí na bývalé "farní louce", dnes nad podnikem Taxus pana Bláhy. V tomto prostoru se farář Schalke pokusil o těžbu uhlí, ale zkrachoval. Před viaduktem ale z levé strany přitéká potok, kterému si lidé zvykli říkat Maděrka. Má své prameny vedle lyžařského svahu a vodojemu Na Zálesí. Cestou kopíruje okraj Planského lesa a přiléhající pelíkovické lipové aleje. Souběžně s Maděrkou teče další potůček, který pramení pod křižovatkou silnic na Pelíkovice a do Pulečného. Kdysi zásoboval svojí vodou rybníček Kattelteich u dnešní hasičské zbrojnice. Dnes tento potůček ústí do Maděrky pod penzionem Aures. Společně přibírají u domu čp. 382 vodu z lesního potůčku a spěchají ke svému ústí. Na opačné straně Planského lesa teče potok, který pramení v horní levé části Liščí Jámy pod pelíkovickou cestou. Na jeho toku bylo vystavěno koupaliště a bahenní /rašelinové/ lázně. Pan Michell, majitel tohoto prostoru a dnešní Besedy, si jistě mnul ruce. Na koupališti probíhal výcvik v plavání žáků místní školy, v letních dnech sem přicházely houfy koupáníchtivých lidí z místa i okolí. Ale kdeže loňské sněhy jsou. Dnes je koupaliště zdevastováno stejně jako přilehlý prostor. Jeho přítokem je potok, který pramení v bažinatých prostorách Liščí Jámy. Kdo je obdivovatelem vodního ptactva, nechť se podívá k rybníčku tamtéž. Pravidelně zde hnízdí a odpočívá několik desítek kachen. Potok se vlévá do Mohelky z levé strany o několik desítek metrů pod bývalým posledním mlýnem Rychnova, který patřil rodině Seibothů. Byl v provozu velmi dlouho. V padesátých letech se stal majetkem státního statku a jako neperspektivní v roce 1957 zbourán. V tomto prostoru byla v devadesátých letech při nové kanalizaci Rychnova zřízena čistička odpadních vod. Z pravé strany přitéká potok, který má své prameny v prostoru lesů kolem Rádla. Napájí tzv. "nové koupaliště", i ono je v současnosti neudržováno, protéká tzv. "Grundlochem" a končí v Mohelce.
Dnes již zaniklá osada Mohelka stávala v místech pod Dolním Rychnovem v meandru říčky. Pod ní bylo možno nalézt poslední mlýn, ale ten již stál na pozemcích Rádla. K němu patřila pila, jak tomu bývalo u mlýnů uprostřed lesů zvykem, a papírna, která svým zbožím zásobovala Schoffelovu manufakturu. V prostoru křižovatky na Liberec a Hodkovice Mohelka prudce otáčí svůj tok k jihu. Zde přijímá vody potoka od Jeřmanic, další od Bezděčína. Od Rašovského hřebene přitéká potok Bystrá, v Podboře pak Ještědka s přítokem Rašovky a nedaleko ústí do Jizery Malá Mohelka. Vraťme se však zpět k její cestě. Po velikém meandru u Sychrova se Mohelka otáčí znovu na západ, v Libiči se otočí směrem jižním k Mohelnici nad Jizerou, kde svůj tok končí. Vedle výše jmenovaných mlýnů na říčce vznikla řada zařízení, která využívala toku jako zdroj energie i místa, kam bylo velmi snadné odvádět nejen odpadní vody. Ze zařízení uvádím například bývalou kokonínskou plynárnu a nástrojárnu proti ní, dnešní Chemiko, Liberecké kotlárny Hölter a v Hodkovicích bývalý Pal. Na dolním toku názvy Klukovský Mlýn nebo Nový Mlýn dávají tušit existenci dalších mlýnů, vodácká mapka říčky upozorňuje na elektrárničku 3,5 km od ústí do Jizery.
Mohelka přidělala nejednu vrásku stavitelům trati z Pardubic do Liberce ve druhé polovině 19. století. Přes její tok a potoky bylo třeba vystavět mostky i viadukty. Jeden z nejkrásnějších je náš rychnovský. Málo se však o něm ví, že je vlastně vystavěn na dubových pilotech, které byly zapuštěny do nepevného podloží. Obdobné technologie bylo použito při stavbě místní továrny. V dávnověku vytvářela Mohelka v naší kotlině sopečné jezero. Než si prorvala cestu v prostoru křižovatky U Medvídků přinesla do jezera velké množství stromů a rostlinných zbytků. Tím vytvořila předpoklady pro vznik uhlí. Jak jsem se již zmínil, v druhé polovině 19. století byly podniknuty těžební pokusy na "farní louce", zkrachovali i podnikatelé, kteří se pokusili o totéž v Planském lese. Bohaté zdroje rašeliny však umožnily její těžbu v prostoru pod viaduktem. Byly z ní rýpány cihličky zvané "borky". Ty však ani po vysušení nebyly vhodné pro topení, a tak těžba zanikla dříve, než se řádně rozjela. Říčka je sjízdná nejlépe na kajacích od Sychrova /k ústí celkem 22 km/, při velké vodě se lze plavit od Hodkovic. Z těchto míst se její šířka zvětšuje na 6 – 8 metrů. Pro její poměrnou rychlost, časté meandry a stromy popadané do toku lze zastavit jen s obtížemi. Teprve od Třtí se tok uklidňuje. Ti, kdož si na vodě nejsou příliš jistí, mohou Mohelku sledovat z cest, které většinou jdou souběžně s jejím asi 35 km dlouhým tokem.
Co říci závěrem? Kdybych parafrázoval K. H. Borovského a jeho epigram Etymologický, řekl bych "vědět taky říčky jméno počátek". Na to odpoví kniha "Pomístní jména v Čechách" od autorky L. Olivové – Nezbedové. U hesla Mohelka čteme – vzniklo z praslovanštiny " mogila" – kopec, chlum. Jinými slovy dle povrchových útvarů, kde řeka pramení. A to je v našem případě zcela jasné.
Po | 8:00 – 11:00 | 12:00 – 17:00 |
Út | 8:00 – 11:00 | 12:00 – 14:00 |
St | 8:00 – 11:00 | 12:00 – 17:00 |
Čt | 8:00 – 11:00 | 12:00 – 14:00 |
Po | 8:00 – 11:00 | 12:00 – 17:00 |
St | 8:00 – 11:00 | 12:00 – 17:00 |