Výročí otevření školy v Ještědské ulici aneb Ohlédnutí za vývojem školství v Rychnově

V září letošního roku si připomeneme 130. výročí otevření školy v dnešní Ještědské ulici. Není to však první ani poslední škola v Rychnově, ale ve své době patřila k nejmodernějším v širokém okolí.

Ohlédněme se však před rok 1877, jak se v Rychnově školství a péče o ně vyvíjely. Před lety jsem se pokusil zachytit vznik škol na Jablonecku a mohu tedy tvrdit, že počátkové výuky u nás sahají zřejmě až do středověku. Existence vzdělanosti úzce souvisí s působením kněží. Původní rychnovský kostelík patřil k nejstarším v severních Čechách a mnichovohradiští cisterciáci záhy povolili existenci fary. Lze tedy předpokládat, že kněží, kteří v Rychnově působili, se v omezené míře věnovali především u dětí základům čtení a psaní. Byly to však humanismus a renesance, které si za cíl vytkly působení na racio–rozum–, které podporovaly a rozvíjely systém vzdělávání dětí, a to především v nejrůznějších školách a seminářích.

Prvním doloženým kantorem v Rychnově se stal evangelicky smýšlející učitel Bartoloměj Fritsche ze saské Pirny. Výuka probíhala po různých domech, ale u nás měla být v domě č. 44 na tzv. "selské straně". O tomto učiteli víme, že se r. 1616 oženil s dcerou hospodského z Rádla. V době třicetileté války školství výrazně upadalo. Navíc v r. 1624 byli z Čech vyhnáni evangeličtí duchovní i učitelé, což postihlo i učitele Fritscheho. Ten se však v Rychnově tajně zdržoval až do roku 1627. Po opětném nastolení katolicismu byla v témž domě po duchovním požehnání prováděna jednoduchá výuka čtení a psaní.

Po uzavření vestfálského míru je od roku 1662 uváděn jako rychnovský kantor Georg Schwarz z Pulečného. Výuka nadále probíhala na "selské straně". Teprve někdy kolem roku 1670 jakýsi dobrodinec věnoval v "dolní vsi" domek č. 118 včetně pozemků v okolí ve prospěch školství. To však je již rychnovské školství spojováno s rodinou Krausů, která k nám přišla ze Slezska. Byli to výrobci lžící, ale záhy se osvědčil první z nich David Kraus jako schopný učitel: Byl ustaven snad v roce 1706, zcela jistě 1712. Poslední z rodu Ignác František Kraus, který v Rychnově působil 39 let, učitelský stupínek opustil v roce 1815.

Dle kronik mělo v těchto letech do školy docházet na 500 dětí. Nevím, co by si s takovou porcí neposedných žáčků, okupujících nejen škamny, ale i stupínek a římsy oken především v zimním období, počal dnešní učitel.

roce 1766 byla v Rychnově postavena nová škola. Spádové obce musely na stavbu přispět za své žáčky určitou finanční částkou a platit i po její dostavbě. To však jsme již v období osvícenství a nezapomenutelných školských patentů v době panování Marie Terezie a Josefa II. Jejich školský systém v základní části předpokládal školy triviální – tedy naučit děti číst, psát a počítat a nařizoval zřízení škol v jednotlivých obcích. Proto musely spádové obce budovat své školy (v Pulečném, Rádle a ostatních místech). V souladu s reformami se v Rychnově znovu stavělo. Bylo to již v roce 1784. Vedle sochy sv. Jana Nepomuckého, v místech dnešních bytovek ZEZu, začala vyrůstat nová škola. Byla sice dřevěná, ale nacházela se v ní prostorná učebna, byt učitele, dále suchý záchod, chlév a stodola. Škola dostala popisné číslo 51.

Přibližně o devadesát roků později moudří otcové začali přemýšlet o stavbě školy nové, která by byla prostornější, aby byla zkvalitněna výuka stále většího množství dětí a zřízena učebna pro výchovu malířského dorostu. Právě výborné výsledky rychnovských dětí v malířství vedly tehdy i tehdejší školské orgány k vyslovení souhlasu se stavbou další školy v Rychnově. V roce 1876 byl položen základní kámen školy v dnešní Ještědské ulici. Po roce výstavby přišli žáci do nového zařízení. Počet dětí školou povinných se rozrostl na 488 a vzdělávaly se od šesti do čtrnácti let. Škola byla již pětitřídní a udivovala prostornými třídami, školní tělocvičnou, malířským ateliérem, bytem pro ředitele, a světe div se, i dvěma malými byty pro svobodné učitele. Dokonce zde byla v roce 1881 zřízena třída mateřské školy a v roce 1889 šestá třída. Leč Rychnováci chtěli víc. Jejich myšlenky se stále častěji upínaly ke stavbě měšťanky. K její realizaci došlo 8. 7. 1899, kdy v místě bývalého hřbitova a poblíž stávající školy byl položen základní kámen. K slavnostnímu odhalení a vysvěcení nového zařízení se žáci, učitelé, místní a okresní honorace sešli 19. 8. 1900. Opět se bylo čemu divit. Nejen pěkné učebny, ale i nová tělocvična, kabinety a šatna, ale i byt pro ředitele se přítomným líbily. V předvečer první světové války byl ke škole přistavěn celkem moderní malířský ateliér – jen málokterá škola v okolí se mohla takovým zařízením pochlubit. Vždyť se zde dokonce vytápělo ústředním topením.

Tolik o rychnovských školách. O tom, jaký byl v nich život dětí a jejich učitelů někdy příště. Na závěr je třeba jen poznamenat, že první uváděné budovy dávno v Rychnově nestojí, neboť podlehly zubu času a byly zbourány. Škola s číslem 51 sloužila poměrně dlouho jako místní chudobinec, dnes již rovněž nestojí. A tak němými svědky vývoje rychnovských školských zařízení zůstaly školy v Ještědské a Školní ulici.

Diskuze