Její název je skloňován dnes a denně ve všech světových mediích častěji, než cokoli jiného. Tamnější režim by se dal označit jako komunistický kapitalismus respektive kapitalistický komunismus. Soukromé podnikání se děje pod taktovkou strany Velkého Maa. Čínský podnikatel je člen komunistické strany, kterou každé čtyři roky i volí. Což je určitě sen i těch našich komunistů.
Podle některých ekonomů je Čína budoucí nejsilnější světová ekonomika a velmoc č.1. Už nyní je největším věřitelem USA. Skupuje totiž státní dluhopisy, které vydává vláda USA na financování chodu svého hospodářství a svých nákladných vojenských akcí, takže jim (USA) tvrdě šlape na paty. Faktem je, že Čína je jedna z nejrychleji se rozvíjejících zemí světa, která velmi levně vyrobí cokoli v jakémkoli množství a také to dělá. Jenže její výroba je levná díky chudobě dělníků, kteří dostanou místo platu almužnu, díky nerespektování principů udržitelného rozvoje zejména v ekologické oblasti, díky čemuž produkuje nejvíce exhalací a skleníkových plynů na světě a to v takovém množství, že i když se kvůli přípravě na Olympijské hry 2008 zastavila na den téměř veškerá automobilová doprava v Pekingu, nemělo to na kvalitu ovzduší téměř žádný vliv. Její výroba je levná i díky tomu, že náklady na výzkum a vývoj kompenzují nerespektováním patentů, které vede k pirátskému kopírování všeho, CDčky počínaje a auty konče.
Co čeká Čínu do budoucnosti? Už teď je možné to do určité míry předpovídat. Například jsem se dočetl na Internetu, že v současné době je v Číně 18 milionů frustrovaných svobodných mladých mužů, pro které chybějí Číňanky. Jak se to stalo? Těhotné Číňanky si prý potajmu nechávají zjišťovat ultrazvukem pohlaví nenarozeného potomka a jakmile to má být dívka, podstupují pololegální interrupce. V některých oblastech na venkově je údajně situace ještě horší. Pokud se narodí holčička, nepřežije déle jak pár hodin. Podle prognóz bude za pár desítek let frustrovaných čínských "singles" 60 milionů(!). Ale čínští mužové nemusejí zoufat, zuby si na ně brousí dívky ze států, sousedících s Čínou, které se začaly učit mandarínštině.
A co čeká nás ve vazbě na vývoj v Číně? Zřejmě stále častěji budeme slýchat varování typu to a to zboží MADE IN CHINA obsahuje rakovinotvorné látky. V poslední době to byly dětské hračky, dětská zubní pasta, dětská chrastítka, oční stíny a já nevím co ještě. Zkusil jsem se zamyslet, zda by po vzoru muslimských zemí, které svého času bojkotovaly veškeré výrobky MADE IN DENMARK kvůli karikatuře Proroka Mohammeda, bylo možné bojkotovat čínské výrobky. Zřejmě bychom se museli rozloučit s počítači a začít počítat na kuličkových sčotech, místo mobilů se dorozumívat kouřovými signály, švédská IKEA by náhle neměla co prodávat, děti by si musely hrát s dřevěnými koníky, které by jim ti šikovnější tatínci vyřezali, hodně oblečení a bot bychom museli nahradit králičími kožkami. A takhle bych asi mohl pokračovat dál a dál.
Mám obavu z toho obrovského množství zboží se značkou MADE IN CHINA, které nás zaplavuje. Mám obavu z toho, jak Evropa přestává stačit s dechem a čínská konkurence ji drtí v jednom odvětví za druhým. Vytlučená okna zrušených textilek smutně zívají někam směrem k Asii, v obchodech už neobjevím kvalitní vyhlášené české foukané vánoční ozdoby a tak jen nostalgicky vzpomínám na značku CZECH MADE a s nadsázkou čekám, kdy se v Kauflandu či Bille objeví čínský chléb. Inu zákon trhu je neúprosný a občas bohužel i krátkozraký.