Když se psal v Rychnově rok 1908

Jako červená nit se rokem 1908 vinula snaha po výstavbě městského vodovodu. Práce byly odhadnuty na 100 tisíc korun. Získat tyto peníze nabylo snadné, neboť nadřízené orgány přislíbily zhruba 30 tisíc, zbytek muselo zajistit zastupitelstvo. Zastupitelé požadovali dotace z důvodu „blahodárného účinku vodovodu na obyvatelstvo a hlavně pro zemědělce“. Leč právě zemědělci zaslali c. ak. instituci dopis, že mají vody dost, a proto žádný vodovod nepotřebují. Zastupitelé však již od akce neustoupili a s radostí přijali nejnižší nabídky firem W. Streitzig z Liberce a F. Korrazza z Jablonce nad Nisou, že vodovod provedou za pouhých 77 tisíc. (Jaká to podobnost s dneškem, kdy jsou na akce vybírány firmy s finančně nejnižšími nároky). A tak 9. června byla stavba zahájena. Svoje sehrála skutečnost, že Rychnováci získali půjčku na 60 tisíc od Spořitelny Hodkovice. Z akce vodovod byly vyčleněny všechny osady, které nadále získávaly vodu z tzv. rinlů (příkopů, žlabů), které směřovaly od pramenišť nebo z vlastních studní či studánek.

Stavba úspěšně probíhala a proto se radní rozhodli 5. října ke zřízení monumentální kašny na počest padesátiletého panování Františka Josefa I. Měla stát na dnešním náměstí. Návrh byl proveden státní průmyslovou školou v Liberci. Líbil se, leč peněz na realizaci chybělo.

A tak mají stávající zastupitelé volné pole působnosti, aby po sto letech rest svých předchůdců napravili. Abych kapitolu vodovod uzavřel, musím uvést, že první voda se v síti objevila koncem listopadu. Dne 2. 12. 1908 uskutečnily rychnovské spolky spolu se zastupitelstvem

a školní mládeží císařskou holdovací slavnost v prostoru Planského lesa. Právě tento den se stal dnem otevření vodovodu, který byl po vysvěcení hrdě nazván Vodovod císaře Františka Josefa I.

Pro současné odběratele vody z vodovodní sítě města uvádím tehdy požadované ceny.

Za odběr vody v přízemních domech činil roční paušál 4,- koruny, za dva pokoje, pokojík a kuchyň se platilo 10,- korun, za vícepokojové domy 14,- korun bez ohledu na výši spotřeby. Živnostníci pak rovněž 4,- koruny, zemědělci pro dobytek nadále využívali vodu převážně z vlastních zdrojů. O tempora! O mori! (Ó časy! Ó mravy! / Cicero 106 - 43 p. n. l.).

Když připomínky k vodovodnímu hospodaření, pak je nutno uvést, že v lednu 1908 rozvázal jablonecký pivovar smlouvu na dodávky ledu, který byl brán z rybníku Kattelteich (býval kdysi v prostoru dnešní požární zbrojnice). Byla to nepříjemnost pro finanční hospodaření obce. Navíc o rybník nikdo nepečoval, ten zarůstal trávou a při výstavbě v této části obce byl zrušen. Druhou podstatně složitější skutečností vyvolávající dráždění býka v aréně byly složité otázky výstavby parní cihelny v Planském lese (dnes prostor pracoviště silničářů a část skládky odpadu). Cihelnu zde toužil vystavět stavitel Hartig z Jablonce nad Nisou. Zastupitelům se to však nezamlouvalo a v první fázi začali argumentovat tím, že „Planský les tvoří zelené plíce obce, která v tomto roce chce požádat o povýšení na město“.

V dalším dopise zastupitelé vyslovili požadavek, aby v případě realizace zde byli zaměstnáváni pouze občané německé národnosti (důsledek napjaté národnostní situace v tehdejším Rakousko-Uhersku), dále zde mělo být ponecháno školní hřiště, obec měla získat předkupní právo v případě prodeje cihelny. V dalších dopisech město přitvrdilo. Bylo upozorněno, že v lese je plánován lesní park, požadováno bylo zachování cest, které vedly lesem od Zálesí k Liščí Jámě, zachování koupaliště a nepoškození zde se nalézajících vodních lázní. Dále konstatovali, že pouhých 800 metrů od zamýšlené výstavby stojí škola a rozkládá se městys. Zajímavý je zápis, který konstatuje: „Nezvykle silný kouř může obec a školu ohrožovat na zdraví a brzdit její vývoj“. Jedním dechem dodávali, že komín musí být vysoký nejméně padesát metrů, že cihelná pustina s ošklivými jámami a kůlnami, pecemi a kouřícími komíny a všelijakými cizími lidmi bude bránit rozvoji budoucího města. Navíc bylo připomenuto, že kácení stromů, byť v lesním prostoru, neprospěje prostředí. (Jaká to zajímavá myšlenka pro ty, kdož povolují a požadují kácení stromů přímo ve městě nebo jeho nejbližším okolí v současné době).

Aby utvrdili zastupitelé význam Planského lesa pro městys, byla zde 28. a 29. června uskutečněna lidová slavnost na počest císaře za patronace knížete Rohana. Ten zde slíbil, že v případě prodeje lesa bude mít na něj předkupní právo město. Leč ...kníže odjel do lázní a správce sychrovského panství spolu s nadlesním Schützem les za směšný peníz prodali. Pan stavitel měl zelenou, čehož začal okamžitě využívat. Když se Rohan vrátil domů a dozvěděl se o krocích svých podřízených, velice se rozhněval. Správce raději skočil pod vlak v sychrovském tunelu, nadlesní Schütz byl po více než čtyřicetileté službě vyhnán bez nároku na jakékoliv finanční odškodnění. V roce 1908 byla provedena oprava kostela a kostelní věže. Práce si vyžádaly 3 700,- korun. Nejvíce šlo z rozpočtu městyse, nadřízených úřadů a okolních obcí, církev přispěla 800,- korunami. Ne nezajímavým byl střet místního faráře s pěveckým sborem LIEDERKRANZ o to, co sbor může zpívat na církevních akcích. Sbor se vzepřel a odmítl zpívat zcela. A tak přišel farář Svoboda s prosíkem, musel překousnout některé texty, které se mu nelíbily a sbor znovu vystupoval.

Na obecnou školu chodilo v tomto roce 418 žáků, do měšťanky 180 žáků. V době vánoční zarazí údaj o tom, že mezi chudé žáky bylo rozděleno 28 párů kožených bot, 40 vánoček a 96 korun. Obdarováno bylo i 67 dětí z mateřské školy. Při stravovací akci bylo mezi děti rozděleno 3 573 polévek. V jarních měsících byla od malé školy v Ještědské ulici vysázena lipová alej a po vysvěcení nazvaná hrdě Císařská alej (dnešní Lipová). Alej končila u tzv. školního kříže.

Spolek rychnovských veteránů velkolepě připomněl padesátiletí smrtí slavného rakouského maršála Radeckého.

Hasiči nehasili. Snad jenom žízeň. Výjimečně v tomto roce v Rychnově nehořelo.

Zastupitelstvo rozhodlo, že v 50. roce vlády císaře Františka Josefa I. jej požádá o povýšení městyse na město.

Za celý rok se narodilo 73 dětí, 63 občanů zemřelo, 38 párů vstoupilo v posvátný svazek manželský. Rychnov měl i své tragedie – 5. června se přímo na hřbitově „pro znechucení životem“ oběsil J. Masopust, stejný čin spáchal 28. 12. J. Peukert.

Rok 1908 byl ekonomicky úspěšný pro obchodníky i řemeslníky. Železnice dosáhla největších zisků od počátku své existence. Škarohlídi předvídali, že nebývalá prosperita povede k válce. Po šesti letech se jejich slova naplnila. Občany potěšilo znovuobnovení týdenních trhů. První z nich se konal právě v roce 1908 a to 17. dubna na náměstí před dnešním městským úřadem.

A co rok 2008? To poznáme po uplynutí 366 dnů. Snad se nebudeme divit .......

Diskuze