Historie města
Vlastibořská umučení
Mgr. Jindřich Kurfiřt
10.04.2008 20:43
Mezi oblíbené divadelní hry na venkově i ve městech patřily tzv. pašijové hry – Ukřižování Ježíše Krista a Nanebevstoupení Ježíše Krista. Obyčejně bývaly hrány ochotníky. Největší rozmach těchto her byl od sklonku 18. století a především ve století 19.
Vlastiboř, vesnička poblíž Držkova, patřila k místům, která se těmito hrami proslavila. V době konání her do Vlastiboře přijížděli „uměníchtiví“ diváci až z dalekého Lomnicka a Mladoboleslavska. Přípravy na taková představení byly plné tužeb i očekávání. Představitelé rolí si pokládali za čest, pokud byli vybráni. Na své si jistě přišel i režisér, neboť ukočírovat 90 leckdy takyherců bývalo nad lidské síly. Problémem nebyly kulisy, ty byly schovávány po dlouhou dobu, zato s kostýmy to bylo složité. Bývaly majetkem herců a často prapodivné. Římští vojáci nosili splácaniny uniforem rakouské armády, Pilát si musel sehnat nejen vysokou beranici, ale i tzv. „čubu“. Smrtce nemohl chybět bílý trikot hrozivě pomalovaný kostmi těla. O kosu nebyla nouze, tenkrát bývala v každé chalupě. Hrálo se pochopitelně pod širým nebem na mírně svažité louce, tzv. „palácu“. Na nejnižší straně se skvělo „teatrum“, tedy jeviště. Hlediště měli Vlastibořáci prostorné, prý pro několik set diváků. Většinou bývalo vyprodáno. Vlastibořská Umučení Pána Ježíše a Vzkříšení Pána Ježíše vzešla z pera držkovského kaplana D. J. Metelky, horlivého národopisce a vlastence, někdy kolem roku 1750. Originál stejně jako řada opisů shořely.
A jak taková představení vypadala? Herci se shromáždili pod mohutným ořechem v místě zvaném „Na kopci“ a odtamtud vyrazili k místu konání her. Jejich pochod vedle diváků doprovázela řízná hudba a rány ze šesti kanónů. V „palácu“ třikrát obešli „teatrum“, to pro štěstí. Průvod měl pevný řád. Napřed kráčela Smrtka s kosou a tři čerti, za nimi Magdalena, židovští kněží, služebníci, apoštolové, Kristus se svojí matkou, vojsko a ostatní. Celá akce začínala v deset hodin dopoledne a trvala přibližně jeden a půl hodiny. Pak šli herci domů něco pojíst, ale všichni mysleli jen a jen na představení. Konečně přišla druhá hodina odpolední a před diváky se začalo odvíjet 29 výstupů. Vše začínala hádka Smrti a Ďábla a epizodka Pýchy a Pokory. A pak již jen diváci vzdychali nad osudy Kristovými i utrpením Panny Marie (mimochodem v posledních představeních vyhlášenou krasavicí nejen ve vsi, ale i široko daleko), zlostí je naplňovaly postavy Kristových katanů a jejich přisluhovačů. Závěrečná opona bývala kolem deváté hodiny večerní ke spokojenosti diváků i herců.
Poslední představení pašijových her ve Vlastiboři bylo konáno v roce 1891. Při hrách nejen ve Vlastiboři, ale i na jiných místech se přihodila řada komických událostí, které žily v povědomí lidí desítky let. Tak například místo předepsaného „Žízním“ zaznělo z úst Ježíšových na kříži jaderné vlastibořské „Ja bech peu“. Jindy prý se stalo, že Ježíš při meziscéně kouřil z fajfky a z mrtvých vstával na jevišti, jak se tehdy říkalo, s fajfkou „v hubištěti“. Jistě si dovedeme představit ohlas diváků. Když se představitel Ježíše modlil pod stromem a pronesl slova „Ne má, ale vůle tvá se staň!“ jeho synek, který seděl na stromě a byl zcela zaujat dějem zvolal „Ale táto, vy neposlechnete ani mámu, natož mě!“. V jednom vystoupení místo „Žízním!“ pronesl Ježíš „Chci pít!“ leč lotr, který „umíral“ po jeho pravici, ho šeptem napomenul „Kmotře, to nesmíte křičet Chci pít, ale Žízním!“. Ježíš, který byl znám svou prchlivostí, mu odpověděl nepříliš slušně a navíc zcela nahlas.
I v Rychnově hrávali ochotníci, především z řad malířů, svá Umučení. Bývala sice kratší a méně honosná než ve Valstiboři, ale líbila se. Hrávali v okolí a jednou zavítali i do Hodkovic. Ve vypjaté scéně křižování jedna z divaček s hrůzou vykřikla „Jezuskote, oni vedle Krista ukřižovávají opici!“ a bylo vymalováno – místo dojetí smích přítomných. Proč? Jeden z herců, který představoval lotra, měl více než silně zarostlou hruď. Hra byla sice dohrána, ale při dalších představeních umíral na kříži lotr, jehož hruď nezdobil tak bohatý závoj chlupů.
Tyto příhody, vedle celé řady dalších, i v hrách s vysoce náboženským charakterem ukazují, že při nich v podání ochotníků často nebývalo o smích nouze.
Město Rychnov u Jablonce nad Nisou
Husova 490
46802 Rychnov u Jablonce nad Nisou
IČO 00262552
Bankovní spojení 963232349/0800
Telefon: +420 488 880 921
Datová schránka: fjxbbm5
46802 Rychnov u Jablonce nad Nisou
IČO 00262552
Bankovní spojení 963232349/0800
Telefon: +420 488 880 921
Datová schránka: fjxbbm5
Úřední hodiny
| Po | 8:00 – 11:00 | 12:00 – 17:00 |
| Út | 8:00 – 11:00 | 12:00 – 14:00 |
| St | 8:00 – 11:00 | 12:00 – 17:00 |
| Čt | 8:00 – 11:00 | 12:00 – 14:00 |
Stavební úřad
| Po | 8:00 – 11:00 | 12:00 – 17:00 |
| St | 8:00 – 11:00 | 12:00 – 17:00 |
© MěÚ Rychnov u Jabl.n.N.