O škole ještě jednou

Se zájmem jsem si přečetl v minulém čísle rychnovského zpravodaje sérii článků týkajících se situace na naší základní škole. Kdysi jsem do našeho zpravodaje také napsal jeden článek týkající se školství. Reflektoval tehdy probíhající stávkovou pohotovost učitelů, ke které jsem byl v článku velmi kritický. Později jsem se dozvěděl, co jsem očekával a sice že kladné body jsem za to od učitelů nesklidil.

Dnes ale nechci psát obecně o školství a situaci v něm, ale i jako bývalý člen rady rychnovské školy se chci zamyslet nad konkrétními věcmi.

Patřím ke generaci Husákových dětí, jak zpívá v jednom ze svých hitů skupina Chinaski a na gymnáziu, kde jsem studoval, jsem byl dokonce první maturant po listopadovém převratu 1989. Ačkoli člověk má jednu dobrou vlastnost a sice s věkem a časem zapomínat na to horší, přesto mám v hlavě i negativní vzpomínky na školu. V páté třídě jsem jednou v pátek zapomněl odevzdat laboratorní práci z přírodopisu. Na radu rodičů jsem ji tedy odevzdal až v pondělí a automaticky jsem z ní dostal za 5. To byla první nespravedlnost. Ta druhá přišla téměř vzápětí, když můj spolužák v lavici polohlasně přemýšlel, proč dostal z oné laboratorní práce trojku a soudružka učitelka se domnívala, že ten meditující jsem já, načež mě před všemi ve třídě nejprve seřvala a když jsem se odvážil protestovat, tak mě pro jistotu nafackovala. Děsila mě a pronásledovala až do mého dokončení ZŠ. Dodnes tu osobu nezdravím. Dnes se už naštěstí takové excesy nedějí a pokud snad, skončí to pro daného „kantora“ dost špatně. Jenže tehdy byla jiná doba, učitelka měla maminku soudružkou s velkým S a mí rodiče se pragmaticky rozhodli nekalit vodu ať nemá kluk zkaženou budoucnost. Náš učitel matematiky po nás házel křídou, když jsme se při vyučování bavili, zřídkakdy se netrefil a přesto jsme ho měli rádi a měl mezi námi velký respekt. Tělocvikář zas čas od času se slovy „ty zvíře, ty žvýkáš“, vmotal nešťastníkovi žvýkačku do vlasů a notorické zlobiče za ty vlasy zatahal v oblasti spánku. Ale i on měl mezi námi respekt a rádi jsme s ním ten tělocvik absolvovali.

Do školy ve městě, kde jsem se narodil a vyrůstal (nejde o Rychnov), jsem chodil rád a nepozastavoval jsem se nad tím, že nemám možnost chodit do jiné školy jen proto, že mi například nevyhovuje učitelka přírodopisu. Prostě to tak bylo a my s tím žili. Jenže dnes už si taky člověk nekoupí nové auto bez bezpečnostních pásů, opěrek hlavy, posilovače řízení, ABS a já nevím čeho všeho. Ani náhodou. Je to tak, standard šel nahoru. A to ve všem. Tělesné tresty si dnes nikdo nedokáže ani přestavit ačkoli i dnes by se našli adepti, kteří by je potřebovali jako koza drbání (teď mě asi paní ministryně pro lidská práva Džamila Stehlíková nebude mít ráda). Naopak vyžadujeme interaktivní komunikaci s rodiči prostřednictvím internetu, otevřenost novým moderním metodám výuky, dobrou vybavenost učeben atd. Protože neplatíme školné, tak část z těchto našich požadavků, která se dá realizovat pouze za pomoci financí, se realizuje postupně, ale určitě tímto směrem škola míří. Že některé z těchto věcí měly být zrealizovány již včera, je neoddiskutovatelná věc. Z pozice bývalého člena městského zastupitelstva a jeho finančního výboru musím říct, že nároky naší školy byly po materiální stránce zastupitelstvem vždy uspokojovány téměř stoprocentně. O to víc mě letos překvapilo, když škola nebyla schopna dodat své požadavky do rozpočtu na rok 2008 jak se říká černé na bílém. Ale bát se nemusíme, zastupitelstvo v rozpočtu na školu nezapomnělo.

Svou zkušenost s rychnovskou školou z pozice žáka tedy nemám, ale jako rodič jsem zde jedno své dítě měl a druhé mám. Má dcera navštěvovala zdejší ZŠ do páté třídy, než přestoupila na gymnázium. Možná by v té souvislosti bylo korektní statistiky pana starosty v minulém čísle RZ poopravit o migraci žáků na jiný typ školy – tyto migrace nesouvisejí s reakcí rodičů a žáků na aktuální podmínky v ZŠ. Nějakou dobu jí a její třídní paní učitelce trvalo, než k sobě našly cestu, ale pak se ledy prolomily a dcera má svou bývalou učitelku dodnes ráda. S panem ředitelem jsem svedl menší debatu, když dcera přišla domů s tím, že si musí kvůli bezpečnosti na tělocvik sundávat náušnice nebo si přelepit uši leukoplastí. Dcera v té době trpěla ošklivou formou atopického ekzému a tak sundávání, nandávání ani přelepování náušnic nepřipadalo v úvahu. Zde jsem našel s panem ředitelem společnou řeč, napsal jsem prohlášení, ve kterém jsem vzal následky z případného úrazu na sebe a dcera cvičila v náušnicích.

Nyní navštěvuje první třídu rychnovské ZŠ můj syn. Je hyperaktivní jako králíček Duracell, kterému se nikdy nevybijí baterky. Ráno zároveň s očima otevře pusu, kterou pak zavírá opět až večer. Mít takovýchto dětí ve třídě například polovinu a před s sebou ten nemalý úkol naučit je číst, psát, počítat a ve vyšších ročnících i další věci, to je přímo sisyfofská práce. A v tomto ohledu mají všichni učitelé i ti v předškolních zařízeních můj obdiv.

Husova 490
46802 Rychnov u Jablonce nad Nisou

IČO 00262552
Bankovní spojení 963232349/0800

Telefon: +420 488 880 921
Datová schránka: fjxbbm5

Úřední hodiny

Po	8:00 – 11:00	12:00 – 17:00
Út	8:00 – 11:00	12:00 – 14:00
St	8:00 – 11:00	12:00 – 17:00
Čt	8:00 – 11:00	12:00 – 14:00

Stavební úřad

Po	8:00 – 11:00	12:00 – 17:00
St	8:00 – 11:00	12:00 – 17:00

Rychle na úřadu

• Úřední deska
• Veřejné zakázky
• Nabízíme ...
• Městská policie
• Muzeum

Odkazy

• Webkamera a počasí
• Základní a mateřská škola
• Městská knihovna
• Hasiči Rychnov
• Spartak
• TS Magdaléna
• RC Klubíčko
• BEZMEZER
• Svatováclavský půlmaraton
• Městská kronika
• Nabídky práce v okolí

Partnerské město

• Gmina Gromadka