Letní měsíce se po novinářsku nazývají "okurková" sezóna. Nic se neděje. Všichni jsou zalezlí kdesi u vody, po letních bytech, táborech a dovolených.
Neplatí to však ve všech oborech. Například vojenství. Dobrý velitel ví, že v horkém a suchém srpnu bývá půda nejpevnější a těžká technika se dostane všude. A tak občas vyzkouší, jestli to funguje v praxi. Například tuhle před třiatřiceti lety.
Když na to vzpomínám, zdá se skoro neuvěřitelné, že v klidné české kotlině, kterou i světové války dost ušetřily, se střílelo. Že byli mrtví a ranění. Že na ochozu Národního muzea se dlouho skvěl nápis "výstava umění SSSR" a na fasádě byly důlky po ručních zbraních, které to umění vytvořily.
Je to trochu tragikomické, když vidíme na starých fotkách, jak občané pokojně přemlouvají vojáky, aby se obrátili a táhli domů. Tenkrát se tomu i chvíli věřilo, že je přece musíme přemluvit. No, nepřemluvili jsme .....
Byla to dlouhá a trpká zkušenost, ale já ji tu nechci připomínat proto, aby ti mladí, co to nepoznali, taky věděli. Jen ať raději nevědí. A ať už neopakují podobné hlouposti, jako je přemlouvání násilníka, aby se dobrovolně vzdal dobytého území. Nebo jako je smíření se s okupací a nakupování v kasárenském "Univermagu".
Moje připomínka patří těm, kdo to pamatují. A kdo rychle zapomněli, že vůbec něco takového bylo možné, a dneska si na všechny strany stěžují na krutost doby a nestydatost zlodějů a tunelářů. Samozřejmě, spravedlnost je dnes pomalá a váhající, ale přece jen je. Tehdy vám okupační voják sebral "časy" a ještě jste byli rádi, že vám neposlal do břicha "dum dum".
No nic. Je okurková sezóna a tak jsem si vzpomněl na to, o čem už také nechci nic slyšet. Užívejte si dovolené, sluníčko a koupání, a ti, kteří strávili mládí v normalizovaném světě, zamáčkněte jednadvacátého slzu. Vždyť už je to za námi .....

Diskuze

Vstoupit do diskuze