Rychnovská nádraží

Původní nádraží na úseku Turnov – Liberec

V minulém roce si mohli čtenáři Rychnovského zpravodaje přečíst o výstavbě a některých zajímavostech, které provázely budování železnice z Pardubic do Liberce.

V roce 150. výročí, kdy trať dospěla do Rychnova a vlastně až do Liberce, ač oficiálně byl provoz povolen k 1. máji 1859, bych se chtěl zmínit o rychnovských nádražích. Vědomě píši o nádražích. Není mi totiž známo, že by stanice měnily tak výrazně svoji polohu, jak k tomu došlo právě u nás.

První nádražní stanice stávala v místě "Gründloch" poblíž koupaliště pod Rádlem, kde se mezi Rychnováky vžilo označení "u Králových". Nesla honosné označení Reichenau–Gablonz. Jeho fotografii jsem neviděl, ale jednalo se o přizemní domek, kterých bylo na trati zřízeno několik, asi takových, jak je spodobnil bývalý učitel kreslení na naší škole pan Hlava.

Druhé nádraží v Rychnově v letech 1886 – 1895

Od Pardubic bylo vzdáleno 144,7 km v lokalitě vzdálené od Rychnova i Jablonce n. N. Proč právě v tomto poměrně pustém prostoru? To bylo diktováno především opatrnickou politikou rychnovských zastupitelů, kteří se obávali, že nádraží přímo v obci může v případě válek lákat projíždějící vojenské jednotky. To se potvrdilo v sedmdesátých letech v době konfliktu mezi Prusy a Rakušany. Jabloneckým nevyšla představa zřízení trati velkým obloukem na Dobrou Vodu a odtud složitým způsobem do Jablonce. A tak Rychnováci, pokud chtěli někam cestovat vlakem, museli po svých až do Gründlochu, Jablonečtí využívali koňských spřežení, která na nádraží vozila cestující v kočárech.

S konjunkturou 80. let, rozvojem podnikatelské činnosti na okrese i v místě se stále více ukazovalo, že je třeba postavit zastávku na daleko přístupnějším místě, kde by mohla vzniknout lepší staniční budova a kde by byl prostor pro výstavbu skladiště, další kolej, která by umožňovala křižování vlaků i odstavné koleje pro nákladní vagony. Příhodnou se ukázala lokalita na konci tehdejší vesnice na okraji Planského lesa. Nové nádraží se přiblížilo 1,4 km k Pardubicím, vyrůstalo poblíž viaduktu /jedné z nejkrásnějších staveb trati/, v místech, kde začínalo největší stoupání celé železnice. Stavba to byla dvoupodlažní, měla symetrickou neorenesanční podobu. Dostavěna byla 19. 7. 1886 a zažila velkou slávu při průjezdu Františka Josefa I. do Liberce roku 1891. Přítomní představitelé Jablonce nad Nisou i místní honorace neúnavně provolávali slávu císaři, stejně se činili i prostí obyvatelé, kteří však stáli v uctivé vzdálenosti za plotem, jak ukazuje dobová fotografie. Císař nevystoupil, možná jen milostivě pokynul "svým národům" rukou.

S jídlem, jak se říká, roste chuť. Rychnov vzkvétal, přibývalo domů i lidí, dařilo se manufakturní výrobě obrazů, kvetla řemesla, jen výrobě dóz pomalu, ale jistě zvonil umíráček. Přes nádraží plynula i převážná část zboží, ať se již jednalo o export nebo import z Jablonecka. Radní toužili po tom, aby vesnice získala alespoň titul městyse. A nové nádraží jistě bylo i pádným argumentem pro připravovanou žádost. Ve spolupráci s c.a k. železnicemi bylo proto přistoupeno k náročné přestavbě stávající poměrně jednoduché stavby. K ní byly provedeny přístavby, takže vznikla budova se čtyřosou štítovou stranou s rizality, se zakrytým nástupištěm i vchodovou částí. Stanice byla dokončena v roce 1895, ale práce pokračovaly dál. Pro zboží na export a import bylo vystavěno skladiště, na nádraží se objevila restaurace i sociální zařízení. Zástavba areálu byla dokončena r.1903.

Nádraží v Rychnově po úpravách po roce 1895. Jádro tvořila původní budova, ostatní jsou pozdější přístavby.

Význam nádraží ještě vzrostl v r. 1900, kdy 7. února byl zahájen provoz tramvají z Jablonce a později až z dalekého Janova. Elektriky umožnily rychlý přesun cestujících i zboží.

Dny své slávy stanice prožila v červnu 1906, kdy od nás cestoval z liberecké výstavy sám veliký František Josef I. s celou svojí suitou. Do Rychnova přijel císař z návštěvy Vratislavic a Jablonce nad Nisou. Nadšené ovace lidí po celé trase i na nádraží ho přiměly k výroku, že rychnov je krásné místo a možná ho vedly i k tomu, že na základě další žádosti se městys stal v roce 1911 městem Rychnov u Jablonce nad Nisou.

Stavba nádraží byla realizována architektem Stixem, novou ulici k nádraží stavěl stavitel Womatschka z Jablonce nad Nisou. Kolem ní vznikla řada výstavných budov, jež se svojí výškou vymykaly z rychnovské zástavby dané převážně přízemními domky. Rychnov zažil i snahu celé řady podnikatelů z Jablonecka o umístění svých vývozních domů, ale u místních majitelů pozemků nenalezli adekvátní odezvu. Škoda! Kdepak jsme dnes mohli být.

Diskuze