Historie města

František Josef I. a Rychnov u Jablonce nad Nisou

Mgr. Jindřich Kurfiřt  07.09.2008 20:45

Císařský vlak na nádraží r.1891 při druhé návštěvě F. J. I.

František Josef I. (1830 – 1916), jemuž vděčíme za přiznání statutu města od roku 1911, patřil k nejdéle sloužícím panovníkům na trůně rakouském i českém. Panoval v letech 1848 – 1916 a suverénně překonal délku panování Marie Terezie, které patřil trůn v letech 1740 –1780. Naším městem, dříve vesnicí a městysem, projížděl ve svém císařském vlaku celkem třikrát, cílovou stanicí mu vždy byl Liberec. Žádný jiný panovník, ani nikdo z pozdějších politiků, u nás tolikrát nebyl.

Prvně k nám F. J. I. přijel po prohrané válce s Prusy v roce 1866, kdy se rozhodl navštívit místa bojů soků o vliv v Německu, tedy králem pruským a císařem rakouským. Jak známo, pruská vojska pronikla do Čech právě naší oblastí, došlo zde k řadě bitev, které vyvrcholily drtivou porážkou Rakušanů u Hradce Králové a pozdějším obsazením Prahy. Ale vraťme se k císařovým cestám. Na Liberecku se ve výše uvedeném roce chtěl seznámit nejen s materiálními, ale i politickými důsledky konfliktu. Liberecká buržoazie inklinovala k němectví, což čas od času dávala náležitě vědět. 31.10.1866 dorazil se svým salónním vlakem do Sychrova. Zde vystoupil a se vší slávou byl přivítán majitelem panství knížetem Kamilem von Rohan. Císař strávil v romantickém zámku noc, jíž předcházelo vyznamenání lidí z okolí, kteří se podíleli na bojích proti Prusům. Rohan se mohl ochotou doslova přetrhnout. A nebylo divu. Sychrov totiž hostil 1. a 2. 7. císařova soka pruského krále Viléma a jeho generální štáb, zatímco pruská vojska pustošila celou oblast. F. J. I. se druhého dne zúčastnil ranní mše v zámecké kapli a pokračoval do Liberce. Kníže Rohan nechal do zámecké kaple vsadit pamětní desku na počest císařské návštěvy, na níž je mimo jiné psáno: "Bůh ho žehnej, svatá Marie, chraniž ho." Císařský vlak, dle kronikářských záznamů rychnovského faráře, zastavil ve stanici Reichenau –Gablonz, která stávala poblíž tzv. nového koupaliště pod Rádlem. Jeho výsost zde vykonala přehlídku nastoupených ostrostřelců a prohodila několik vět s místními hodnostáři o průběhu nedávné války a jejích důsledcích pro oblast. Rychnovští si trpce stěžovali na pruské rekvírování a špatné chování Prusů ve vesnici, císařem byla vyslyšena žádost Rádelských o zřízení fary. Pak za císařem zaklapla dvířka salónního vozu a vlak směřoval do Liberce.

Druhou návštěvou nás panovník poctil 1. října 1891. Na pozvání místodržícího hraběte Františka Thuna si císař nejprve prohlédl všeslovanskou výstavu v Praze. Několik dnů byl hostem místodržícího, pochvalně se vyjádřil o výstavě a jejích expozicích, aby se zmíněného dne vydal do Liberce. Bylo to z důvodů politicko–ekonomických, neboť německá buržoazie pražskou výstavu jednoznačně ignorovala. Zmíněného dne zastavil panovníkův vlak již ne mezi skalami a lesy, ale na novém nádraží na pokraji města. Dobová fotografie ukazuje jeho vlak u nás a davy diváků tísnících se za pečlivě provedenými ploty, pochopitelně dostatečně vzdálenými od císařského vlaku. Scénář panovníkovy zastávky byl stejný jako v roce 1866. Setkání s představiteli spolků a společenské smetánky bylo sice krátké, ale plné pokory a oddanosti k hlavě mocnářství. Volání slávy na počest císaře doznívalo teprve tehdy, když vlak mizel za viaduktem. Spokojenost panovníka přiměla rychnovské radní k tomu, aby požádali o přiznání statutu městyse. Panovník a jeho kancelář vyhověli a od 14. 11. 1895 požíval Rychnov titulu MĚSTYS. Přiznán mu byl i městský znak, který svojí popisností příliš netěší heraldiky. Od této návštěvy byl Rychnov postižen jakousi císařománií. Vše významnější v místě neslo císařovo jméno – Náměstí F. J. I., Alej císaře F. J. I./dnešní Lipová/ i měšťanská škola nesla císařovo jméno stejně tak jako později vystavěný městský vodovod. Každoroční oslavy císařových jubileí byly vždy slaveny pompézně nejen zastupiteli města a občany včetně školní mládeže, ale i církevními obřady. Ale jak vypadala další císařova cesta po krátké rychnovské zastávce? Pochopitelně končila v Liberci, kde se císař seč mohl zmírnit napětí mezi početně a ekonomicky silnou německou enklávou a oblastmi českými. V Liberci se mu líbilo. Jeho spokojenost hatily "pouze" výbuchy dynamitových náloží pod drážním mostem v Růžodole sice několik hodin před příjezdem mocnáře, ale .... Atentát, ač jeho strůjce nebyl odhalen, přinesl další vlnu národnostních třenic, neboť z něj byli pochopitelně obviněni Češi. Císař se v den příjezdu při přehlídce před libereckým nádražím netvářil příliš přívětivě, ale alespoň měl co vyprávět ve Vídni divadelní divě Schrattové, jež již v té době byla císařovou přítelkyní. A světe, div se! Dohodila mu ji císařská manželka Sisi /byla zavražděna v r. 1898/. Ta totiž měla dávno jiné zájmy než trávit čas se stárnoucím císařem a naslouchat mu.

Další cesta přes Rychnov vedla Jeho Výsost dne 21. června 1906. Kolem půl šesté navečer projel jeho vlak nádražím a směřoval do Liberce, aby se zde mocnář se svým doprovodem účastnil výstavy organizované německými podnikateli a jen pro Němce. Císař pobyl v Liberci tři dny a chválil. Nemohl jinak. Výstava byla pěkná a jakákoliv kritika by vyvolala nové problémy. 24. června 1906 Liberec opustil a přes Vratislavice, Jablonec nad Nisou, Vrkoslavice a Kokonín za velkého jásotu obyvatelstva zmíněných míst dorazil do Rychnova. Jeho pobyt v Rychnově byl nejen nejdelší, ale také nejslavnější ze všech předcházejících.

O průběhu návštěvy nechme promluvit tehdejšího rychnovského kronikáře.

"Pro školní mládež jakož pro obyvatelství z místa i širokého okolí povznášející vlastenecká slavnost byla dopřána 24. 6. t. r. V tento slavný den bylo umožněno veškerému obyvatelstvu pohledět našemu nejvznešenějšímu monarchovi, Jeho Výsosti F. J. I., tváří v tvář.

Vítání císaře F. J. I. v roce 1906

V 10 hodin 20 minut přijela Jeho Výsost v doprovodu svého dvora do Rychnova, aby odtud císařským vlakem nastoupila zpáteční cestu do sídelního města Vídně. Celý Rychnov, zvláštně Nádražní ulice a ulice od kostela počínaje, byly bohatě vyzdobeny prapory i domy byly obsažně vyzdobeny. Na náměstí před mostem přes Mohelku byla zřízena nádherná uvítací brána. Přímo impozantně a marnotratně bylo vyzdobeno nádraží, kde samo obecní zastupitelstvo a 50 bíle oblečených školních dívek očekávaly Jeho Výsost k slavnostnímu přijetí. Od náměstí k nádraží byly nastoupeny obecní spolky z Rychnova a Pulečného, stejně jako děti ze zmíněných obcí a z Rádla, zatímco slavnostně naladěný a rozradostněný lid obsadil všechny ulice a okna domů od kostela a daleko před něj ke Kokonínu.

Za nejkrásnějšího císařského počasí dorazila Jeho Výsost, za nadšených a bouřlivých ovací všeho shromážděného lidu, který lemoval jeho cestu, k nádraží. Na nádraží, kde se uskutečnilo slavnostní a oficiální uvítání, pozdravil Jeho Výsost rychnovský starosta Anton Hübner následujícím projevem: "Jako starosta městyse Rychnova předávám Vašemu Veličenstvu nejupřímnější pozdrav obyvatelstva na uvítanou s nejponíženější prosbou, aby Vaše Veličenstvo ráčilo co nejmilostivěji přijmout ujištění nezvratitelné věrnosti a poddanství našemu nejmilostivějšímu vládci a císaři F. J. I."

Poté pozdravila žačka 2. třídy měšťanské školy K. Preisslerová Jeho Veličenstvo při předání krásné kytice rudých růží slovy: "Našemu milostivému a dobrotivému panovníkovi předávají děti z Rychnova tyto růže v nejvroucnější lásce a úctě." Za zdravici obdržela od císaře zlatý šperk. Pak byli představeni funkcionáři městyse a císař položil každému z pánů několik otázek o věcech obecních. Ředitele školy se císař zeptal, kolik žáků má na starosti. Ředitel odpověděl: "Vyjma mateřské školy je v obou školách zapsáno 650 dítek." "No, tak to máte co dělat." konstatoval císař. V rozhovoru se starostou A. Hübnerem prohlásilo Jeho Veličenstvo: " Nyní jsem v Rychnově již podruhé." Starosta bez bázně odpověděl: "Nikoli, Výsosti, potřetí – bylo to v letech 1866, 1891 a dnes." Císař jen pokýval hlavou. Starého veterána Birnera, kterého kvůli nemohoucnosti donesli na nádraží na židli, aby alespoň jednou v životě viděl císaře, se Jeho výsost zeptala, jak si vysloužil svá vyznamenání. Birner odpověděl: "Vaše Výsosti v roce 1864 v Holštýnsku a v roce 1866 v Itálii." Po představení místních potentátů se panovník odebral na perón, hovořil zde ještě nějaký čas s jabloneckým starostou Posseltem a pak nastoupil do vlaku. Salónní vlak se za tónů národní hymny a bouřlivých ovací lidu na peronech i v okolí dal do pohybu. Jeho Veličenstvo, z přijetí a spontánních projevů viditelně příjemně a přívětivě naladěné, se loučilo stojíce u otevřeného okna vlaku, několikrát zamávalo na rozloučenou. Tak tato nesmírně krásná a povznášející slavnost a císařská návštěva byly pryč. Ve věrných a citlivých srdcích obyvatelstva z naší milé obce zanechala hrdost a milou vzpomínku na Jeho Výsost rakouského císaře a českého krále F. J. I."

Tolik pamětník tehdejších události v roce 1906. A já jen na dokreslení uvádím, že císař u příležitosti své návštěvy poskytl rychnovským chudým 1.000 korun. Na večerní připomínkové slavnosti bylo vybráno 250 korun, které vytvořily základ fondu na zřízení kašny F. J. I. na náměstí. K její realizaci však nikdy nedošlo. Hrdi byli i místní hasiči, neboť plných 73 z nich v den císařovy návštěvy obdrželo prostřednictvím c. a k. komisaře místodržitelství za věrnou službu císaři a veřejnosti záslužné medaile.

A co hlavního? Rychnovští radní se osmělili a c. a k. komisi pro udělování titulu města zaslali do Vídně žádost na povýšeni městyse Rychnova na město. Trvalo dosti dlouhou dobu, až do 25.1edna 1912, než mohl poslanec říšského sněmu konstatovat v jednání zastupitelů města: "Žádosti vaší bylo vyhověno a městys Rychnov u Jablonce nad Nisou byl dekretem Jeho Veličenstva císaře dnem 28. prosince 1911 povýšen na MĚSTO dle příslušných rozhodnutí zaslaných 7. 12. l911 na c. a k. místodržitelství v Praze." Příslušný dokument /pochopitelně v němčině/ začínal slovy: "Jeho c. a k. Apoštolská Výsost svým nejvyšším rozhodnutím z 28. prosince 1911 městys Rychnov na MĚSTO povýšiti ráčila."

Až později dorazil darovací dekret, který měl po právní stránce vše, co městu náleží včetně poněkud upraveného městského znaku.

Diskuze

  • 13. 11. 2008 15.12
    zales a neser  …
  • 13. 11. 2008 15.12
    malo fotek  …
Vstoupit do diskuze

Město Rychnov u Jablonce nad Nisou

Husova 490
46802 Rychnov u Jablonce nad Nisou

IČO 00262552
Bankovní spojení 963232349/0800

Telefon: +420 488 880 921
Datová schránka: fjxbbm5

Město Rychnov u Jablonce nad Nisou - idatabaze.czMěstské, obecní úřady - idatabaze.cz

Úřední hodiny

Po8:00 – 11:0012:00 – 17:00
Út8:00 – 11:0012:00 – 14:00
St8:00 – 11:0012:00 – 17:00
Čt8:00 – 11:0012:00 – 14:00

Stavební úřad

Po8:00 – 11:0012:00 – 17:00
St8:00 – 11:0012:00 – 17:00
© MěÚ Rychnov u Jabl.n.N.
Tento web používá k poskytování služeb a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.