Co dělají naše indické děti

Rostou jako z vody. V současné době navštěvují pátou třídu základní školy.
Při závěrečných zkouškách získala dívka Ashalatha 285 ze 300 možných bodů,
chlapec Pundalika 268. Pokud bychom toto hodnocení poměřili s naší pětibodovou
stupnicí, oba by se vešli do samých jedniček. Prázdniny měli v Mangalore
v dubnu a květnu, takže se tam už blíží konec prvního pololetí školního roku.
Ashalatha ve své poslední zprávě uvádí, že chce být učitelkou, Pundalika zase
řidičem. Dětem bylo z naší podpory zaplaceno školné, dva komplety školní
uniformy, deštník a jeden výlet. Dále dostaly k vánocům sadu nového oblečení,
tři talíře a pohárky. Asi je dobré zopakovat, proč vlastně jsme se zapojili do
projektu Adopce na dálku ®. Smyslem je zajistit vzdělání dětem, které by se
k němu ze sociálních důvodů samy nedostaly. V tradičně kastovní zemi, jakou je
Indie, je tento problém dvojnásob naléhavý. O tom, že naše pomoc je efektivně
využita, svědčí nejen pravidelná hlášení sester ze sociálního centra
v Mangalore, ale i pravidelné kontroly Arcidiecézní Charity Praha, která
projekt organizuje na české straně. V nedávné době jsme dokonce měli možnost
setkat se s dvěma sestrami z Mangalore, které byly v České republice na
návštěvě a dokonce měly diskuzní pořad v jabloneckém Eurocentru. Indie je země
velkých rozdílů. Na jedné straně má svůj kosmický program, na druhé straně
tisíce lidí umírají na ulici, možná jen proto, že v životě neměli příležitost
naučit se, jak se o sebe postarat. Tenhle projekt má přispět k tomu, aby těch
bezradných ubylo. A takto k němu přispívá svou troškou i každý z občanů
Rychnova.

Ashalatha Devegauda

Pundalika Kuruba s mladším bratrem

Diskuze