Historie města
České republice je letos 90 let
Mgr. Jindřich Kurfiřt
06.10.2008 18:52
Naše vlast oslaví 28. října letošního roku již devadesát let své moderní existence.
Stalo se tak po třistaleté porobě, jak toto období vždy politikové nazývali, to je od třicetileté války až po rok 1918. Cesta ke vzniku republiky byla složitá. Zastavme se proto v době jen několika málo let před 28. říjnem 1918.
Je nesporné, že proces nového uspořádání Evropy ovlivnila I. světová válka, neboť na jejím konci mohly vítězné mocnosti rozbít tehdejší největší evropský státní celek – poražené Rakousko-Uhersko. V letních měsících roku 1914 (po sarajevském atentátu na následníka rakousko-uherského trůnu a jeho manželku, jemuž podlehli) došlo k horečným jednáním Rakušanů s Prusy a vyhlášení ultimata Srbům, na jejichž stranu se postavili Rusové. Evropské mocnosti začleněné v Trojspolku a Trojdohodě ve válce viděly možnost naplnění svých mocenských cílů. 28. 7. 1914 byla vyhlášena válka Srbům a o několik dnů později vznikl válečný konflikt, do kterého se zapojily téměř všechny evropské státy, později Turecko, USA a Brazílie – rozhořel se světový válečný konflikt. Čeští a někteří slovenští politikové a především nejširší lidové masy viděli ve válce prostředek, jak se zbavit nenáviděného rakouského područí. Duchovním otcem a později i skutečným organizátorem myšlenky osamostatnění se nesporně stal T.G.M. a jeho přátelé. Než však T.G.M. k této skutečnosti dospěl, prošel složitým myšlenkovým procesem. Ve své České otázce z r. 1895 jednoznačně odmítá revoluci a počítá s další existencí R.-U. Snad i pod dojmem sílícího německého nacionalismu vyslovuje své obavy, co by se stalo, kdyby bylo R.-U. rozbito a české země se dostaly do německého vlivu. V té době se vyjádřil:....... „Politická samostatnost nás nespasí a nezachrání. Byli jsme samostatní a ztratili jsme samostatnost svou. Jsou zde národové samostatní, a přece ne svoji.“ Ovlivněn svými „principy mravními“ teprve daleko později dospěl k názoru, že habsburská dynastie: ....“degenerovaná mravně a fyzicky“ nemá dalšího opodstatnění dále existovat. Mobilizační vyhláška a císařovo provoláni „Mým národům“ TGM zastihly v Německu. Okamžitě se vrací do Prahy. Jak již bylo konstatováno, válku český národ chápal jako neštěstí, nikoli jen jako boj Slovanů a Germánů, viděl v ní však možnost osvobození a případné samostatnosti. O podobě případného samostatného státu však neexistovala jistota, názory se velmi lišily. Pro další existenci Rakouska se z české politické scény vyjádřili jen představitelé českého katolicismu. Většina poslanců a politiků se na počátku války stáhla do pozadí a jen TGM a Dr. K. Kramář vypracovali politické cíle, v nichž východiskem bylo rozbití R.-U. a provedení nového uspořádání zemí na troskách rakouské říše. Každý z protagonistů však šel svou cestou. Kramář věřil ve vítězství Rusů a vytvoření jakési všeslovanské říše, v jejímž čele by stál ruský car. Masaryk jakoby váhal. Přesto byl v počáteční fázi války aktivní svými články v tisku. Zajímal ho i osud českých válečných zběhů a zajatců v rukách Rusů, snažil se předvídat, co se stane, kdyby.... Na počátku války Masaryk navštívil dvakrát Holandsko. V říjnu 1914 zde vznikl jeho projekt budoucího českého státu.
V této fázi se domníval, že nezávislé Čechy by měly fungovat pod řízením „....některého západního prince.“ Požadoval však, že hranice českého státu musí sousedit s mocným slovanským Ruskem. V prosinci 1914 odjel Masaryk do Itálie. O jeho „jednáních s podezřelými osobami“ podal do Vídně zprávu rakouský velvyslanec v Římě, proto měl být po svém návratu do R.-U. zatčen.
Masaryk po opuštění Itálie zamířil v roce 1915 do Ženevy. Zamýšlel přesvědčit dohodové státníky o nutnosti vytvořit po pádu rakouské říše samostatný český stát. Zároveň byl skupinou politiků, kteří dleli v Čechách (K. Kramář, A. Rašín, Šámal a další), pověřen, aby v zahraničí organizoval akce ve prospěch české samostatnosti. V květnu 1915 předložil Masaryk ministerstvu zahraničních věcí Anglie memorandum, které historie zná pod názvem Nezávislé Čechy. V té době ale ještě věřil, že budou české země samostatnou monarchií, zemí střední velikosti. Rozhodujícím ukazatelem pro vznik samostatného státu byla pro Masaryka i vysoká ekonomická úroveň českých zemí, které tehdy vytvářely největší ekonomické hodnoty R.-U. a doplácely na ekonomickou pasivitu zbývajících zemí říše. Dohodové mocnosti však v této době ještě nepočítaly s rozbitím Rakousko -Uherska. Poukazovaly na to, že malé státy nejsou životaschopné. Své nesporně sehrála skutečnost, že trojspolkové armády slavily vítězný postup. Masaryk se zcela jednoznačně stal představitelem naší politické emigrace. V té době se pohyboval mezi švýcarskými městy a anglickým Londýnem.
Z jeho iniciativy vzniká Zahraniční výbor českos1ovenský, a to v září 1915. V Zahraničním komitétu a České národní radě, v jejichž čele stál, mu vydatně pomáhal jeho nejbližší spolupracovník Dr. Eduard Beneš, významně se v nich angažoval Slovák Miroslav Rastislav Štefánik a J. Dürich.Masaryk většinou žije v Londýně, ale organizačním centrem boje za nový český stát jePaříž, kde aktivně a v duchu Masarykových myšlenek působí Dr. Eduard Beneš. Česká národnírada propaguje budoucí samostatnost vydáváním řady časopisů, včetně známého The New Europe.
V zahraničí postupně vznikají české legie (první ve Francii 1. 8. 1914 známá legie Nazdar) z řad usedlíků českého původu i pozdějších zběhů a válečných zajatců z rakouské armády.
V legionářích Masaryk a jeho věrní vidí záruku české samostatnosti. Významnou skupinu tvoří legionáři v Rusku, za nimiž se vydal „tatíček“ Masaryk v květnu roku 19l7. Poslední měsíce roku 1917 prožívá Masaryk v Americe. Dohodové státy právě v tomto roce deklarují: ..... „osvobození Italů, Slovanů, Rumunů a Čechoslováků z cizího panství....“. Přesto se však nejednalo o jednoznačné vyjádření, neboť řada dohodových politiků hovoří o separátním miru. Teprve v roce 1918 uznávají dohodové země právo na samosprávu a vlastní státní uspořádání zemí, které se vydělí z rakouské říše. V dubnu 1918 se v Římě scházejí zástupci potlačených zemí R.-U. a v závěrečné rezoluci proklamují samostatnost států národních v rakousko-uherské říši. V prohlášení vlády USA z 28. 6. 1918 je přiznáno právo „..slovanské rasy na osvobození ze jha rakouského“. Francouzi přislibují Čechům samostatnost následujícího dne. Česká národní rada se stává provizorní vládou českého státu. 14. října 1918 je v zahraničí ustavena prozatímní vláda v čele s TGM, v týž den dochází v Praze ke generální stávce, která proklamuje českou samostatnost. 18. října 1918 doznává světlo světa 14 článků prezidenta USA Wilsona. O osudech Rakousko-Uherska na základě těchto článků má rozhodnout lid.
Pokračování příště...
Město Rychnov u Jablonce nad Nisou
Husova 490
46802 Rychnov u Jablonce nad Nisou
IČO 00262552
Bankovní spojení 963232349/0800
Telefon: +420 488 880 921
Datová schránka: fjxbbm5
46802 Rychnov u Jablonce nad Nisou
IČO 00262552
Bankovní spojení 963232349/0800
Telefon: +420 488 880 921
Datová schránka: fjxbbm5
Úřední hodiny
| Po | 8:00 – 11:00 | 12:00 – 17:00 |
| Út | 8:00 – 11:00 | 12:00 – 14:00 |
| St | 8:00 – 11:00 | 12:00 – 17:00 |
| Čt | 8:00 – 11:00 | 12:00 – 14:00 |
Stavební úřad
| Po | 8:00 – 11:00 | 12:00 – 17:00 |
| St | 8:00 – 11:00 | 12:00 – 17:00 |
© MěÚ Rychnov u Jabl.n.N.