Podporujte svého lékárníka

Kraje začnou od prvního února hradit za pacienty poplatky nejen ve svých nemocnicích, ale také v nemocničních lékárnách. Můžeme si dlouho povídat o tom, jak nebezpečný precedens je obcházení zákona ze strany vysokých samosprávných činitelů. Taková vzpoura proti centrální vládě snad byla v českých zemích naposledy v roce 1620. Tenkrát to skončilo bitvou. Dnes už jsme mírnější a bojuje se prostřednictvím ústavních soudů nebo úřadů pro hospodářskou soutěž. Nebo se svádí bitvy obchodní. Do jedné takové se pustily řetězce prodejců léčiv, které vlastní nemalé procento lékáren. V očekávání, že klienti houfně přejdou k nekalé konkurenci v krajských nemocnicích, rozhodly řetězce poskytnout slevu na lécích ve výši poplatků. Ušlý zisk pak budou vymáhat po krajích. Zbyla třetí skupina lékárníků. To jsou ti drobní, za nimiž nestojí velké řetězce a kteří nejsou dost finančně silní, aby vydrželi dumpingový boj. Těm lékárnická komora doporučila poplatky prostě nevybírat a účet za ně posílat na kraj. Nevybírání poplatků je ovšem kvalifikováno stejně jako neplacení daní. Lze je trestat a jistě se najdou kontroloři, kteří si na té třetí skupině smlsnou. První dvě totiž zákon pouze obcházejí, což se u nás považuje za legální.

Každý z nás se už asi setkal s tím, že léky zakoupené v nemocniční lékárně nebo velké provozovně ve městě byly značně levnější než tytéž v malé lékárně rychnovské. To je logicky dáno obratem lékárny a množstevními slevami na nákup. Teď k tomu ještě navíc přibudou poplatky. Podle všeho je nebudou vybírat malí, ani velcí. Pokud se ovšem vláda rozhodne tvrdě vymáhat plnění zákona, je zřejmé, že na řadu přijdou nejdřív ti malí. Pak se nám snadno může stát, že budeme od lékaře odcházet s horečkou a v bídném stavu a nejbližší lékárna bude v liberecké nemocnici. To je cena za politikum, kterým se jinak vcelku rozumné opatření se zavedením regulačních poplatků stalo.

Diskuze