Perem a očima Rudolfa Polláka

Motto: „ ... a tak dál nosíme po kapsách sny mládí ...“

Rudolf  Pollák  se narodil 22. dubna 1955 ve Skalici, dnes žije a tvoří na Pardubicku.

Je autodidaktik a pro mnohé z nás je překvapením, ale zároveň důkazem, že mezi námi žijí lidé mající koníčky a nevyužitý talent soupeřit s profesionály i v jiných oborech ... sám sebe hodnotí více jako kreslíře než malíře ... V dětství snil, že jednou bude ilustrovat knihy.

Výtvarný talent zdědil převážně po otci, který aktivně celý život maloval, nejraději olejem „realistické krajinky“, a který si v skrytu duše přál, aby syn šel v jeho šlépějích „profesně“ dál. Maminka však byla proti: „proč by kluk měl jít studovat UMPRUM a pak malovat a dřít bídu ... ať dělá zubařinu a kreslení má jako koníčka...“. Vystudoval tedy natruc veterinu, protože celé dětství trávil dny volna na statku u babičky v Jeseníkách u Bruntálu. Zde vznikal  taky jeho vztah k přírodě a ke zvířatům. Oženil se, prošel v živočišné výrobě snad všemi funkcemi a dvacet let téměř nemaloval - nebyl čas. Jen ta tužka a pero, které občas samo mělo nutkání zachytit něco pro přátele na papíře. Když jeho potomci vylétli z hnízda a přestal podnikat, stále častěji jeho „sny mládí“ provokovala potřeba se realizovat a zkoušet, přičemž podněty mu dávaly návštěvy galerií, samostudium, podpora partnerky i objednávky od známých... Vzorem už v dětství mu byli malíři Švabinský a Burian, později obdivoval Janečka, Beneše (pro jednoduchost) i Jana Odvárku (pro brilantní akvarely).

Práce Rudolfa Polláka, vznikající dosud nárazově, jsou zatím zastoupeny v soukromých sbírkách. Největší radost mu dělá, když mají z jeho kreseb a grafik radost i jiní lidé... hlavně děti. A na ten kousíček štěstí v kumštu zatím čeká ...

Můžete posoudit sami jeho vystavená díla ve výstavní síni MěÚ. Vernisáž výstavy proběhne 7. 11. v 17.00 a tímto Vás srdečně zveme.

Diskuze