Vánoce, vánoce, přicházejí ...

Ani se to nezdá, ale již opět stojíme na prahu nejočekávanějších svátků roku Vánoc - svátků klidu, rozjímání, vzpomínek, radosti z dárků a pohody.

Ale jak Vánoce vznikly, proč je slavíme právě v této době?

Jejich kořeny sahají do pohanského uctívání období slunovratu, své sehrály i biblické příběhy zakotvené ve Starém zákonu. Staří Římané od roku 336 začali slavit Adventus Diovi - Příchod Božského, své sehrály i saturálie. Proti římským slavnostem již v roce 334 oslavovali pronásledovaní křesťané Adventus Domini - Příchod Páně, Novitas Domini Jesu Christi - Narození Pána našeho Ježíše Krista. Vánoční svátky se začaly šířit po celé Evropě. Francouzi začali těmto dnům říkat Noel (lat. natalis - tedy Den zrození), Angličané Chrismas (lat.misa –mše). Od německého Weihnachten nebylo daleko k českým Vánocům.

Vánoční doba začíná adventem, jež zahrnuje čtyři týdny. Symbolem období je věnec zdobený čtyřmi svíčkami, jež jsou postupně týden co týden rozsvěcovány. Již sv. Cecílie (patronka muzikantů) 22. 11. uzavírala dobu zábav a dokonce i svateb. Pro křesťany začala doba přísného půstu a především pilné práce.

4. prosince přicházela sv. Barbora, která spolu se svými družkami Barborkami přinášela dary. Den sv. Mikuláše - 6. prosince je toužebně očekáván dětmi. Mikuláš a jeho doprovod jim přinášejí dárky, ty nehodné postihne trestající čert, ale vše zachrání nebeský anděl. Když sáhneme do historie, biskup Mikuláš z Myry v Malé Asii svojí dobrotou a dary pomohl vdavkám tří chudých dívek. Naši předkové věřili také na sv. Ambrože. Zjevoval se 7. 12. a byl obdobou Mikuláše, ale nebyl tak důstojný a i on obdarovával hodné děti. Nechal se však doprovázet Perchtou, která dětem hrozila provrtáním břicha a vycpáním koudelí. O pláč v její přítomnosti nebyla nikdy nouze.

Sv. Lucie - 13. prosince je známa především úslovím „noci upije, ale dne nepřidá“. Úsloví

má na „svědomí“ juliánský kalendář, kdy na den jejího svátku připadal zimní slunovrat. I ona obdarovávala děti.

Klovcová bába, někdy také označovaná Vrtibába, rovněž nebyla příliš milá. Byla vyzáblá a odpuzovala dlouhým nosem. Dárky, které přinášela však byly velmi příjemné. Ženy často netrpělivě očekávaly Ometačku. Nepříjemná a naprosto mlčenlivá žena v červeném oblečení 3x ometla plotnu, čímž jí požehnala. Jejími mužskými protějšky byli Smítálek a Kuliš. Ti měli své metly dokonce zlaté. Můžeme znát i postavu Mikulášova matička – ta také obdarovávala i trestala. Dny návštěv u dětí si volila sama.

24. prosince je Štědrý den. V dopoledních hodinách byl slavnostně zdoben stromek, lidé se postili. Den po bohaté večeři a rozbalení dárků končili návštěvou půlnoční mše. O ozdobeném vánočním stromku se prvně píše v roce 1570, osvětlený stromek pak byl popsán roku 1642. Zdobené vánoční stromky provázely mnoho rodin od 2. poloviny 17. století především v německých protestantských rodinách. U nás se jím prvně pyšnil v roce 1812 ředitel tehdejšího Stavovského divadla Liebich. Tradici vánočního stromu republiky dnes znají jen dříve narození. Spisovatel Těsnohlídek nalezl před Štědrým dnem v lese odložené nemluvně. Dítě se podařilo zachránit. Příhoda od roku 1920 spustila charitativní akci ve prospěch chudých.

Oslavy zrození malého Ježíška jsou nejvýznamnější z celého vánočního období. Stalo se tak dle Bible 25. prosince. O jeho dětství toho víme poměrně málo. O to více o něm najdeme ve vyprávěních o jeho skutcích v Novém zákoně (evangelium sv. Jana., sv. Matouše, sv. Marka a sv. Lukáše). Osoba Ježíše vstoupila do sochařského, malířského i literárního umění.

„Koleda, koleda, Štěpáne, co to neseš ve džbáně?...“ tak zpívali na sv. Štěpána malí i větší koledníci 26. prosince. Ale zřejmě nevěděli, že sv. Štěpán byl pevným křesťanem. Byl ukamenován, ale jeho péče o vdovy a sirotky mu přinesla nehynoucí slávu. V den jeho výročí mohli koledovat všichni opuštění lidé, sirotci a žebráci.

Tři králové (Kašpar, Melichar a Baltazar) jsou připomínáni 6. ledna. Dle křesťanské nauky přišli do Betléma, aby malému Ježíškovi předali dary - zlato, kadidlo a myrhu. V ten den obcházejí domy, tradiční K + M + B napsané křídou na dveřích má přinést štěstí, zdraví, lásku a spokojenost. Tři králové spolu se svatou rodinou a hvězdou betlémskou nesmí chybět v žádném Betlému. V nich lze nalézt i ovečky - symbolizující pokoru, psy - charakterizující

věrnost, ale především všechen lid, který se přišel poklonit spasiteli. Tímto svátkem také smíme odstrojit stromek.

Tak tedy hodně štěstí, spokojenosti a pevné zdraví. Šťastné a veselé!

Diskuze