Důchodová reforma nebo důchodový masakr?

Patřím k tzv. generaci Husákových dětí, o které se dnes s nadsázkou dá říci „mládí v pr…, do důchodu daleko“. Má žena k tomu v žertu dodává, že se důchodu ani nedožijeme, protože nás budou odvážet z práce rovnou na hřbitov. Trochu drsný humor, ale pojďme se podívat na to, jak to s těmi důchody vlastně je a hlavně jak to s nimi bude, či může být v době kdy do důchodu podle současně platných pravidel budou odcházet dnešní třicátníci a čtyřicátníci, tedy nejsilnější populační ročníky, které dnes do penzijního systému přispívají nejvíce.

V roce 2005 pracovala na výpočtech týkajících se vývoje důchodů tzv. Bezděkova komise, jíž předsedal tehdy třicetiletý ekonom Vladimír Bezděk, dnes předseda představenstva pojišťovny AEGON a expert na důchodový systém. Závěry byly mírně optimistické – příštích 15-20 let zůstane důchodový systém v mírném přebytku a na hlubokou důchodovou reformu tak zbývá relativně solidní časový prostor. A tak v době, kdy pravice volala po koncepční a seriozní přípravě důchodové reformy, odbýval toto volání tehdejší předseda vlády Paroubek odvoláváním se na tyto výpočty a zbytečnou hysterii pravicových ekonomů.

Jenže to tu byl ekonomický růst, krize v nedohlednu a optimismus téměř bezbřehý.

Máme tu rok 2010 a spolu s ním skutečnost roku 2009, podle které byl důchodový systém v deficitu 30 miliard Kč. O tuto sumu méně se vybralo na sociálním pojištění od aktivně pracujících, nežli se vyplatilo na penzích. Ekonomická krize se z hlediska absolutní výše příjmů dotkla příjemců penzí nejméně, protože jejich nominální i reálné důchody na rozdíl od Maďarska, balancujícího na pokraji bankrotu, neklesly, naopak k 1. lednu 2009 se jejich nominální výše zvýšila o 4,4%. V roce letošním bude na základě Janotova úsporného balíčku výše důchodů stagnovat, pokud ovšem neprosadí sociální demokraté spolu s komunisty tzv. 13. důchod ve formě populistické jednorázové plošné dávky 2.400,- Kč. Nicméně aktualizované výpočty Bezděkovy komise dávají pesimistické předpovědi. Bez reformy penzí se důchodový účet už nikdy z deficitu nevymaní a tzv. první fáze důchodové reformy, kterou stačila před svým pádem prosadit Topolánkova vláda (mimo jiné zvýšení hranice odchodu do důchodu na 65 let) tuto situaci řešit nebude. A ani zvýšení stropu na placení sociálního pojištění nejbohatším lidem ze čtyřnásobku na šestinásobek průměrné mzdy a zrušení slev firmám na placení sociálního pojištění za jejich zaměstnance, které přinesl Janotův úsporný balíček, negativní trend nezvrátí.

V roce 2050 bude v ČR třetina obyvatelstva starší 65 let, z toho plný milion starší 80 let. Zatímco dnes tu máme 15% populace starší 65 let. Každý rok se zvýší počet penzistů o 30 až 40 tisíc a jejich penze jsou velmi často vyšší než penze starších důchodců. Za této situace a předpokladu mírného růstu naší ekonomiky se při jinak nezměněných podmínkách bude muset do důchodového systému každý rok nalít 10 – 20 miliard. A v roce 2050 to dokonce bude 120 miliard Kč ročně v dnešních cenách, aby důchodci dostali vyplacené své penze podle současně nastavených pravidel. I ten největší ekonomický neználek musí uznat, že takto nastavený systém je neufinancovatelný.

Co bude dál? Jak bude vypadat řešení? Na něj si budeme muset počkat až podle výsledků letošních parlamentních voleb. Ale ať vyhrají fialoví, žlutí či duhoví, je více než jisté, že řešení bude bolet. Čím dříve se však s léčbou nemocného důchodového systému začne, tím méně bolestná bude.

Diskuze