Ve všech městech republiky byla snaha dosáhnout snížení cen potravin, oblečení a předmětů denní potřeby. Přesto toto snížení pokračovalo velmi pomalým tempem. Litr mléka stál pořád ještě tři koruny.
V letních měsících panovalo většinou studené deštivé počasí.

Kronika zdejší obecné školy sděluje zajímavá data o vedení škol. Zápis, který je zde reprodukován, zní:
Od 1. února 1901 do 1. ledna 1921 byla obecná škola v Rychnově spojena s chlapeckou a dívčí měšťanskou školou pod vedením ředitele měšťanské školy pana Emila Wandera.
Zápisy vztahující se k tomuto času nacházejí se proto v kronice obecné a měšťanské školy, která byla vedena panem ředitelem Wanderem.
Dělení společného vedení obecné a měšťanské školy se uskutečnilo výnosem zemského školního rady z 10. dubna 1920 číslo 1/A-1398/6-121.730.
Tímto výnosem byla obecná škola v Rychnově oddělena od vedení měšťanských škol a postavena pod vedení vlastního vrchního učitele, jehož místo bylo z tohoto důvodu systemizováno.
Mezi písemnostmi kroniky obecné školy se nachází pozvání honorace a čestných hostí u příležitosti slavnostního svěcení naší nově postavené obecné školy na 23. září 1877.

Obsah pozvání a slavnostního programu je zde reprodukován:
Obec Rychnov hodlá 23. září 1877 v 9 hodin dopoledne konat vysvěcení nové pětitřídní obecné školy.
V nejoddanější úctě klademe si za čest Vás na tuto slavnost zdvořile pozvat a tento radostný den oslavit vaší cennou přítomností.
Dovolujeme si zároveň na opačné straně dát ve známost slavnostní program.
Rychnov září 1877.
Obecní zastupitelstvo a obecní školní rada
Stefan Klement, Karl Hofrichter
vrchní učitel, představený

Slavnostní program k vysvěcení nové školní budovy v Rychnově
22. září.
1. Shromáždění školních dětí ve staré školní budově.
2. Shromáždění vážených P.T. hostí, velebného duchovenstva, obecní reprezentace a obecní školní rady na faře.
3. Shromáždění chvályhodných spolků v obecním domě.
4. Průvod jmenovaných ke staré škole.
5. Průvod dětí a spolků k faře, vyzvednutí čestných hostí a průvod do kostela.
6. Veni sancti
7. Průvod k nové školní budově.
8. Píseň školních dětí zpívaná žáky 4. a 5. třídy za laskavé spolupráce chvályhodného pěveckého spolku.
9. Slavnostní projev starosty.
10. Proslov jedné žákyně.
11. Eventuelní proslovy čestných P.T. hostů.
12. Národní hymna.
13. Předání klíčů.
14. Projev ředitele školy.
15. Vysvěcení školy ctihodným duchovenstvem, během něho přednes žalmu chvályhodným pěveckým spolkem.
16. Průvod do kostela ke slavnostní bohoslužbě.
17. Prohlídka tříd a učebních pomůcek.
18. Slavnostní tabule v hostinci "U města Prahy".

Nyní následují opět zápisy z kroniky obecné školy.
1. ledna nastoupil pan Arnold Seidel jako služebně nejstarší učitel rychnovské obecné školy službu vrchního učitele.
22. února byla uspořádána mezi žáky sbírka ve prospěch nově zřízeného německého ústavu pro hluchoněmé, která vynesla částku 92 korun. Tato byla ústavu poukázána.
Zdejší obecní skupina Svazu Němců v Čechách věnovala částku 293 korun na vybavení žákovské knihovny.
28. a 29. května (neděle a pondělí) uspořádala obecná škola spolu s oběma měšťanskými školami žákovské představení, které sklidilo v každém ohledu velký úspěch a dosáhlo značného výnosu 1951 korun. Z těchto bylo vždy po 500 korunách poukázáno třem školám k pořízení učebních pomůcek a zbylých 451 korun německému kulturnímu spolku.
Počet žáků činil na konci školního roku 1922 108 chlapců a 110 děvčat, dohromady 218 dětí.
V 1. třídě vyučoval učitel Alfred Bröckelt, ve 2. třídě Emil Preißler, ve 3. třídě Johann Langer, ve 4. třídě Emil Schaurich, v 5. chlapecké třídě Arnold Seidel a v 5. dívčí třídě Eduard Schwanig.
Vývařovna polévky, zřízená obecní skupinou Svazu Němců v Čechách, byla přes vysoké ceny potravin v činnosti až do 7. dubna a rozdělila mezi žáky 6997 porcí vydatné polévky v pořizovací hodnotě 6911 korun, za což náleží skupině upřímný dík.
Okresním učitelským spolkem zřízený institut žákovských ubytoven nalezl také v našem učitelském sboru plné porozumění. Také v naší obecné škole byla jedna třída připravena jako žákovská ubytovna. Náklady kryla městská rada a Svaz Němců v Čechách. Na noc ubytovaní žáci obdrželi od správce ubytovny vrchního učitele Seidela zdarma snídani.
25. července obdržel zdejší školní výbor výnos zemského školního rady v Praze, podle kterého je kvůli menšímu počtu žáků 5. třída s paralelkou zrušena a naše dosud pětitřídní obecná škola degradována na čtyřtřídní. Podané odvolání bylo bez úspěchu.
Na počátku nového školního roku 1922-1923 mělo být ve 4. třídě namačkáno 90 žáků. Protože ale naše třídy nemohou pobrat vzhledem k menšímu prostoru takovou přesilu žáků, byla podle nařízení okresního školního výboru 5. třída přes vydaný zákaz zemského školního rady ku prospěchu naší školní mládeže otevřena.
Počet žáků činil
v 1. třídě 21 chlapců a 10 děvčat, celkem 31 dětí
ve 2. třídě 16 chlapců a 23 děvčat, celkem 39 dětí
ve 3. třídě 19 chlapců a 21 děvčat, celkem 40 dětí
ve 4. třídě 29 chlapců a 23 děvčat, celkem 52 dětí
v 5 třídě 19 chlapců a 19 děvčat, celkem 38 dětí.
Celkem 104 chlapců, 96 děvčat, dohromady 200 dětí.
2. září rozhodl obecní školní rada opět otevřít paralelku k 5. třídě a pokračovat s ní až do nového rozhodnutí zemského školního rady.
7. října zemřel v plné službě působící učitel pan Eduard Schwanig na infarkt, způsobený přestálými útrapami během světové války.
Jeho pohřeb byl znamením úcty a vážnosti, kterým se zemřelý mezi občany těšil.
1. listopadu obdrželo vedení školy od okresního školního výboru sdělení, že zemský školní rada svůj 21. října 1921 vydaný zákaz 5. třídy potvrdil. Kvůli tomu je naše obecná škola od 1. listopadu 1922 zřízena se 4 definitivními třídami a jednou provizorní paralelkou ke 4. třídě.
4. prosince byla opět otevřena mateřská škola zřízená roku 1891, která byla 4. září 1917 uzavřena kvůli onemocnění učitelky.
V prosinci byla uskutečněna školní sbírka pro den vánočního zabezpečení dětí, která vynesla částku 210 korun. Tato částka byla převedena zemské komisi pro péči o mládež v Praze.
14. prosince bylo sděleno výboru zdejší obecné školy okresním školním výborem, že zemský školní rada svým výnosem z 25. listopadu 1922 s ohledem na výsledky zápisu a rozdělení žáků k začátku školního roku 1922/1923 na třídy podle věkových stupňů mění svůj dřívější výnos tak, že je pouze zrušena definitivní paralelka u 5. třídy.
Díky odvolání podaného naším obecním školním radou zůstává obecná škola v Rychnově ku prospěchu naší mládeže také nadále pětitřídní.
22. prosince se uskutečnila vánoční nadílka. 42 nuzných žáků bylo poděleno koženými zimními botami.
Rok 1922 se co se týče průmyslu dal nazvat dobrým, když také ceny potravin, oblečení a věcí denní potřeby byly ještě značně vysoké. Výdělky ve sklářském průmyslu byly nastaveny tak, že si dělnický stav mohl dovolit mnoho příjemných věcí a samotní školáci ve volném čase navlékáním perel, ostřihováním kamenů a jinými lehkými pracemi dosahovali zajímavých výdělků.

1923

Pracovní činnost městského zastupitelstva v tomto roce začala veřejným zasedáním 19. února za předsednictví starosty pana Karla Hofrichtera.
Prvním bodem jednání bylo přeložení zástupce starosty pana odborného učitele Fritze Endlera k 31. prosinci 1922. Na návrh volebního výboru byl na tento post zvolen pan městský radní Rudolf Peukert.
Předsedající informoval, že okresní správa v Jablonci podle výnosu z 9. prosince 1922 číslo 103/44 nařídila, že hostinští musí své firemní štíty umístit na své domy dvojjazyčně. Poté, co již sdružení hostinských podalo odvolání proti tomuto nařízení, ušetřilo se stanovisko městského zastupitelstva k této záležitosti.
Někdejší starosta pan Vincenc Peukert odkázal v závěti 300 korun obecním chudým a po 100 korunách na výstavbu vodovodu do obecních částí Zálesí a Hranice.
Komise okresní správy v Jablonci věnovala 1500 korun na podporu nezaměstnaných. K této částce byla ještě schválena suma 3000 korun z obecních prostředků k nakoupení uhlí pro nezaměstnané.
Na základě přípisu komise okresní správy bylo schváleno pro cestu na Dobrou Vodu a Grosswaldem na Horní Dobrou Vodu 3000 korun a 2/3 nákladů na údržbu. 1/3 nákladů má nést obec Rádlo.
Obecní skupině válečných invalidů bylo na jejich žádost schváleno 100 korun.
Městské zastupitelstvo se vyslovilo pro zaměstnání pomocné písařské síly, neboť úřad je nyní bez tajemníka a starosta nemůže úřední záležitosti a písařskou práci sám zvládnout. Tuto věc má zařídit městská rada.
Na zasedání městského zastupitelstva, konaném 30. dubna, bylo rozhodnuto zakoupit pro obec dům Josefa Matziga č. 243 s k němu přináležejícím pozemkem za cenu 4000 korun, neboť Josef Matzig je již velmi starý, neschopný práce a odkázaný na dobročinnost občanů. Jeho dcera je slabomyslná.
Z došlých nabídek na obsazení místa tajemníka byla upřednostněna žádost pana Otto Wankeho, příslušného do Petrova, okr. Šumperk. Bylo rozhodnuto zaměstnat pana Otto Wankeho jako pomocnou úřednickou sílu provizorně na jeden rok. Plat byl schválen ve výši 600 korun měsíčně.
13. července se konalo zasedání městského zastupitelstva, na kterém bylo dáno ve známost, že obec koupila od vrchního poštmistra pana Franze Peukerta z Vratislavic z jeho zdejšího pozemkového majetku parcelu 4x4m za cenu 300 korun ke stavbě transformátorového domku pro elektrické osvětlení.
Žádost paní Barbary Pelzelové o udělení hostinské koncese byla s ohledem na to, že se jedná o starou koncesi, doporučena.
Bylo schváleno zásobování obecních částí Svatý Kříž, Dolní Dobrá Voda a Hranice elektrickým proudem pro osvětlení a energetiku elektrickým podnikem v Liberci.
Vdově po zemřelém policistovi Josefu Ullrichovi byl přiznán vdovský důchod 1383 korun ročně.
Na zasedání zastupitelstva, konaném 1. srpna, informoval předsedající o nutnosti opravy střechy na obecné škole a dal návrh, ať je ke krytí těchto nákladů použito existující spořitelní knížky válečné kuchyně se vkladem 26.000,- korun.
Zástupce starosty Karl Schmidt dal jménem komunistické frakce návrh, nechť je z fondu válečné kuchyně vybráno pouze 13.000 korun a zbývajících 13.000 korun doplněno z fondu péče o mládež. Hlasování ukázalo většinu pro frakci. Pan starosta Hofrichter dal proto návrh vzít na opravu školy půjčku 40.000 korun.
Ukázalo se nutné podrobit Občanskou ulici generální opravě. Provedením byla pověřena stavební komise.
Do komise pro novostavbu hřbitova byli navrženi následující pánové: Frantz Pietsch, August Lindner, Anton Appelt a Ernst Maschke.
21. listopadu se konalo zasedání zastupitelstva, na kterém se jednalo o přípisu ministerstva vnitra ohledně odstoupení obecní části Hranice ke Kokonínu. Město Rychnov zaujalo k této záležitosti následující stanovisko:
"Váženému ministerstvu vnitra v Praze!
Městské zastupitelstvo zaujalo na svém veřejném zasedání dne 21. listopadu 1923 k odstoupení obecní části Hranice ke Kokonínu stanovisko a podává poníženě žádost, aby byl požadavek obce Kokonín zamítnut.
K objasnění stavu věci se jeví nutné vysvětlit ještě jednou historii této záležitosti.
Obec Kokonín požádala na základě zákona z 18. března 1921, číslo 117 o odstoupení území z obcí Vrkoslavice, Dalešice, Rychnov a Rádlo. Všechny žádosti byly obcí Kokonín vzaty zpět, pouze ta rychnovská ne. Kokonín se chtěl evidentně na úkor jiných obcí připojením území rozšířit. To, že žádost proti obci Rychnov nebyla vzata zpět, má svůj základ částečně v tom, že ojedinělí obyvatelé obecní části Hranice o připojení ke Kokonínu požádali. Druhý důvod je, jak se vyjádřil starosta Kokonína, akt odplaty, protože Rychnov má měšťanskou školu a proto tuto nemůže získat Kokonín.
Poté co, jak již bylo uvedeno, byla podána žádost o připojení některými majiteli pozemků a domů v obecní části Hranice, bylo uskutečněno 12. března v hostinci "Zur Grenzschenke" (Hospoda Na Hranici) veřejné hlasování všech dotčených, kterému byl přítomen politický úředník.
Z odevzdaných hlasů bylo 13 pro Rychnov a 10 pro Kokonín, takže větší polovina tím dokumentuje, že chtějí zůstat s Rychnovem.
Hospodářsky souvisí obecní část Hranice s mateřskou obcí Rychnov, protože tam většina obyvatel jsou sklářští dělníci a z toho důvodu jsou na Rychnově závislí. V Kokoníně jsou většinou provozovány pasírny. Oddělením by byli zemědělci z obecní části Hranice nuceni platit ve dvou obcích, což by znamenalo pro zemědělce potíže tím více, že daňoví úředníci jsou tak jako tak značně přetíženi.
Rovněž by vznikly značné potíže při vedení matrik, neboť obecní část Hranice patří do církevního obvodu Rychnov, ale Kokonín k Jablonci. Rodné listy, očkovací průkazy a úmrtní listy by byly všemi úřady až po statistický úřad vedeny dvojmo.
Hasičským sborem v Rychnově byla pro obecní části Hranice a Dobrá Voda zřízena vlastní hasičská jednotka. Obecní část Hranice je také vybavena vlastní hasičskou stříkačkou.
Městské zastupitelstvo musí proto trvat na stanovisku z přípisu z 10. srpna 1923, ve které je předloženo převzetí dluhů stejně jako náhrada za ztrátu daní.
Městské zastupitelstvo podává k tomuto nejvyššímu ministerstvu poníženou žádost, aby uvedené důvody zhodnotilo a žádost obce Kokonín k přidělení obecní části Hranice zamítlo.

Diskuze

Vstoupit do diskuze