Vánoce, vánoce přicházejí …….

Vánoční období je odedávna plné mystiky, symbolu, zvyků a obyčejů. Lidé holdují dobrým jídlům, děti se těší z dárků. I ti, kdož si na Vánoce příliš nepotrpí, každoročně zdobí vánoční stromky nebo alespoň větvičky jehličnanů. V domácnostech obvykle nechybí a neměly by chybět větvičky jmelí. O tradici vánočních stromků jsem již pro Rychnovský zpravodaj psal. Proto jen stručně.

Prvním, kdo v dávné minulosti zdobil vánoční stromek, byl jakýsi opat Kolumbán. Jeho krok však nenalezl odezvy. Církev vlastně po celý středověk zdobení stromku pokládala za pohanské modlářství. Zdobení stromků našlo své místo v Německu, odkud se tento zvyk rozšířil do celého světa. Oblíbenou jedličku si zdobil i literární velikán Johan Wolfgang Goethe. Lidi si v naší zemi, ještě před příchodem stromků, zdobili své domácnosti větvemi. Říkalo se jim ščedrák nebo ščestí či polaznička. Ščestí roznášeli na Štědrý den a Nový rok koledníci. Podle dávné pověry má být po celý rok v bytě zavěšeno jmelí. Dnes je většinou „zlaté“, ale naši předkové věřili, že pravé štěstí přinášejí větvičky zelené s velkým množstvím bílých bobulí. Takové chránily rodinu před neštěstím a přinášely do rodin bohatství. Jmelí milovali především muži. Pod ním dle anglosaského zvyku v čase Vánoc mohli políbit kteroukoliv příchozí ženu. Celá záležitost však měla jeden háček. Aby láska a štěstí skutečně po celý rok v domě vydržely, musela na zavěšeném jmelí zůstat alespoň jedna jediná bobule.

Vánoční zvyky mizí ve městech i na venkově. A tak mi dovolte, abych některé z nich připomněl. Možná, že se vám zalíbí a v průběhu Štědrého večera i pobaví. Před svatou Barborou (4. prosince) neopomiňte uříznout větvičku z třešně. Pokud ve vánoční večer bude kvést, je v rodině svatba zcela jistá. Podobnou službu jako barborky mohou udělat i rozkvetlé větvičky forsythií (zlatic - zlatého deště). Řada vánočních zvyků leží především na bedrech hospodyně. Ta musí připravit nejméně devatero jídel (devítka je totiž číslem magickým), pod sváteční ubrus nenápadně vložit věchýtek sena nebo slámy, aby se vědělo, že se Ježíš narodil v prostém chlévě. Pod každý talíř stolujících musí vsunout peníz a rybí šupinu, aby všichni měli v nastávajícím období dost peněz. Nesmí zapomenout, že u stolu musí sedět sudý počet stolovníků. Na stole musí být prostřeno i pro případného nenadálého hosta. Jídla musí připravit tak, aby byla na stole všechna. V průběhu večeře totiž nikdo nesmí od stolu odejít. Při hostině nelze opomenout na odkrojení skývy chleba, rovněž vánočka musí ležet na stole. Stůl je třeba natočit tak, aby nikdo z přítomných neseděl přímo proti dveřím. Nohy stolu je nutno svázat řetězem nebo provazem, aby rodina po celý následující rok držela pevně pohromadě. Na Štědrý den se mají lidé postit. Pokud úkol splní, dotyčné nemine pohled na symbol štěstí - zlaté prasátko. Tento zvyk nám svérázným způsobem připomíná jeden z nejvtipnějších televizních klipů posledních let. Po slavnostní večeři a rozdání dárků je třeba obdarovat nejrůznějšími pamlsky a zbytky jídel domácí zvířectvo. To proto, aby i ono bylo zdravé a přinášelo užitek. Kosti, zakopané u stromů v sadě zajišťují bohatou úrodu kvalitního ovoce. Štědrovečerní noc odkrývá před lidmi, pokud chtějí, jejich budoucnost. Stačí jen pohlédnout do studánky. V její hladině se jako ve filmu promítnou další dny zvědavého člověka. Z roztodivných tvarů vosku nebo olova, které byly v roztaveném stavu vlity do nádoby s vodou, lze rovněž usuzovat na vše, co přinese budoucnost. Vdavekchtivým dívkám stačí třást bezovým keřem. Dle štěkotu psa pozná odkud přijde její nastávající. K věštění budoucnosti poslouží i bačkora hozená přes hlavu. Pokud její špička směřuje ke dveřím, je odchod z domova více než jistý. Rovněž lodička ze skořápky ořechu se svíčičkou puštěná na hladinu vody v umývadle je spolehlivým ukazatelem, jak úspěšný bude následující rok. Pokud zdárně doplave k druhému okraji, dopink v podobě mírného foukání nebo čeření vody je povolen, bude vše dobré, pokud se převrátí, hrůza domyslet, co se stane. Zdraví v příštím období lze vyčíst z jádřince napříč rozkrojeného jablka. Hvězdička signalizuje vše dobré. Pokud se ale objeví křížek, je to se zdravím v dalších dnech značně vachrlaté. Rituálem dneška je podvečerní sledování televizní pohádky, které obyčejně překonává divácké rekordy. Štědrý večer rychle plyne. Končí půlnoční mší. V našem městě mše začíná již ve 22 hodin. To proto, že slavnostní slovo kněze si chtějí vyslechnout věřící i nevěřící i v jiných místech Jablonecka.

Diskuze