Povolební vyjednávání

Ze zmatených referencí o vyjednávání ODS a ČSSD o vládě a vedení sněmovny se vyloupl návrh vytvořit tzv. vládu odborníků. Domnívám se, že je to návrh, který směřuje k americkému volebnímu systému. Přímo volený prezident ustavuje vládu (odborníků), která se při schvalování zákonů musí prosadit ve sněmovně, volené jindy a jiným způsobem. Tento systém v podstatě vyžaduje, aby politici své myšlenky obhájili u opozice. To je věc v našich současných podmínkách nepředstavitelná, nicméně velmi sympatická. V naší začínající demokracii jsme zvyklí se hádat a obviňovat protivníky z podpásovek. Ale opravdová demokracie vyžaduje, abych svou myšlenku obhájil nejen u "svých", ale i u politických soupeřů. Nebo také, abych svou vizi opustil a uznal, že není životaschopná, pokud nejsem s to ji u protivníků obhájit. Demokracie je nádherná právě v tom, že blbou myšlenku mohu opustit se ctí, protože ostatní mi ji nepodpoří. Proto v současné politické situaci považuji návrh vlády odborníků za jediné schůdné řešení, které umožní se dohodnout napříč stranami a dát zemi rozumná pravidla. Má to jeden háček. Většina zvolených poslanců musí sledovat jako hlavní zájmy země a jejích občanů a své lokální priority odsunout na druhé místno. Na překážku je také stranická disciplína, která dokáže inteligentní lidi donutit v tajné volbě odevzdat stranickému lídrovi nevyužité kandidátky na předsedu sněmovny. V této patové situaci zachovat stranickou disciplínu podle pojetí hádajících se nesmiřitelných nepřátel je nezodpovědné a hloupé. České politické scéně bohužel tragicky chybí elementární mravnost a zodpovědnost. Víc vám neřeknu. (Švejk) Víc ani říkat nemusíte. (Bretschneider)

Vložit příspěvek

Martin Vágner

19. 07. 2006 13:09

Františku, domnívám se, že srovnávat americký prezidentský systém, založený na postupném vývoji na bázi kontinuálně se rozvíjejícího demokratického prostředí s paskvilem, který navrhuje sociální demokracie, není správné. ČSSD chce stav, kde bude po celé funkční období fungovat úřednická vláda (vláda odborníků), která musí mít podporu těch, kteří stojí za ní, tj. opět politických stran, které ji nominují a odhlasují jí důvěru. Taková vláda nebude mít sílu prosadit potřebné ekonomické reformy. Mohla by vládnout jen v těch mantinelech, které jí vymezí ČSSD zprava a ODS zleva. Ano, je to tak správně, protože ČSSD bude omezovat pravicové návrhy takové vlády a naopak ODS by zmírňovala levicové extrémy podporované nebo přímo iniciované ČSSD. Taková úřednická vláda by měla smysl jen z krátkodobého hlediska, aby dovedla zemi k předčasným volbám, byla schopna sestavit rozpočet, začleňovat EU právo do práva českého (hrozba sankcí ze strany EU v případě nezačleňování), zkrátka naplnit základní body svého programového prohlášení, na kterém by se opět musela shodnout s velkou dvojkou. Bylo by to něco podobného, jako kdyby ČSSD a ODS vytvořily velkou koalici. Vznikl by „kočkopes“, který by ve finále jen ubral voliče oběma stranám a opět by nedokázal prosadit nic podstatně důležitého vzhledem k tomu, jak jsou si programově obě strany vzdálené. Americký prezidentský systém se ale stále opírá o strany. Strana nominuje svého kandidáta na prezidenta a ten si po svém zvolení odborníky do své vlády vybírá z řad svých straníků nebo alespoň sympatizantů. Nevím o tom, že by ve vládě demokrata působil nějaký republikánský ministr či naopak. Prezident má široké pravomoci. Americký volební resp. vládní systém je rovnovážným poměrem tří sil, které se navzájem omezují. Vrchol tvoří exekutiva prezentovaná prezidentem, pak je to legislativa se senátem a sněmovnou reprezentantů neboli kongresem a systém ústavního soudnictví. Kongres a senát ovládají dvě hlavní strany z jejichž „lůna“ pochází i prezident. Senát má pak výlučné právo ratifikovat smlouvy a schvalovat jmenování ministrů.

Reagovat