Historie města
Rychnov jubilující
J. Kurfiřt, kronikář
10.05.2011 19:48
Naše město oslaví v letošním roce 650 let od písemné zmínky o své existenci a století od povýšení na město. V knihách pražského arcibiskupství Librie rectionum a confirmationum (Knihy ustavení a potvrzení) se objevuje 25. ledna 1361 zápis o tom, že v obci RICHNOW byl ustaven farářem za mrtvého kněze Johanidese (zřejmě ustaveného mnichovohradišťskými cisterciáky) kněz Jan Albert ze Siebnitz.
Druhé výročí se týká rozhodnutí císaře Františka Josefa I., který dnem 28. prosince 1911 povyšuje městys Rychnov na město. Jeho rozhodnutí sice nese výše uvedené datum, ale do Rychnova doputovalo až 25. ledna 1912, vlastní dekret pak byl vyhotoven termín 19. březen 1912. Tento významný dokument vytvořený v císařských kancelářích je uložen v cínové krabici a mimo vlastní text obsahuje i panovníkovu pečeť.
Mnohého jistě napadne, kdy naše město vzniklo. Na to nelze jednoznačně odpovědět. To by se dalo zjistit ze zápisů mnichovohradišťských cisterciáků, kteří jsou pokládáni za jeho zakladatele. Jejich archivy ale vzaly za své při obléhání kláštera a jeho zničení v roce 1420.
Proto se ponořme do světa místních pověstí a některých rádoby důkazů.
Zakladatelem místa měl být podle pověsti jakýsi rytíř, který se vracel se svojí družinou z křižáckého tažení (třetí výprava křižáků do Jeruzaléma za účasti slovanských bojovníků proběhla v letech 1189 – 1191). Cestou domů měl narazit se svým houfcem na neznámou kapličku. Pěkná krajina, dostatek zvěře a ryb v místní říčce ho přiměly k tomu, že se zde usadil a nic ho netáhlo do daleké Lužice. Takových pověstí o vzniku určitých míst najdeme celou velkou řadu (u nás např. vznik hradu Návarov). To by muselo být rytířů vracejících se z křížových válek! Zdá se prosté vysvětlení, že tato místa zakládali lidé, kteří utíkali před neúměrně vysokými daněmi ze strany majitelů panství do blízkých podhorských lesů, nebo ti, jimž vrchnost po určitý časový úsek, než se jim podařilo místo zušlechtit, odpustila placení daní. Při známé hamižnosti cisterciáků a jejich bezohlednému vymáhání daní na své stavby, je tato skutečnost více než zřejmá.
Jazykovědci, kteří se zabývají vznikem místních jmen, se přiklánějí k tomu, že tímto neznámým „rytířem“ mohl být muž jménem Řichna (Richna). Analogii lze nalézt i u pojmenování míst v okolí (Hodkovice – Hodek, Dalešice – Daleš, Maršovice – Mareš, atd.). Toto vysvětlení je logické a potvrzují je i hláskové změny, ke kterým v průběhu 13. století došlo.
Je obecně platné, že zakladateli Rychnova byli cisterciáci z Mnichova Hradiště. Jejich řád uvedl do naší oblasti nejvyšší komoří českého knížete Soběslava Heřman z Ralska z rodu Markvarticů, kteří byli největšími feudály od středního Pojizeří až hluboko do Lužice. K založení řádu mělo dojít kolem roku 1147. Je zřejmé, že naše město vzniklo v první fázi osidlování dnešního Jablonecka. Se svou verzí o vzniku přišli i někteří autoři, kteří vykládají vznik jména z německého Riche Aue (bohatá niva, bohaté /úrodné/ místo u říčky). Obdobně prý mělo vzniknout jméno Liebenau (libe aue), česky Hodkovice. Odvážnou verzi můžeme nalézt u rychnovského kronikáře Preisslera. Ten ve vší vážnosti tvrdí, že na trámu původního rychnovského kostelíka, který byl zrušen roku 1711, byl nalezen nápis (český překlad zní – 11 Ke cti bohatému kraji / Riechen Aue /, k učení Božího slova 33). Pan kronikář se domníval, že číslice označují rok vzniku kostelíka. Hrubě se však v tom mýlí, protože v té době totiž nebyly v českých zemích známy arabské číslice.
Současný Rychnov v postupu staletí až do roku 1911 vytvořily místní části Horní a Dolní Ves, Zálesí, Košova (v Deskách zemských 1593 zapsaná jako Kossov), Blana, Liščí Jáma, Svatý Kříž (přičleněný 1808), Dolní Dobrá Voda, Hranice a tzv. Selská strana.
Kolem roku 1420 nespokojení poddaní pobořili centrum cisterciáků Klášter Hradiště, kteří před nimi utekli do Bělé pod Bezdězem. Po nich se stal majitelem vsi Jan Ralsko z Vartenberka, v roce 1436 pak Jindřich z Valdštejna. Majitelé se střídali a Rychnov postupně patřil k panství maloskalskému, hruborohozeckému a svijanskému, jehož majiteli se stali slavní Rohanové. Teprve roku 1849 na základě císařských rozhodnutí o územním uspořádání se ves zbavila poddanské závislosti na šlechtě. Volby prvního starosty proběhly v roce 1850. Stal se jím Josef Peukert.
Obyvatelstvo se během století živilo především zemědělstvím a zpracováním lnu. Koncem 18. století začíná období výroby tradičních dóz a později i manufakturního malířství. Kolem první čtvrtiny 19. století v Rychnově zapouští své kořeny sklářská produkce nejrůznějšího zaměření. Počty obyvatel se různily, byly ovlivněny válkami, a především nejrůznějšími morovými ranami a nakažlivými nemocemi. Po třicetileté válce zde údajně ze 13 domů zůstaly pouhé čtyři. Berní rula z roku 1654 uvádí v místě 8 sedláků, 16 rolníků a 13 domkářů (což zřejmě mohlo být kolem 300 lidí), kolem roku 1761 měla ves asi 1100 obyvatel. Počty obyvatel v Rychnově rostly, na přelomu 19. a 20. století překročily hranici 3000 duší, v roce 1911 pak již 3234 obyvatel.
Naše město zdobí řada nej. Není jistě vhodné začínat tím, že v roce 1704 byl poškozen starý dřevěný kostelík, který historik Balbín ve svém spise z roku 1382 zařazuje mezi třiceti pěti kostely na čestné sedmé místo (seznam pořídil dle roku vzniku kostelů v severních Čechách), jablonecký kostel sv. Anny měl vzniknout v polovině 13. století, jeho kamenná budova 1685, věž a další přístavby po roce 1706. Kamenný rychnovský kostel vznikal v letech 1706 – 1712, zasvěcen byl sv. Václavu již roku 1711.
První rychnovský učitel Bartholomaus Fritsche je připomínán v roce 1611 a učil v domě č. 44. S výstavbou školy v Ještědské ulici bylo započato v roce 1876. Mnohého jistě udiví, že v dnešní „malé škole“ bylo roku 1891 zřízeno ke spokojenosti řady místních matek i oddělení mateřské školy. Do školy ve Školní ulici přišli žáci prvně v září roku 1900.
Koncem 18. století začala v Rychnově kvést výroba tzv. dóz. Za tyto výrobky obdrželi jejich výrobci Schöffel a Hofrichter ocenění na mezinárodních výstavách. Za zakladatele „průmyslové olejomalby“ je pokládán místní občan Ignaz Müller (1805 – 1866).
První vlak projel Rychnovem 1. května 1859, ač první manipulační jízdy proběhly na sklonku roku předcházejícího. Monumentální most přes říčku Mohelku dnes dokonale zastiňuje stavba pavlačového domu na náměstí. K propojení Rychnova s Jabloncem tramvajovou dopravou došlo 6. února 1900, první zkušební jízda však byla uskutečněna ke spokojenosti stavitelů již 1. prosince 1899. Zároveň byla stavěna i silnice z náměstí do Pulečného a odtud přes les do Kokonína a Jablonce nad Nisou.
Rychnov byl ušetřen přímého válečného dění. Jen v roce 1775 při známém selském povstání napadli vzbouřenci rychnovskou faru a zle naléhali na faráře. Při válkách v době Napoleona (bitva u Lipska) se v místě objevili francouzští zvědové. Rychnovští byli roztrpčeni a nespokojeni s chováním pruských vojáků při rekvírování ve městě a okolí v době prusko-rakouské války v roce 1866.
1869 byla v Rychnově zřízena pošta, od roku 1892 dbali na pořádek v obci první „vachtmistři“ (policajti), 28. ledna 1894 se v domech rozsvítila elektrická světla. To proto, že podnikatel Schmidt z Frýdštejna postavil v tzv. pulečenském mlýně elektrárnu.
V roce 1672 je uváděn jako léčitel a felčař Hans Florián Pilger. Velkou oblibu si získal dr. Möller. Byl nejen dobrým lékařem, ale založil i místní spolek veteránů a spolek cvičební (turnverein). Od 2. 12. 1902 působil v Rychnově MUDr. Florián Albert. Od 1. ledna 1898 si mohli Rychnováci docházet pro léky do lékárny, která byla umístěna v dnešním řeznictví spolu s pohřebním ústavem. Jistě chytré řešení. Když nezabraly léky, bylo jasné, kam jít.
V roce 1886 byla po roční výstavbě otevřena nádražní budova. Sice trochu jiná, než jak ji známe dnes, ale její existence přímo ve městě otevřela stavební horečku v dnešní Nádražní ulici, kde začaly vznikat moderní vícepodlažní budovy. Výstavba nádraží ve vsi měla za následek i výstavbu komunikací.
Ve vsi padala 16. června 1805 mana. Malá černá zrníčka dokázala nasytit po době kruté neúrody hladovějící lidi.
Rychnov se proslavil nejen bílou hlínou, ale i svými cihelnami z roku 1868 a 1908. Rychnovské cihly byly téměř nerozbitné, jíl totiž obsahoval značné množství křemičitanů, které ovlivnily po vypálení jejich tvrdost. Farář Schalk se v roce 1851 pokoušel najít na farní louce uhlí. Byly však nalezeny jen tmavé lupky a tenké vrstvy nekvalitního mladého uhlí. Později v jeho úsilí pokračovali i další podnikatelé, tentokrát i v Planském lese, ale rovněž neúspěšně.
Na přelomu století 19. a 20. bylo ve vsi kolem dvacítky zájmových spolků. Ve zvláštní oblibě byly spolky pěvecké, podpůrné a vzdělávací. MUDr. Möller stál v roce 1864 u spolku veteránů, v témž roce založil i tělocvičný spolek (turnverain). Do tělovýchovy se vloudil i vznik sociální demokracie. V roce 1896 vzniká již v městysi dělnický tělocvičný spolek (arbeiter turnverain). Zvláštní oblibě se těšili od roku 1875 místní hasiči. Nejen úporně hasili, ale byli spolu s veterány ozdobou velmi častých místních slavností.
Léta po roce 1900 se stávají léty císařské mánie. Vzniká c. a k. alej, měšťanská škola Jeho Výsosti, dokonce i vodovod z roku 1908 nese jeho jméno, o slavnostech u příležitosti souvisejících s císařovými významnými výročími ani nemluvě. To bylo nesporně dáno poměrně častými zastávkami nejvyššího představitele říše na místním nádraží. Stalo se tak u příležitosti jeho inspekční cesty po válce prusko-rakouské v roce 1866, davy lidí ho přivítaly 1. října 1891. 24. červen roku 1906 byl zvláště významným, neboť císař projel Rychnovem a přijal okázalý hold místních funkcionářů a davů lidí podél trasy, jíž projížděl městysem. Mnohé pochválil, ocenil místní hasiče, poslal tisíc korun na chudé, a tak není divu, že se místní radní stále více zabývali otázkou zaslání ponížené žádosti o povýšení „malého, krásného městyse“ na město. V této části je dlužno poznamenat, že Rychnovem 16. května 1906 projížděl i arcivévoda Karel v doprovodu místodržícího v Čechách hraběte Thuna.
Ves Rychnov byla povýšena na městys 14. listopadu 1895. Jmenovací dekret v prostém tubusu skrýval i městský znak (heraldicky nepříliš zdařilý). Jeho Výsost František Josef I. povýšil Rychnov na město 28. prosince 1911. Zpráva o této významné události doputovala do Rychnova až 25. ledna 1912. Ještě kurioznější je skutečnost, že příslušný dekret s dodatky, potvrzený podpisem císaře a jeho pečetí včetně nákresu a popisu nového městského znaku, nese datum vyhotovení až 19. 3. 1912.
Pro ty, kteří mají zájem o to, jak znělo povýšení na město alespoň část dokumentu psaného v originále německy:
„My, z boží milosti císař rakouský, apoštolský král uherský, král český, dalmatský, chorvatský, slovinský, sadoměřský, haličský a ilyrský, arcivévoda rakouský, Velkovévoda krakovský, vévoda lotrinský, solnohradský, štýrský, korutanský, kraňský, bukovský, horno a dolnoslezský, velkokníže sedmihradský, markrabě moravský, knížecí hrabě z Habsburgu a Tyrol atd. jsme dospěli na základě naší císařskokrálovské plné moci k rozhodnutí dne 28. prosince 1911 povýšit náš věrný městys Rychnov v politickém okrese Jablonec nad Nisou v našem českém království v milostivém uznání jeho spořádaného veřejného života a s ohledem na zdárný rozvoj po prosbě obecního zastupitelstva na město. Dále jsme povolili našemu věrnému městu Rychnovu užívat níže popsaný městský znak:
V modrozlatém vroubeném štítě se jeví od dolního okraje ustupující zelená, stromy a keři bohatě obrostlá niva v pozadí ukončená modrou horou, kterou protéká přírodní potok, z kterého vpředu zprava pije srna. V pozadí vlevo nad zelenými korunami stromů se vypíná z přirozeného zdiva vystavěný a perspektivně umístěný kostel s lomenou střechou a vraty opatřenými lodí, ke které v pozadí je vystavěna vysoká zvonice s břidlovou střechou, opatřenou křížem v lomenicové střeše a právě tak jako v patře jsou obloukovitá okna. Nad horním okrajem architektonicky propracovaném tmavobronzovém obvodu štítu spočívá koruna z kvádrů a s pěti cimbuřími.
K potvrzení toho jsme vlastnoručně podepsali diplom na druhé straně a nechali zavěsit naši pečeť císařského majestátu.
Vydáno a vyhotoveno prostřednictvím našeho milého a věrného skutečného tajného rady Dr. Karla, svobodného pána Heinolda von Udyňsxki, rytíře našeho císařského rakouského řádu Františka Josefa.
V našem hlavním a sídelním městě Vídni 19. března 1912.“
(Následují podpisy císaře Františka Josefa I. a dalších vysokých rakouských potentátů).
O Rychnově těchto let by bylo možno napsat mnoho a mnohem podrobněji. Zájemce proto zvu na besedu na MěÚ dne 26. května od 18 hodin.
Město Rychnov u Jablonce nad Nisou
Husova 490
46802 Rychnov u Jablonce nad Nisou
IČO 00262552
Bankovní spojení 963232349/0800
Telefon: +420 488 880 921
Datová schránka: fjxbbm5
46802 Rychnov u Jablonce nad Nisou
IČO 00262552
Bankovní spojení 963232349/0800
Telefon: +420 488 880 921
Datová schránka: fjxbbm5
Úřední hodiny
| Po | 8:00 – 11:00 | 12:00 – 17:00 |
| Út | 8:00 – 11:00 | 12:00 – 14:00 |
| St | 8:00 – 11:00 | 12:00 – 17:00 |
| Čt | 8:00 – 11:00 | 12:00 – 14:00 |
Stavební úřad
| Po | 8:00 – 11:00 | 12:00 – 17:00 |
| St | 8:00 – 11:00 | 12:00 – 17:00 |
© MěÚ Rychnov u Jabl.n.N.