Historie města
Psal se rok 1912
J. Kurfiřt
13.01.2012 17:19
Hned na prvním zasedání zastupitelstva 25. ledna přečetl starosta Hübner hlasem třesoucím se pohnutím i významem okamžiku, že:…Jeho c. a k. Apoštolská Výsost nejvyšším rozhodnutím z 28. prosince 1911 městys Rychnov na MĚSTO nejmilostivěji povýšiti ráčila.“
Císařský dekret totiž putoval na c. a k. místodržitelství v Praze, kam dospěl teprve 7. 1. 1912 a po více než čtrnácti dnech ho mohl říšský poslanec Fahner doručit do Rychnova. Hrudě přítomných se dmuly hrdostí nad pocitem ne již obecních, ale městských radních a zastupitelů. Jistě nadšen byl i tajemník města Kutschera, kterému byl s okamžitou platností zvýšen plat o deset korun, mimo jiné i za výběr nápojové daně od místních hospodských. Jeho plat činil plných padesát korun. Rovněž nadšení občanů neznalo mezí. Z přehršle oslav byli nadšeni především místní hospodští.
Páni zastupitelé ctili jazykovou čistotu místa. Zásadně se totiž postavili proti návrhu c. a k. železnice, aby železniční jízdenky byly tištěny dvojjazyčně, aby se na nich objevila kromě německého textu i čeština.
Z euforie nad povýšením zastupitelé přislíbili hasičům proplatit finanční částku na zakoupení nového výsuvného žebříku.
Tvrdé jednání proběhlo s přednostou místní železniční stanice. Lidé z Dolního Rychnova i projíždějící vozkové si stěžovali, že musí často stát i desítky minut před spuštěnými železničním závorami poblíž kostela. Stěžovatelé neuspěli stejně jako zastupitelé. Železnice měla vždy svá zásadní pravidla a od nich neustupovala.
Pěší, kteří chodili do Dolního Rychnova, požadovali zřízení lávky před kolejiště v prostoru nádraží, pískaři zřízení cesty podél železničního náspu a přemostění Mohelky. Leč c. a k. železnice zaujala polohu ležícího a mlčícího brouka a k jakékoliv realizaci požadavků nedošlo. Stalo se tak až v době výstavby továrny firmy (dnes Hölter) v pozdějších letech.
Dubnové volby potvrdily setrvačnost v myšlení rychnovských občanů. Vznikl staronový orgán města, starostou se stal po čtvrté za sebou pan Hübner, ač se ve městě stále intenzivněji ozývaly hlasy, že je načase, aby skončil.
S městem se rozloučil rebel v záležitosti výstavby kláštera pro sestry řádu sv. A. Boromejského MUDr. Albert. Protestující lékař odešel, Rychnov na čas ztratil svého lékaře. Jeho názory proti zřízení kláštera s opatrovnou pro děti však nadále prosazoval místní podnikatel a zastupitel Tischer. Avšak ani on neuspěl proti společnému úsilí místních žen a pana faráře a v polovině května se s výstavbou kláštera započalo.
Plánovaná výstavba budovy spořitelního a záložního spolku spojeného s radničními prostorami daly vale myšlenkám na generální opravu tehdejšího obecního domu, kde byla úřední kancelář. Do ještě nedokončené budovy záložního spolku se 22. září nastěhovali i městští úředníci. Své místo v dnešní budově MěÚ našla i c. a k. pošta a telefonní úřad i telegraf. Poštmistr V. Peukert dosluhoval, a proto c. a k. poštovní ředitelství v Praze za něj dislokovalo poštmistrovou M. Gotscherovou z Nemanic na Domažlicku. Ve městě se strhla mela. Ač jsem o této záležitosti v Rychnovském zpravodaji již psal, nezbývá než ji připomenout. Především rychnovští muži konstatovali, že …“jmenování ženy z tak malé a odlehlé krajiny na c. a k. městský poštovní úřad, … je přímo urážkou pro obyvatelstvo, neboť v dobách obce či městyse řídil poštu muž a nyní má fungovat žena jako představená tak významného úřadu.“ Leč c. a k. pražské poštovní ředitelství bylo opět mrtvým broukem a statná paní poštmistrová dlouhou dobu zle proháněla své mužské podřízené.
Za původní shnilé dřevěné vodovodní potrubí v prostoru u kostela bylo položeno nové a i do hostince U Města Prahy začala proudit voda „emailovanými“ železnými trubkami. Při jejich kladení byl nalezen ke zděšení tam bydlících občanů nevybuchlý dělostřelecký náboj zřejmě ještě z dob prusko-rakouské války. Jak se ta historie opakuje!
Na farní budově byly zjištěny povážlivé trhliny, hrozilo nebezpečí, že se fara zřítí. Přivolaný statik označil řadu prostor fary za nevhodné k obývání, celou budovu za zdravotně závadnou. Patronátní úřad ani město neměly dost peněz, aby mohlo dojít k výstavbě nového církevního zařízení. Na novou faru si místní kněz musel počkat ještě plných čtrnáct roků. Zatím musela sloužit k jeho ubytování pouze jedna místnost v přízemí.
Zastupitelé města vyslovili požadavek přejmenovat město na Rychnov v severních Čechách (Reichenau in Nord Böhmen). Jejich zklamání bylo převeliké, když se znovu nic nedělo a jejich město zůstalo Rychnovem u Jablonce nad Nisou.
Na zasedání si přítomní vyslechli dopis c. a k. okresního hejtmana z Jablonce nad Nisou, že by bylo žádoucí, aby nové město v říši mělo i nový městský znak. Toho se chopili někteří zastupitelé, kteří však argumentovali především skutečností, že přece Mohelka neteče přímo před kostelem. Ale nakonec bylo rozhodnuto, že staré je dobré. Znak z doby povýšení na městys byl jen doplněn stříbrnou obrubou a pětidílným cimbuřím. Faktem je, a zde si dovolím poněkud odbočit ze sto let starého dění, že heraldici označují náš znak za jeden z nejhorších znaků měst severních Čech, neboť neobsahuje výrazný heraldický prvek, ale je jen popisným obrazem krajiny. Jemu podobných obrazů místní malíři vytvořili na desítky.
Snaha po vytvoření městské vlajky zaměstnává zastupitele i v současné době. Nová vlajka města bude jistě kvalitnější a vzhledem k účasti vexilologa při výběrovém řízení bude odpovídat všem požadavkům, které jsou na tuto městskou symboliku kladeny. V budoucnu snad dojde i na zkvalitnění městského znaku.
Město bylo před sto lety požádáno jakousi společností z dalekého Mnichova o prodej pozemků, neboť v katastru města předpokládala výstavbu továrny. Zastupitelé s radostí souhlasili, pozemky nabídli, ale k realizaci akce nikdy nedošlo. Mocní světa začali mít zcela jiné požadavky, výroba skla v roce 1912 rozhodně nestála v popředí, zelenou měl zbrojní průmysl. Po období konjunktury v letech 1908 - 1909 se rok 1912 stal obdobím hluboké krize především ve sklářství. 28. srpna se město muselo postarat o ubytování 58. pěší rakouské brigády. Úkol to byl nemalý, neboť se jednalo zhruba o 1250 vojáků a důstojníků a padesát osm koní. Ubytování našli v domě čp. 454, který sloužil i jako hotel a měl být vystavěn někdy kolem roku 1890. Dlužno poznamenat, že veškeré výdaje spojené s ubytováním byly městu uhrazeny ze státní pokladny. Jistou raritou byl průjezd vlaku s dvěma sty vojáky a dvanácti důstojníky turecké armády, kteří byli internováni do starých libereckých dělostřeleckých kasáren. Turci byli totiž zajatci z období balkánské války. V bojích byla tato jednotka vytlačena Černohorci na rakouské území, kde byli zajati císařskými vojsky. Z předcházejících informací zcela nepokrytě plyne skutečnost, že svět se chystal k válečné seči, jejímž výsledkem mělo být nové rozdělení světa, jeho odbytišť a především surovinových trhů.
V tomto roce nastoupil na uvolněné místo obvodního lékaře MUDr. Fritz Krejci.
V přehledu událostí, které v Rychnově v roce 1912 proběhly, je třeba poznamenat, že tehdejší kronikář zcela opomněl výstavbu spořitelního a záložního spolku (dnes MěÚ). Rovněž ve městě, které si zakládalo na kdejaké oslavě, bylo zcela pominuto dvousetleté výročí dostavby kostela svatého Václava.
Město Rychnov u Jablonce nad Nisou
Husova 490
46802 Rychnov u Jablonce nad Nisou
IČO 00262552
Bankovní spojení 963232349/0800
Telefon: +420 488 880 921
Datová schránka: fjxbbm5
46802 Rychnov u Jablonce nad Nisou
IČO 00262552
Bankovní spojení 963232349/0800
Telefon: +420 488 880 921
Datová schránka: fjxbbm5
Úřední hodiny
| Po | 8:00 – 11:00 | 12:00 – 17:00 |
| Út | 8:00 – 11:00 | 12:00 – 14:00 |
| St | 8:00 – 11:00 | 12:00 – 17:00 |
| Čt | 8:00 – 11:00 | 12:00 – 14:00 |
Stavební úřad
| Po | 8:00 – 11:00 | 12:00 – 17:00 |
| St | 8:00 – 11:00 | 12:00 – 17:00 |
© MěÚ Rychnov u Jabl.n.N.