Je politováníhodné, že v čase zániku mocností středu a vyhlášení Československé republiky nejsou zaznamenána žádná zasedání městského zastupitelstva, na kterých by byla přijata nějaká rozhodnutí k poměrům v novém státním uspořádání. Jeví se potřebné k podání zpráv o posledním válečném roce a čase převratu doslova reprodukovat záznamy z kroniky veteránského spolku. Znějí takto:
Válka trvá dál. Potravin je pořád méně a dražších. Již od měsíce května bylo započato s krácením přídělů chleba z množství 1226 gramů na osobu a týden na 3/4, později na 1/2 a dokonce na jednu čtvrtinu. A to ještě k tomu jakého chleba. Bramborová mouka, piliny, řepné řízky a mnoho jiného, co vůbec nevíme, bylo používáno k výrobě chleba, takže tento často už vůbec není k jídlu.
Brambory nejsou vydávány a ten člověk, který si je nemůže obstarat bokem, nemá žádné a je odkázán na válečnou kuchyni, ve kterou je od začátku války proměněna vývařovna polévky v mateřské školce. Tam byl denně vydáván na osobu 1 litr polévky, částečně bezplatně pro chudší obyvatelstvo, částečně proti úhradě. Vlivem těchto okolností rostou ceny potravin z týdne na týden, takže v měsíci srpnu 1918 musíme kupovat kilogram brambor od 2 korun do 3 korun 60 haléřů, litr mléka od 1 do 2 korun, mouku od 16 do 22 korun, 1 kilo žita nebo pšenice za 12 korun, 1 vejce za 2 koruny, 1 kilo chleba za 30 korun, 1 kilo másla za 60 korun, zelí, řepu a mrkev kilogram za 1 korunu 20 haléřů. Ten člověk, který nemá prostředky, aby si mohl koupit tyto dražší potraviny, musí zůstat o hladu. Maso je k mání velmi málo. Hovězí pouze na lístky a na několik týdnů jednorázově 15 deka na osobu. Cena se pohybuje mezi 12 až 16 korunami za kilogram. Vepřové stojí 40 až 50 korun za kilogram a je rovněž velmi zřídka k mání. Také ovoce je velmi drahé. 1 kilogram borůvek stojí 2 až 4 koruny, třešně, jablka, hrušky, švestky 4 až 8 korun za kilogram. Úroda obilí je lepší než loni, naproti tomu ale vyrostlo velmi málo brambor, takže obyvatelé Rychnova v listomadu již neobdrželi přidělené žádné brambory. Tyto mohly být získány jen bokem za drahé peníze.
K tomuto hladomoru se ještě přidružila zákeřná choroba takzvaná "španělská chřipka", která vyvrcholila v měsíci říjnu. Tato nemoc zachvátila mnoho okresů, ba zemí a byla všeobecně nazývána plicním morem. Ke zmírnění této nouze bylo císařem Karlem zřízeno Dílo veřejného blaha, podle něhož bylo mnoho dětí ze severních Čech posláno během letních prázdnin do krajů, které jsou lépe zásobeny potravinami, například jižní Čechy, Morava a zvláště Uhry.
Také z Rychnova bylo 50 dětí od 3. srpna do 2. října hosty v Žihárci v Uhrách (dnes Slovensko poblíž Šali), aby se tam zotavily. Avšak výsledek nebyl takový, jaký byl očekáván, neboť děti tam neměly obvyklou stravu a péči. Občas musely také pracovat společně s ostatními, takže o nějakém odpočinku se obecně nemohlo mluvit.Na cestě domů byly děti dlouhým transportem, dva dny a jedna noc, velmi vyčerpány, a tak přišlo domů vícero nemocných. Z Rychnova jeli jako doprovod pan učitel Schaurich a paní Lina Preißler z č. 194.
Válečný stav se v průběhu roku stále více přiostřoval a rozšiřoval, takže se bojovalo na mnoha stranách současně. V Itálii, Albánii a zvláště na západní frontě ve Flandrech, kde bojovali vedle německého vojska také Rakušané proti tam rozvinuvším se Francouzům, Angličanům, Italům, Američanům a dalším zámořským vojskům. Přes příznivé novinové zprávy o nás a našich spojencích má se stav věcí vylíčený od našich zpravodajů ve skutečnosti docela opačně. Vojska našich spojených sil jsou v důsledku dlouhotrvající války velmi zesláblá a teskní konečně po míru, ať už přijde jakkoli.
Také v zázemí je obyvatelstvo unaveno válkou vzhledem k nedostatečnému zásobování potravinami, nouzi o topivo stejně jako nedostatku oblečení a obuvi a stále požadovaným obětem. Zatím se životní podmínky pořád zhoršují.
Zařátkem října požádali spřátelení Bulhaři západní mocnosti o separátní mír a přerušili dosavadní spojenectví s mocnostmi středu. Také spřátelení Turci požádali o příměří a oddělili se pozvolna od mocností středu.
28. října vyhlásili Češi československý stát a ustanovili své již předem zvolené členy Národní rady a sice pana profesora T. G. Masaryka státním presidentem a další pány jako hodnostáře. Tato Národní rada měla dosud sídlo v Paříži a převzala místodržitelské funkce, správu země, poštu a telegraf, železnici a veškerou správu země. Sídlo nového vedení bylo otevřeno ve starém sídelním městě, zlaté Praze. Rakouský dvouhlavý orel a nápisy s vpředu umístěnými literami c.k. byly z úředních budov odstraněny. Velký starý rakousko-uherský stát byl rozebrán a rozdělen. Vznikly republiky Polská a Československá. Království Srbské obdrželo země z rozděleného Rakouska a titul Jugoslávie. Italové dostali přímoří a jižní Tyroly. Československo dostalo ke království Českému historické země Moravu a Slezsko. Uhry vyhlásily samostatnost své země jako republiky.
Nyní se vzchopili také Němci v Čechách k neuskutečnitelnému plánu zřízení státu rakouských Němců. Tento záměr byl však už předem z jasných důvodů beznadějný.
Císař Karel Rakouský musel s veškerými Habsburky rezignovat na trůn a hodnost. Rakousko-uherské mocnářství přestalo existovat. Aby přece zůstal panovníkem, uprchl ve dnech převratu z Vídně do Uher, aby zachránil pro sebe a svoji dynastii uherskou královskou korunu. Tento plán však ztroskotal.
Přesto zůstal Karel vytrvalý ve svém úsilí usednout na nějaký trůn, lhostejno která země mu toto přání splní. Při tomto hledání trůnu přijel také do Prahy, aby se nechal korunovat králem českým a historických zemí. Ale také sem přijel příliš pozdě, neboť v Praze byla už přijata jiná forma vlády. Císař Karel se musel na příkaz vítězných mocností se svou rodinou přestěhovat do Švýcarska, kde po nějakém čase zemřel. Usilování o trůn však ještě se smrtí Karlovou nezaniklo, neboť excísařovna Zita se ještě dnes, po téměř dvaceti letech, snaží svého syna Otto přivést buď na uherský nebo rakouský trůn. Nejsou však žádné vyhlídky, aby se tento cíl naplnil.
Po převratu byly v německých městech a vesnicích z bojeschopných mužů ustaveny ozbrojené skupiny. Také v Rychnově byl ustaven takový střelecký oddíl pod názvem "vojenská rada", jako v roce 1848 "národní garda".Vojenská rada ale předčasně skončila, když vojáci v ranních hodinách obsadili v Rychnově nádraží, poštu a veřejná místa.
Naše obyvatelstvo bylo ale rádo, že dlouhá, lidstvo vraždící válka byla u konce a většina národa se odevzdala dobrovolně svému novému osudu. Bylo mu po nekonečném utrpení lhostejno, v jaké státní formě bude trávit svůj další život. Snad ale byli všichni zaníceni tou radostně nadějnou myšlenkou, že nyní je všechna bída u konce a že nyní konečně opět budou znít zvony míru a ohlásí lepší čas, ve kterém bude opět dostatek potravin a dalších potřebných věcí k mání za bývalé mírové ceny.
Avšak v tomto ohledu se lid dožil zklamání, neboť potraviny nebyly levnější a delší čas byly k mání pouze na lístky. Také oběživo zažilo proměnu. Byly zhotoveny nové druhy peněz, které ale měly pouze přibližně hodnotu desetiny rakouské koruny.

Diskuze

Vstoupit do diskuze