Festival scénického tance a pohybového divadla
23. - 24. října 2012 v Městském divadle v Jablonci nad Nisou
.jpg)
V podzimních mlhách se již po jedenácté rozzářila Podzimní fantazie, tentokrát s převahou těch nejmladších. Festivalové představení tvořilo 15 tanečních kreací souborů a skupin scénického tance z Dobřichovic (Taneční studio), z Roztok u Prahy (Po špičkách Roztoč a Na patě Roztoč), z Jablonce nad Jizerou (Základní umělecká škola), ze Sedlčan (Základní umělecká škola), ze Sedlce (Základní umělecká škola), z Jilemnice (Základní umělecká škola) a samozřejmě domácí a pořadatelský Rychnov u Jablonce (Taneční studio Magdaléna). Kromě festivalového představení v krásných prostorách Městského divadla, byly jako vždy součástí festivalu výtvarné dílny, vedené s tancem spřátelenými výtvarnicemi MgA. Terezou Holáskovou, Bc. Ladou Capouškovou a Pavlou Chundelovou. V těchto dílnách děti každoročně ztvárňují téma tanců, které tančily nebo viděly na přehlídce. Program festivalu doplnilo inspirativní představení nezávislé taneční skupiny ME-SA
Ženy v choreografii a režii Martina Haydala Lacová.
V průběhu předchozích setkávání se již více méně ustálili pravidelní účastníci, které spojuje podobné pojetí taneční výchovy dětí, aby se zde navzájem inspirovali, svou práci blíže poznali a popovídali si spolu. Jsou mezi nimi jak představitelky čistě tanečního projevu (Hanka Tuháčková, Ilka Kulichová, Petra Jiroušová, Mirka Vavřičková) tak i představitelky pohybového divadla (Magdalena Pupik Rellichová a Zuzana Kučerová) a konečně osobnosti širokého rozpětí v obou směrech Ludmila Rellichová a Vendula Dědová.
Festivalovému představení letos dominovaly děti ve věku 6-10 let (9 choreografií). První v této věkové kategorii se představila skladba Co ukrývá modrá tma na hudbu B. Martinů v choreografii Ludmily Rellichové. Lyrický námět na skvěle zvolenou hudbu děti pohybově zvládly s plným porozuměním námětu, který byl zvýrazněn projekcí dětské kresby. Pestré kostýmy podtrhly jak námět, tak dětský svět jako takový. Zuzana Kučerová přivezla skladbu na hudbu Petra Piňose Harmonie souznění, laděnou barevně v modré. 5 děvčátek pohybově zvládlo s citem pro hudbu námět v zajímavých prostorových proměnách a vztazích. Pohybově dramatický obrázek Pod kloboukem byl dílem Magdalény Pupík Rellichové na hudbu Ilony Jurníčkové. Aktuální podzimní téma hub a houbiček s doprovodem hry na triangl a na klavír přinesl vlastní veršíky dětí a vtipné pohybové ztvárnění tématu. I další skladba Mirky Vavřičkové na hudbu Yan Tiersena měla podzimní námět. Podzimní barevnost byla laděna do červení a dramatičnost podzimních větrů zvýraznily pohyby se stuhou. 8 dívek a výborný chlapec vytančili námět se zaujetím a citem pro hudbu. Do zimní nálady předběhla skladba Zatoulaná vločka Venduly Dědové na hudbu Johna Bunricka laděná do modrobílé. Precizním a citlivým pohybem skupina 8 dívek ve vzácném souladu a s mimořádně dokonalým výrazem vytančila působivou choreografii a okouzlila obecenstvo. Do hravé polohy vrátila náladu Ilka Kulichová se skladbou Elce pelce na hudbu Petra Ebena. Dnes již klasická předloha z lidové inspirace, ale v moderním pojetí je pro děti tohoto věku ideální k pohybovému a tanečnímu vyjádření. Malou výhradou k tomuto jejímu ztvárnění je příliš časté opakování jednoho tanečního prvku. Z lidové inspirace čerpala i další skladba Husí snění Venduly Dědové na hudbu Jiřího Pavlici. Malou výhradu lze mít k přenášení „housátek“, která, byť v provedení menších děvčátek, přece jen nejsou těmi něžnými, ochmýřenými kuličkami. K podzimní náladě se vrátila skladba Na co si zahrajeme? Zuzany Kučerové na hudbu Chick Corea. Pohyb s podzimními lístky byl jistě aktuální, ale v kratičké kompozici poněkud formální, chyběla ta pravá hravost. Zajímavá hra s míči byla součástí surealistické skladby Nohama vzhůru, vlasama dolů, kdy inspirací nebyla jen rekvizita, ale i texty. Náročné téma děti zvládly pohybově i výrazově pozoruhodně. Starší děti předvedly na festivalové přehlídce 6 pohybových a tanečních kompozic. První byla Hra na jazz v choreografii Hanky Tuháčkové na hudbu Martina Smolky. Hudba je skutečným objevem a její taneční ztvárnění adekvátním zážitkem. 5ti dívkám se podařilo rytmus vokální hudby vyjádřit dokonale nejen pohybově, ale i výrazově, byla to skutečná hra na jazz se vším všudy. Moudrost skály Petry Jiroušové na hudbu skupiny Klarinet Factory, se zajímavou projekcí a textem, měla všechny znaky zdařilého scénického tanečního dílka s námětem blízkým mladým dívkám. Zdařilá byla i taneční skladba Kdo hledá, najde Alžběty Gavriněvové na hudbu skupiny The Daniel Pemberton Tv Orchestra. 7 dívek s citem pro rytmus vytančily nápaditou choreografii přesvědčivě. Zajímavé meditativní téma zvolila ve skladbě Cesta vzhůru také Zuzana Kučerová na hudbu Chick Corea. 6 dívek vytančilo náročné téma s pozoruhodným soustředěním až do působivého závěru. Vtipný duet Sestřenice připravila Hanka Tuháčková na hudbu Clauda Debussyho a dívky zatančily skvělou choreografii brilantně s lehkostí a humorem. K vážnému námětu se vrátila závěrečná pohybová kompozice Lídy Rellichové Cesta skrze krajkoví na hudbu Clauda Debussyho a autorský text. Působivá atmosféra skladby byla krásnou tečkou za festivalovou přehlídkou.
Setkání v Jablonci je vždy charakteristické přátelskou atmosférou a vstřícností nejen k dětem, ale i k jejich učitelkám, pro něž je festival vzácnou příležitostí se v tomto krásném městě každoročně na podzim setkat. Vřelé poděkování proto patří všem těm, kdo se o jeho realizaci zasloužili, především Ludmile Rellichové a jejím spolupracovníkům