Brslen křídlatý (Euonymus alatus)
Charakteristika rostliny
Rod brslenů zahrnuje širokou skupinu opadavých a někdy i stálezelených keřů, nízkých stromů a pnoucích i plazivých dřevin. Zástupce zhruba v počtu 170 druhů najdeme v Evropě, Asii, Severní Americe a Austrálii.
Brslen křídlatý je opadavý keř, vhodný do našich podmínek. Rychle dorůstá do konečné velikosti. Tvar keře je polokulovitý s vystoupavými větvemi, na obrysu působí řídce. Listy jsou vstřícné, řapíkaté, podlouhle vejčité, temně zelené. Na podzim se výrazně vybarvují do červena. Nevýrazné nazelenalé květy jsou seskupeny v chudokvěté květensví, kvetou v červnu a postupně dozrávají v typické tobolky známé jako biskupské čepičky. U brslenu křídlatého jsou sytě červené (na rozdíl od brslenu evropského, který planě roste a má je růžové). Větve jsou čtyřhranné s výraznými korkovými lištami po stranách. Kořenový systém je bohatý a dobře větvený .

Nároky na pěstování
Světlomilná dřevina, především na podzim se nejlépe vybarvuje na slunečném stanovišti. Rostou ale i v polostínu a stínu. Nejlépe mu vyhovuje středně těžká a přiměřeně vlhká zahradní zemina, ale obecně není na kvalitu půdy zvlášť náročný. Patří mezi vápnomilné rostliny. V našich podmínkách je brslen křídlatý otužilý a dobře snáší i znečištěné ovzduší. Nejvhodnější doba výsadby je v bezlistém stavu v předjaří. Ze škůdců bývá napadán žlutočerně tečkovanými housenkami (Hyponomeuta evonymi), které mohou způsobit i holožír. Při výskytu ihned likvidujeme jejich hnízda a ošetříme keř insekticidy. Také mšice někdy napadají listy.

Použití
Výrazným estetickým prvkem u brslenu jsou především větévky, svou atypickou stavbou jsou dekorační i v bezlistém stavu. Větve a větvičky mají výrazně nápadné korkové lišty, působí nezvykle a dekorativně. Pozoruhodné je především podzimní, svítivě temně červené vybarvení listů. Také odrůdy původního druhu se vybarvují do jasných červených odstínů. Brslen křídlatý využíváme jako soliterní dřevinu. Umisťujeme jej tak, aby byl dobře viditelný především na podzim a v zimě.

Přísavník -druhy (Parthenocissus sp.)
Charakteristika rostliny
V našich podmínkách rostou přísavník pětilistý (Parthenocissus quinquefolia), nazývaný též psí víno, přísavník trojcípý (Parthenocissus tricuspidata) a přísavník křovištní (Parthenocissus vitacea).
Přísavníky rostou velmi rychle a mohou vytvářet bohaté až robustní závěsy. Nejhustěji působí přísavník trojcípý, pětilistý je vzdušný až lehce načechraný. Listy mají dlouhý řapík a jsou dlanitě složené, zelené a lesklé. Na podzim se vybarvují od oranžových až purpurových po červenohnědé tóny. Pěticípé květy přísavníků jsou málo nápadné. Kvetou v červnu až srpnu. Plodenství je řídká modrá bobule. Větve jsou velmi dlouhé a zachytávají se na podkladu úponky s přísavnými destičkami (nazývanými též příčepivé kořínky). Umožňují jim udržet se na podkladu i bez opory. Kořenový systém je široký a větvený.

Nároky na pěstování
Daří se jim na výsluní i ve stínu. Samozřejmě podzimní vybarvení je nejefektivnější na slunečném stanovišti. Je nenáročný, roste v každé průměrné zahradní půdě. Dobře snáší i hlubší řez. Uvedené druhy jsou u nás mrazuvzdorné, pouze Parthenocissus tricuspidata v mládí někdy namrzá, ale velmi dobře obrůstá. Také snášejí zakouřené ovzduší. Vysazují se s kořenovým balem na jaře nebo časně na podzim, z kontejnerů celoročně. Přísavník pěticípý zpočátku musíme vyvazovat a zachycovat. Obecně netrpí škůdci ani chorobami. Množí se dřevitými řízky odebranými v říjnu. Různé kulturní odrůdy se roubují na přísavník pěticípý.

Použití
Přísavníky jsou po celé vegetační období zajímavé listem, ale jejich vrchol nastává na podzim. To se jejich vybarvení opravdu mění v bohatou paletu červených karnevalových tónů. Patří mezi nezastupitelné, bujně rostoucí popínavé dřeviny. Přísavník pěticípý se hůř zachycuje na kolmých stěnách, ale výborně se hodí pro pergoly a nejrůznější konstrukce, dále na skály, staré stromy a drsné povrchy. Vplétá se i do drátěných konstrukcí. Přísavník trojcípý zdatně šplhá vzhůru i po kolmých stěnách. Pouze se mu méně daří na zdech severních. Přísavníky se výborně se hodí k ozeleňování velkých i menších staveb a architektonických doplňků a k zakrytí nevzhledných zákoutí. Vytvářejí neopakovatelné zelené kaskády v přírodních scenériích.

Diskuze

• 29. 07. 2006 11.21
  To bude sviluška. Spodní napadené listy odstraňte a zbytek rostliny ošetřete postřikem. Nejvhodnější je OMITE  …
  
• 15. 06. 2006 22.41
  Nemohu nikde sehnat jakým postřikem bych měla ošetřit přísavník trojcípý,nikdy jsem ho neměla napadnutý chorobou  …
  

Vstoupit do diskuze