Srpnové pranostiky o počasí a navíc přehršel lidového moudra hlavně o štěstí, ale i neštěstí

I v měsíci červenci nás pronásledovaly, co se počasí týče, pěkné kotrmelce. Nad jeho enigmou kroutili hlavami zkušení meteorologové se svojí nejvyspělejší technikou, rovněž pranostiky ne vždy naplnily svá moudra. Uvidíme, co nám ještě přinesou závěrečné dny sedmého měsíce roku. 

Ale raději se věnujme pranostikám na měsíc srpen. Rozhodně nejznámější srpnová pranostika praví: „Čeho červenec a srpen neusmaží, toho září nedovaří.“ Je zajímavé, že srpen býval v lidovém projevu měsícem, podle kterého usuzovali na zimu. Tak například vzniklo: „Je-li v prvních dnech měsíce srpna horko, příští zima bude dlouho bílá.“ To potvrzuje i další pranostika: „Zpočátku-li srpen hodně hřeje, zima se pak sněhem skvěje /směje/.“ Tak co, pane Drobník, budete spokojen? Srpnové dny doprovázejí podvečerní i ranní mlhy. Nic příjemného pro řidiče, ale v lidové tvorbě často vedou k optimistickým předpovědím. Jedna z nich říká: „Srpnové mlhy na lukách i nad potoky zvěstují stálé a pěkné počasí.“ I rosa v srpnové trávě bývala dobrým ukazatelem počasí v příštích dnech. Jinak by nevzniklo: „V srpnu v trávě silná rosa zvěstuje dlouhé pěkné počasí.“ Tak si vyberte!
Celá řada srpnových pranostik se točí kolem svátku svatého Vavřince. Ta, která posuzuje počasí dne z lepší stránky, konstatuje: „Je-li počasí na Vavřince pěkné, těš se na hezké a teplé podletí.“ Vavřinec dle lidových pranostik uspišuje zrání plodů i plodin. O tom mluví následující pranostiky: „Svatý Vavřinec dává slívám štulec“ nebo: „Na svatého Vavřince jdou oříšky do věnce.“ A v podhůří vzniklo: „Na svatého Vavřince dávej řípu do hrnce.“ Opomenut nebyl ani svátek Panny Marie. O ní pranostika tvrdí, že: „Panna Marie první oříšky dává.“ V srpnu se postupně krátí dny. Za tím není třeba hledat ženu, ale svatého Bartoloměje. Říkalo se totiž: „Bartoloměj svatý odpoledne krátí.“ Den jeho oslav byl impulsem pro zemědělce. Pranostika jim totiž doporučovala: „Na svatého Bartoloměje chytrý sedlák žitko seje.“ Jistě by bylo možno napsat celou řadu dalších srpnových pranostik o počasí. Ale pojďme raději k pranostikám o štěstí, po kterém toužili lidé v minulosti a touží po něm i dnes. Rozhodně i v současné době používáme: „Narodil se na šťastné planetě“ nebo: „Má z pekla štěstí,“ hezky zní i: „Má za ušima.“ Poněkud morbidně však: „Daří se mu, má z oběšence provaz.“ Hanlivé poznání čpí z pranostik: „Má více štěstí než rozumu.“ Plny eufemismu jsou pranostiky typu: „Komu není shůry dáno, v apatyce nekoupí“ podobný význam má i: „Když Pán Bůh rozdával filipojakubskou kaši, už se na něj nedostalo /stál až na konci předlouhé řady/.“ Dvě rady jistě stojí za to uvést. Ta první říká: „Kdo si ráno zpívá, večer pláče.“ Její obdoba zní: „Kdo se v pátek směje, v neděli bude jistě plakat.“ Na straně druhé naši předkové došli k závěru, že: „Oblékneš-li si něco nechtěně na ruby, štěstí tě dlouhou dobu nemine.“ Z domu je třeba před jakoukoliv cestou vykročit pravou. Autoři pranostik věřili, že je to podmínkou nejen úspěšného návratu domů, ale i úspěchu při všech jednáních. Řada pranostik varuje, jak možno štěstí ztratit. První, kterou uvádím, přímo hrozí: „Zametáš-li večer, určitě si odmeteš na dlouhou dobu z domu štěstí i peníze.“ Jiná prostě konstatuje: „Rozsypeš-li sůl, smůla tě nemine.“ Daleko nejhůře na tom je ten, kdo by snad rozbil zrcadlo. Pranostika upozorňuje: „Rozbiješ-li zrcadlo, budeš mít sedm let smůlu a nepříjemnosti.“ I zvědavci by si měli dát pozor. Mezi projevy lidové slovesnosti můžeme najít i takovouto moudrost: „Když se podíváš zvědavě na srpek Měsíce, potkají tě značné nepříjemnosti.“
Protože je houbařská sezóna, doporučuje všem, jak to dělali lidé z podhůří Krkonoš a Jizerských hor, aby vždy vstupovali do lesa pravou nohou a při najití první houby nezapomněli prohodit: „První a boží, tak, ať se mi množí.“ Takový rituál přináší zaručený houbařský úspěch a plný koš nejkrásnějších hub, ale pochopitelně závist těch, kdož se vracejí s prázdnou.
Tak na shledanou u záříjových pranostik.

Diskuze