Postup při výzkumu podzemního díla Getewent

Dne 6. září byly ve spolupráci s obcí Rychnov, Severočeským muzeem v Liberci, společností Nautico a jeskyňáři ZO ČSS 4-01 Liberec, provedeny dvě sondy, které měly za úkol zjistit stav podzemního díla firmy Getewent v Rychnově. Do nedávné doby nebyl stav díla znám. Propad byl prý zaznamenán jen u vchodu „A“ a to snad v 80. letech, právě na linii, kde se v 50 letech pokládal vysokonapěťový kabel. Celé dílo je zatopeno po úroveň počvy vchodu „B“ a závalu ve vchodu "A", kterými protéká voda.

Původní obří protiletecký kryt pro zaměstnance Getewentu byl sice nakreslen již v roce 1940, ale samotné realizace se dočkal až se vznikem koncentračního tábora AL Reichenau. Už návrh z roku 1940 počítal s neobvykle velkým krytem, jehož plocha byla srovnatelná s celým továrním areálem. Při zamýšlené rozloze už lze mluvit o „podzemním městě“. Žádost o povolení byla jabloneckému landrátu adresována 27. září 1944. Doslova se zde píše o „protileteckém krytu pro zaměstnance továrny ve spojení s podzemní zkušebnou výrobků“.

Obec Rychnov na základě terénního a archivního průzkumu Severočeského muzea financovala geofyzikální průzkum s cílem zjistit stav podzemních chodeb v místech vchodů A, B a D. Geofyzikální měření provedla firma Inset dvěmi metodami - georadarem a mikrogravimetrií. Výsledky lze zjednodušeně interpretovat následujícím způsobem: Vchod "D- Od nádraží" byl pravděpodobně v poválečných letech sestřelen či stržen a ústí chodby je zasypáno. Chodba "B" je převážně nebo zcela zasypaná. To ostatně potvrdila i sonda kopaná v roce 2010, která odhalila zřícený nouzový výlez. Naopak u chodby "A" byl mikrogravimetrií i georadarem zjištěn v místě křížení s geofyzikálními profily volný nezasypaný prostor.

Sonda ze dne 6. září 2013 byla vedena v místě možného pokračování chodby A do masivu kopce. V tomto místě byla zjištěna destrukce a celé dílo bylo oproti předpokladu umístěno o více 110 cm hlouběji než v místě geofyzikálního profilu v ose silnice. V tomto místě byla zjištěna celková destrukce pouze dřevem paženého díla. Důvodem propadu byla existence neznámé boční šachty. Na základě těchto skutečností se další sonda posunula směrem do masivu. Výkop odhalil nepoškozenou vydřevenou štolu zatopenou nad úroveň stropu. Výdřeva je perfektně zachovalá a z místa průniku sondy do chodby byla odebrána původní elektroinstalace.

Vedle ověření existence netypického podzemního díla z druhé světové války se podařilo ze sond shromáždit materiál (elektroinstalace, ostnatý drát a další předměty), který upomíná na existenci koncentračního tábora AL Reichenau. I samotné podzemní dílo je dnes jednou z posledních památek na práci vězňů a zaslouží si být jako takové uchováno pro budoucí generace.

Další směr výzkumu spočívá v čerpací zkoušce, která nám orientačně umožní zjistit celkový rozsah krytu a postupné odvodnění celého objektu. Poté bude následovat průzkum vnitřních prostor. 

Diskuze