Všem výkonům se dostalo od ve velkém počtu se dostavivšího rodičovstva pochvalného přijetí. Provedená sbírka a prodej cukrářem Hansem Demuthem věnovaných zákusků daly nevídanou částku 593 korun, která byla určena na pořízení učebnic.
29. června byla ve všech učebnách instalována výstava předmětů a kreseb zhotovených ve vyučování ručním pracím, která vynesla na příspěvcích pro školní účely 355 korun.
Na začátku nového školního roku 1. září nastoupili do služby jako nové učitelské síly odborný učitel Emil Huyer a Gustav Schäfer.
18. října navštívil naši měšťanskou školu ministr školství a kultury v doprovodu úředníka, prohlédl si učební plány a rozvrhy hodin, informoval se o počtu žáků, nahlédl do školní kroniky a zapsal se do ní. Uspokojen tím, co shlédl, pokračoval v cestě do Liberce.
31. října ukončil pan okresní školní inspektor inspekci a vyslovil se v následující inspekční poradě pochvalně o vykonané práci.
Třídní sbírka konaná v měsíci říjnu na ochranu dětí a péči o mládež vynesla částku 127 korun.
Z výnosu sbírky vánočních darů, provedené úřadem starosty, bylo 5 žákům rozděleno po páru bot.
Dodatek dívčí měšťanské školy:
Výnos loutkového představení spolku stěhovavých ptáků "Starý Rychnov" z prosince byl 21. února doplněn na 200 korun a zaslán nuzným žákům obecné školy v Marienbergu v saských Krušných horách. Tamní vedení školy podělilo po 50 korunách - 6 říšských markách čtyři chudé děti.
Dosavadní okresní školní inspektor pan Karl Führich odešel na konci února na odpočinek a k 1. březnu nastoupil svůj úřad nový okresní školní inspektor pan Adolf Preißler.
Spořitelní a záložní spolek věnoval 29. března částku 50 korun, která byla uschována k nákupu učebnic.
Obecní školní rada věnovala na založení květinové zahrady před měšťanskou školou 400 korun a na dovoz zeminy a písku 200 korun. Park realizoval zahradnický obchod Scholz z Kokonína.
1. třída podnikla dva výlety a to jeden do Kryštofova údolí a druhý do liberecké zoologické zahrady a na Liebigwarte.
2. třída rovněž navštívila libereckou zoologickou zahradu a Špičák.
3. třída putovala na Královku a později navštívila hygienickou výstavu "Člověk" v Liberci.
21. června se konal každoroční obvyklý výlet na Gutbrunnwarte. Předvedené reje, tance a divadelní kusy vynesly spolu s prodejem pečiva, které vyrobily žákyně kuchařské školy, 1.234 korun, z nichž 100 korun bylo věnováno německému kulturnímu spolku a 300 korun školní knihovně.
28. června v poslední školní den byl uspořádán učitelským sborem 3. ročník malé slavnosti a rozloučení.
Na začátku nového školního roku navštěvovalo dívčí měšťanskou školu 95 žákyň, z toho 6 bylo české národnosti.
V učitelském sboru došlo k té změně, že učitelka ručních prací Marie Singer požádala o penzionování. Jako její nástupkyně byla na naši školu přeložena paní Martha Reimann z Kokonína.
28. října bylo zavedeno vyučování úředního jazyka po třídách 2 hodiny týdně na náklady obecní školní rady.
Říjnová sbírka školy na měsíc péče o děti vynesla 306 korun.
12., 13., 18. a 22. října byla škola navštívena okresním školním inspektorem panem Adolfem Preißlerem.
18. října navštívil měšťanskou školu nově jmenovaný ministr školství a kultury pan dr. Markowitz v doprovodu člena zemské školní rady. Zúčastnil se vyučování úředního jazyka.
Byly vydány nové učební plány pro tělesnou výchovu (dříve tělocvik) a ženské ruční práce a nařízeno nové rozdělení hodin.
28. října byl den volna, školní budova byla vyzdobena vlajkou a v jednotlivých třídách byly drženy proslovy o významu dne.
Protože svátek všech zemřelých – Dušičky – připadl na neděli, bylo podle výnosu prezidenta zemské školní rady z 24.10.1924 3. listopadu školní volno.
Jako vánoční nadílku věnovala obec 7 nemajetným žákyním po páru zimních bot v ceně 70 korun za pár.
31.12. odešla na trvalý odpočinek učitelka ručních prací Marie Singer. Pocta a slavnost zamýšlená učitelským sborem jako rozloučení byla s díky odmítnuta.
Kronika obecné školy informuje z roku 1924 následovně:
S ohledem na nízký počet žáků v 1. a 2. třídě nařídilo prezidium zemské školní rady svým výnosem ze 14. prosince 1923, č. 6418, že počínaje 1. lednem 1924 budou žáci 1. a 2. třídy vyučováni společně jedním učitelem v jedné třídě, přičemž se nezmění organizace školy, takže tato bude mít i nadále 5 definitivních postupných tříd.
Tímto sloučením tříd se stala jedna učitelská síla přebytečnou a proto byla učitelka Olga Jelinek – Bondi přeložena do obecné školy v Priessnitzově ulici v Jablonci.
Obecní školní rada rozhodla 7. ledna požádat u zemské školní rady o povolení, aby 1. a 2. třída směly být na náklady obce nadále vedeny odděleně.
Do konečného rozhodnutí mají být obě třídy vedeny odděleně a vyučování ve 2. třídě bude provádět nezaměstnaný učitelský čekatel Arnold Seidel.
30. května provedl pan dr. Krejici hlavní očkování.
Učitelé podnikli se svými třídami výlety do blízkého i vzdáleného okolí Rychnova.
Na konci školního roku činil počet žáků 91 chlapců a 90 dívek, dohromady 181 žáků.
Podle vyznání bylo 165 dětí římských katolíků, 4 starokatolíci, 4 evangelíci, 1 izraelitský, 3 českoslovenští a 2 bez vyznání.
Učitelský sbor sestával z vrchního učitele Arnolda Seidela v 1. třídě, Alfreda Bröckelta ve 2. třídě, Emila Preißlera ve 3. třídě, Johana Langera ve 4. třídě a Arnolda Seidela od 1. ledna do 28. června.
Chudinská knihovna zaznamenala přírůstek, neboť obecní školní rada pořídila 70 kusů nově zavedených německých mluvnic v částce 452 korun.
Vývařovna polévky, umístěná v obecné škole a vydržovaná Svazem Němců v Čechách, rozdělila za 77 dnů 3.340 porcí polévky.
V proběhlém školním roce byla veřejná mateřská škola navštěvována 22 dětmi. Jako vychovatelka působila paní Rosa Maschke a slečna Kamila Schulz jako pomocná síla a ošetřovatelka.
Pro školní výlety a putování zbyla z minulého roku částka, ke které ještě přidala obecní školní rada 400 korun. Z tohoto fondu byly placeny společné jízdy vlakem a lodí a podporovány při výletech nuzné děti. Dohromady bylo vydáno 459 korun a zbylo ještě 231 korun.
Na začátku nového školního roku 1. září činil počet chlapců 68, dívek 69, celkem 137 žáků.
31. října měla známá vypravěčka pohádek slečna Marie Linhart v sále "U města Prahy" představení s vyprávěním pohádek a barevnými světelnými obrázky pro školy. Aby mohli žáci toto představení navštívit, určil okresní výbor na toto odpoledne školní volno.
24. listopadu byla vývařovna polévky, zřízená Svazem Němců v Čechách, znovu otevřena a vydávala polévku 40 dětem z obecné a 70 z obou měšťanských škol.
Vánoční nadílka pro chudé žáky obecné školy se konala 22. prosince a při ní 20 nuzných dětí obdrželo kožené zimní boty.
Spolkové záležitosti v roce 1924 byly mimořádně čilé. Hasičský sbor zasahoval u vícero požárů, z toho 6 krát v Rychnově a sice 7. července při požáru Bienertovy hospody, 10. srpna u Schodová mlýna (bývalá brusírna nebo Sedlakův mlýn). Ještě téže noci byl zatčen majitelův syn kvůli domnělému založení požáru a odvezen ke krajskému soudu v Liberci.
Ale přes toto preventivní opatření a ačkoli domnělý žhář sedě v Liberci pod zámkem a závorou, vyhořela ob jednu noc, při střežení objektů četnictvem, 12. srpna k mlýnu patřící stodola. Při tomto požáru byli poškozeni také někteří rychnovští občané, kteří měli ve stodole uschovány různé věci. Tak sedlák Josef Walter z čísla 255 (známý pod jménem Dříč Walter), který ve stodole uschoval nějaké seno, a obchodník s nápoji Adolf Müller z čísla 18, kterému shořel už nikoli nový Landauer. Oba byli ale proti škodám při požáru pojištěni, takže jejich ztráta nakonec nemohla být velká.
Syn vyhořelého Schidy, jemuž u druhého požáru vzhledem k jeho uvěznění u libereckého okresního soudu nemohla být přisouzena žádná vina, byl z vězení propuštěn s jasným přesvědčením, že také k prvnímu požáru došlo bez jeho přičinění.
20. září vyhořel dům Heinricha Holase a 27. října k faře patřící stodola. Oheň zachvátil také střechu fary a kostela, takže hasiči se museli věnovat také těmto dvěma objektům. Přesto utrpěla střecha fary významné škody a fara musela být pro další zchátralost stržena a postavena fara nová.
Jako poslední požár v tomto roce byl zaznamenán ničivý oheň stodoly sedláka Riegera v Dolním Rychnově (29. října).
Tři spolky slavily v roce 1924 oslavy svého založení. Nejstarší spolek v Rychnově, pěvecký spolek "Liederkranz – Věnec písní", založený v roce 1849, slavil v sále "Spolkového domu" v prvních prosincových dnech slavnost 75 let svého založení.
V roce 1864 dr. Möllerem založený spolek vojenských veteránů (dnes Sdružující a podpůrný spolek vysloužilých vojáků) mohl oslavit své 60-leté jubileum.
Rovněž v roce 1864 ustavený německý tělocvičný spolek slavil ve dnech 10. až 12. srpna své 60. výročí existence. Jako památka na tuto slavnost musela působit ta okolnost, že již v první den jubilea, o slavnostním odpoledni, jako úvod vtiskl své razítko oheň Schidova mlýna.
Mohlo zůstat nerozhodnuto, zda to byla náhoda, ale zákeřnost osudu to chtěla, že další slavnost 12. srpna měla kvůli požáru stáje Schidova mlýna opět předčasný konec.
Obchod, zvláště ve skleněném průmyslu, byl zvláště příznivý, takže mačkáři, brusiči a leštiči si přišli k týdennímu platu 1200 – 1500 i více korun.
Jeví se pochybným, zda snadné vydělávání peněz v těchto časech bylo opravdovým požehnáním pro naše obyvatelstvo, neboť část dělnictva často velmi lehkomyslně rozhazovala a žila nad poměry pracujících.
Počasí během roku lze označit vzhledem k našemu klimatu za dobré. Přesto byly ceny zemědělských produktů, stejně jako ostatních potravin a předmětů denní potřeby ještě velmi vysoké.

Diskuze

Vstoupit do diskuze