Na konci školního roku činil počet žáků 91 chlapců a 90 dívek, dohromady 181 žáků. Podle vyznání bylo 165 dětí římských katolíků, 4 starokatolíci, 4 evangelíci, 1 izraelitský, 3 českoslovenští a 2 bez vyznání. Učitelský sbor sestával z vrchního učitele Arnolda Seidela v 1. třídě, Alfreda Bröckelta ve 2. třídě, Emila Preißlera ve 3. třídě, Johana Langera ve 4. třídě a Arnolda Seidela od 1. ledna do 28. června. Chudinská knihovna zaznamenala přírůstek, neboť obecní školní rada pořídila 70 kusů nově zavedených německých mluvnic v částce 452 korun. Vývařovna polévky, umístěná v obecné škole a vydržovaná Svazem Němců v Čechách, rozdělila za 77 dnů 3.340 porcí polévky. V proběhlém školním roce byla veřejná mateřská škola navštěvována 22 dětmi. Jako vychovatelka působila paní Rosa Maschke a slečna Kamila Schulz jako pomocná síla a ošetřovatelka. Pro školní výlety a putování zbyla z minulého roku částka, ke které ještě přidala obecní školní rada 400 korun. Z tohoto fondu byly placeny společné jízdy vlakem a lodí a podporovány při výletech nuzné děti. Dohromady bylo vydáno 459 korun a zbylo ještě 231 korun. Na začátku nového školního roku 1. září činil počet chlapců 68, dívek 69, celkem 137 žáků. 31. října měla známá vypravěčka pohádek slečna Marie Linhart v sále "U města Prahy" představení s vyprávěním pohádek a barevnými světelnými obrázky pro školy. Aby mohli žáci toto představení navštívit, určil okresní výbor na toto odpoledne školní volno. 24. listopadu byla vývařovna polévky, zřízená Svazem Němců v Čechách, znovu otevřena a vydávala polévku 40 dětem z obecné a 70 z obou měšťanských škol. Vánoční nadílka pro chudé žáky obecné školy se konala 22. prosince a při ní 20 nuzných dětí obdrželo kožené zimní boty. Spolkové záležitosti v roce 1924 byly mimořádně čilé. Hasičský sbor zasahoval u vícero požárů, z toho 6 krát v Rychnově a sice 7. července při požáru Bienertovy hospody, 10. srpna u Schidova mlýna (bývalá brusírna nebo Sedlakův mlýn). Ještě téže noci byl zatčen majitelův syn kvůli domnělému založení požáru a odvezen ke krajskému soudu v Liberci. Ale přes toto preventivní opatření a ačkoli domnělý žhář sedě v Liberci pod zámkem a závorou, vyhořela ob jednu noc, při střežení objektů četnictvem, 12. srpna k mlýnu patřící stodola. Při tomto požáru byli poškozeni také někteří rychnovští občané, kteří měli ve stodole uschovány různé věci. Tak sedlák Josef Walter z čísla 255 (známý pod jménem Dříč Walter), který ve stodole uschoval nějaké seno, a obchodník s nápoji Adolf Müller z čísla 18, kterému shořel už nikoli nový Landauer. Oba byli ale proti škodám při požáru pojištěni, takže jejich ztráta nakonec nemohla být velká. Syn vyhořelého Schidy, jemuž u druhého požáru vzhledem k jeho uvěznění u libereckého okresního soudu nemohla být přisouzena žádná vina, byl z vězení propuštěn s jasným přesvědčením, že také k prvnímu požáru došlo bez jeho přičinění. 20. září vyhořel dům Heinricha Holase a 27. října k faře patřící stodola. Oheň zachvátil také střechu fary a kostela, takže hasiči se museli věnovat také těmto dvěma objektům. Přesto utrpěla střecha fary významné škody a fara musela být pro další zchátralost stržena a postavena fara nová. Jako poslední požár v tomto roce byl zaznamenán ničivý oheň stodoly sedláka Riegera v Dolním Rychnově (29. října). Tři spolky slavily v roce 1924 oslavy svého založení. Nejstarší spolek v Rychnově, pěvecký spolek "Liederkranz - Věnec písní", založený v roce 1849, slavil v sále "Spolkového domu" v prvních prosincových dnech slavnost 75 let svého založení. V roce 1864 dr. Möllerem založený spolek vojenských veteránů (dnes Sdružující a podpůrný spolek vysloužilých vojáků) mohl oslavit své 60-leté jubileum. Rovněž v roce 1864 ustavený německý tělocvičný spolek slavil ve dnech 10. až 12. srpna své 60. výročí existence. Jako památka na tuto slavnost musela působit ta okolnost, že již v první den jubilea, o slavnostním odpoledni, jako úvod vtiskl své razítko oheň Schidova mlýna. Mohlo zůstat nerozhodnuto, zda to byla náhoda, ale zákeřnost osudu to chtěla, že další slavnost 12. srpna měla kvůli požáru stáje Schidova mlýna opět předčasný konec. Obchod, zvláště ve skleněném průmyslu, byl zvláště příznivý, takže mačkáři, brusiči a leštiči si přišli k týdennímu platu 1200 - 1500 i více korun. Jeví se pochybným, zda snadné vydělávání peněz v těchto časech bylo opravdovým požehnáním pro naše obyvatelstvo, neboť část dělnictva často velmi lehkomyslně rozhazovala a žila nad poměry pracujících. Počasí během roku lze označit vzhledem k našemu klimatu za dobré. Přesto byly ceny zemědělských produktů, stejně jako ostatních potravin a předmětů denní potřeby ještě velmi vysoké.

1925

Na prvním zasedání zastupitelstva v tomto roce 30. dubna byl předložen přípis politické okresní správy v Jablonci, ve kterém si stěžovali domácí živnostníci, že na trzích většinou cizí kupci vychvalují své zboží dryáčnickým způsobem a tím poškozují solidní obchodníky. K tomu bylo rozhodnuto: Když kupec během trhu nebo svátku nabízí své zboží dryáčnickým způsobem a tím poškozuje solidní kupce a obchodníky, bude po předchozím neúspěšném napomenutí postižen peněžní pokutou od 5 do 200 korun. Dále byl přednesen výsledek jednání konaného 25. dubna 1925 mezi zplnomocněnými zástupci pana Richarda Haasise a zastupiteli zdejšího města a zastupiteli obce Pulečný, na kterém byla uzavřena smlouva stran přeplatků fakturovaných částek, které zaplatili spotřebitelé proudu panu Richardu Haasisovi jako bývalému vlastníku Elektrického podniku a jejichž předmět nebyl současným vlastníkem rozvodné sítě uznán jako vlastnictví jmenovaných stran. K úplné likvidaci této záležitosti byla dohodnuta pro obě obce paušální částka 20000 korun. Tato smlouva byla městským zastupitelstvem jednomyslně přijata. Dále bylo zastupitelstvo informováno, že podle výnosu ministerstva vnitra ze 7. října 1924 č. 66781/25, bylo rozhodnuto, že vláda podle ustanovení paragrafu 1 zákona z 21. prosince 1922 zamítla žádost obce Kokonín, aby z území města Rychnova byla vyjmuta obecní část Hranice a přičleněna k obci Kokonín. Z částky 13.400 korun má být odpovídající obnos, a sice 5,46%, vyplacen české menšině. O nutnosti výstavby nové zbrojnice pro sbor dobrovolných hasičů v letošním roce hovořil náčelník Reinhold Preißler. Zastupitel pan Franz Pietsch hovořil o podrobnostech stavby, která vyžaduje náklady 93.400 korun. Naproti tomu stojí k dispozici 72.674 korun, které hasiči nasbírali ze zábav a sbírek. Bylo rozhodnuto vestavět do zbrojnice byty a na stavbu dát k dispozici 2000 korun. Tato částka má být navrácena z výnosu nájemného a zčásti z dotace hasičům.

Diskuze

Vstoupit do diskuze