Na prvním zasedání zastupitelstva v tomto roce 30. dubna byl předložen přípis politické okresní správy v Jablonci, ve kterém si stěžovali domácí živnostníci, že na trzích většinou cizí kupci vychvalují své zboží dryáčnickým způsobem a tím poškozují solidní obchodníky.
K tomu bylo rozhodnuto: Když kupec během trhu nebo svátku nabízí své zboží dryáčnickým způsobem a tím poškozuje solidní kupce a obchodníky, bude po předchozím neúspěšném napomenutí postižen peněžní pokutou od 5 do 200 korun.
Dále byl přednesen výsledek jednání konaného 25. dubna 1925 mezi zplnomocněnými zástupci pana Richarda Haasise a zastupiteli zdejšího města a zastupiteli obce Pulečný, na kterém byla uzavřena smlouva stran přeplatků fakturovaných částek, které zaplatili spotřebitelé proudu panu Richardu Haasisovi jako bývalému vlastníku Elektrického podniku a jejichž předmět nebyl současným vlastníkem rozvodné sítě uznán jako vlastnictví jmenovaných stran.
K úplné likvidaci této záležitosti byla dohodnuta pro obě obce paušální částka 20000 korun. Tato smlouva byla městským zastupitelstvem jednomyslně přijata.
Dále bylo zastupitelstvo informováno, že podle výnosu ministerstva vnitra ze 7. října 1924 č. 66781/25, bylo rozhodnuto, že vláda podle ustanovení paragrafu 1 zákona z 21. prosince 1922 zamítla žádost obce Kokonín, aby z území města Rychnova byla vyjmuta obecní část Hranice a přičleněna k obci Kokonín.
Z částky 13.400 korun má být odpovídající obnos, a sice 5,46%, vyplacen české menšině.
O nutnosti výstavby nové zbrojnice pro sbor dobrovolných hasičů v letošním roce hovořil náčelník Reinhold Preißler.
Zastupitel pan Franz Pietsch hovořil o podrobnostech stavby, která vyžaduje náklady 93.400 korun. Naproti tomu stojí k dispozici 72.674 korun, které hasiči nasbírali ze zábav a sbírek.
Bylo rozhodnuto vestavět do zbrojnice byty a na stavbu dát k dispozici 2000 korun. Tato částka má být navrácena z výnosu nájemného a zčásti z dotace hasičům.
O proplacení městem upsané válečné půjčky se rozvinula delší rozprava.
Městský radní Franz Posner dal návrh, že by se tato záležitost měla dát k posouzení advokátovi a provést následující opatření:
Válečnou půjčku u Merkuru nepřipomínat, u bankovního úřadu požádat o zmírnění a pokud jde o válečnou půjčku u spořitelny, zajít pro radu k advokátovi.
Na zasedání městského zastupitelstva konaném 7. srpna podal starosta Karl Hofrichter zprávu o finanční situaci města a dal návrh přijmout ke krytí běžných výdajů města krátkodobou půjčku ve výši 50.000 korun.
Křesťansko-sociální strana podala přesné vysvětlení nutnosti a provedení nové fary. Zástupce starosty Rudolf Seidel se vyslovil jménem živnostenské strany pro bezpodmínečnou výstavbu. Komunistická strana informovala, že si své někdejší stanovisko podrží, neboť prostředky na stavbu fary mají být vzaty z církevního majetku.
Městský radní pan farář Hahn řekl k této poznámce, že není k dispozici dostatečný církevní majetek, jinak by byl k tomuto účelu použit v první řadě.
Bylo rozhodnuto poskytnout z obecních prostředků na stavbu fary 7.500 korun a tuto částku opět získat církevní daní.
Toto rozhodnutí bylo přijato, když se zdržely komunistická a česká strana.
Kvůli zřízení nové pěší cesty na Dobrou Vodu bylo rozhodnuto o přijetí půjčky 40.000 korun.
23. listopadu se konalo zasedání městského zastupitelstva v obecné škole. Předseda finanční komise, městský radní pan Posner přednesl k projednání předběžný rozpočet města a školní obce na rok 1925.
Pasivní saldo a výše schodku ukazuje neblahé důsledky finančních zákonů, díky nimž obce ztrácejí jakýkoli přehled o finančním hospodaření s daněmi.
Zůstatky jsou neznámá čísla a nedávají v žádném směru jasný obraz. Další důsledky spočívají v tom, že obce jsou nuceny přijímat krátkodobé půjčky, aby dostaly obecní hospodaření jaksi do rovnováhy.
Bylo rozhodnuto stanovit daně pro město na 63% na domovní dani a 260% na ostatních daních, pro školní obec na 63% na domovní dani a 200% na ostatních daních.
23. října se konala politická pochůzka na železničním ředitelství v Hradci Králové stran částečného zrušení závor a změn v obsluze.
Městští radní farář Hahn a Emil Eichler, kteří se komise účastnili, informovali, že pánové z komise nebyli přístupni žádnému návrhu a každou výtku odmítli. Bylo rozhodnuto poslat na ředitelství státních drah rezoluci.
Česká menšinová škola požadovala novou místnost pro svoji třídu v 1. patře obecné školy. Komise školského úřadu shledala tuto místnost po nezbytných úpravách jako vhodnou.
Obecní školní rada rozhodla, že třída v 1. patře může být přenechána pouze do odvolání, neboť tato v příštích letech bude opět potřebná pro německou školu.
Mimoto jsou požadovány příspěvky na opravy v poměru k počtu tříd, stejně jako výdaje na malování, příspěvek na úklid a nájemné 100 korun ročně.
Proti organizaci obecné školy stejně jako proti slučování chlapecké a dívčí měšťanky se protestovalo.
Na zasedání zastupitelstva konaném 30. prosince bylo znovu jednáno o obcí upsané válečné půjčce.
Starosta pan Karl Hofrichter a městský radní Posner jednali osobně o válečné půjčce s řediteli v Praze. Od zástupců politických stran měly být v tomto předneseny vhodné návrhy.
Po různých názorech vysvětlil pan městský radní Posner, že úhrada válečné půjčky bude výhodnější, než se pustit do jistého soudu s nejistým výsledkem.
Bylo rozhodnuto zavést od 1. ledna 1926 ve městě daň z motorových vozidel podle zákonného předpisu z 13. srpna 1921.
Stran nápojové daně bylo rozhodnuto zavést od 1. ledna 1926 namísto dosavadních 4 haléřů za litr 8 haléřů.
K protestu, který byl vznesen z městského úřadu kvůli propuštění zdejšího německého listonoše, se připojilo zastupitelstvo s výjimkou pana Chvaliny.
Potud jsou uvedeny nejdůležitější údaje z obce.
Církevní knihy informují z roku 1925 o 48 katolických křtech, 37 sňatcích a 29 pohřbech.
Ukázalo se nutností postavit namísto chatrné, požárem zničené fary novou.
Protože církevní majetek na novostavbu nestačil, požádal pan farář Hahn o příspěvek město. Komunistická strana se vyslovila proti novostavbě a proti poskytnutí jakéhokoli příspěvku.
Přesto se podařilo křesťansko-sociální lidové straně, že se město zavázalo poskytnout na novostavbu fary příspěvek 7.500 korun.
Z chlapecké m ěšťanské školy můžeme v roce 1925 informovat, že 1. února nastoupil službu jako nová učitelská síla odborný učitel Andrea Hanusch.
Výnosem zemského školního rady z 6. ledna 1925 bylo nově upraveno vyučování náboženství a římsko-katolické vyučování bylo omezeno na dvě oddělení, každé s dvěma hodinami týdně, čímž se sloučila 2. a 3. třída. Obě třídy měly dohromady 47 žáků tohoto vyznání.
7. března se u příležitosti narozenin prezidenta Masaryka shromáždilo veškeré žactvo v malířském sále, kde jim ředitel rozvinul obraz ze života pana prezidenta, předvedl jejich očím jeho skvělé charakterové vlastnosti a rozdělil okresním školním výborem zaslané oslavné sborníky. Ve slavnostní den bylo školní volno.
Podle nařízení zemského školního rady byl školní rok uzavřen již v sobotu 27. června.
V učitelském sboru působil ředitel Franz Posner, odborní učitelé Gustav Schäffer, Andrea Hanusch, Oskar Schmidt a Emil Huyer.
Jako učitelé náboženství působili pro římsko-katolické žáky katecheta Bernard Luttna a pro starokatolické pan farář Hermann Mertz z Jablonce.
Počet žáků dosáhl na konci školního roku 111 chlapců.

Diskuze

Vstoupit do diskuze