JEČMEN - byl známý už ve staré Mezopotámii
Obilniny (cereálie) nesou jméno římské bohyně setby a úrody Ceres. Po staletí tvoří neodmyslitelnou součást výživy lidstva jako hlavní zásobárna všech důležitých látek.
Ječmen je bohatý na vitaminy, vápník, draslík a kyselinu křemičitou. Byl známý už v Mezopotámii, kde se mlel na mouku (chlebovou) a zkvašoval na pivo. Ječmenný slad se i dnes používá na výrobu piva, ale též whisky a ginu. V zemích, kde se ječmenu daří, z něj dělají kaši a chléb.

JITROCEL - chladivá bylina
Léčivé účinky jitrocelu znali již staří Řekové. Lidoví léčitelé jeho listy obkládali poranění a mokvající rány, odvar z drogy doporučovali při poruchách trávení a proti zánětům. Sirupy a čaje jsou i dnes podpůrným prostředkem při léčbě kašle, chrapotu, zánětu nosních dutin, průdušek a plic, při astmatické bronchitidě. V kosmetice se jitrocelové drogy využívá především zevně na obklady, při léčbě některých kožních onemocnění.
Dávné uplatnění má i v kuchyni jako posilující a "krvečistící" rostlina. Jeho listy obsahují mnoho slizu, dále třísloviny, pektiny, flavonoidy, minerální látky (vápník, draslík, křemík, zinek) a další. Má 2x tolik vitaminu C jako citróny, dále karoten aj.
Jitrocel sbíráme na jaře, ale i po celé léto, tak jak mladé listy obrůstají. Využijeme je vysmažované v sýrovém těstíčku, přidáváme je do bílých polévek, do noků, omelet, salátů. Dobře chutnají babiččiny tvarohové smaženky s jitrocelem. 2 lžíce změklého tuku postupně utřeme se čtyřmi vejci, osolíme, přidáme 250 g měkkého tvarohu, 4 lžíce smetany nebo mléka, utřeme a zahustíme strouhankou na měkké těsto. Zamícháme 6 lžic pokrájeného jitrocele. Z těsta smažíme na tuku malé smaženky do zlatova. K tomu podáváme omáčku z majonézy, jogurtu, hořčice a drobně usekaných bylinek (pažitka, petrželka a další).
Sirup: 30g zpola usušených listů jitrocele pokrájíme a polijeme 25 g lihu. Když vsákne přilijeme 225 g vroucí vody a necháme 24 hodin stát. Občas obsahem zamícháme. Pak směs přecedíme, přidáme 300 g cukru, svaříme a sirup plníme do sklenic, které uzavřeme a uchováme v chladnu a temnu. Užíváme proti kašli 1 lžičku ráno a 1 lžičku večer.

JMELÍ - přináší nejen štěstí, ale posiluje imunitu a srdce. Jmelí bílé (Viscum album) je keř rostoucí ve větvích listnatých i jehličnatých stromů. Kvete od března do dubna. Od prosince do února se sbírají větvičky i s listy. V žádném případě nelze přípravky ze jmelí užívat bez konzultace s lékařem!!!
Hippokrates, praotec moderní medicíny, věděl již okolo roku 400 před začátkem našeho letopočtu, že výtažek ze jmelí lze úspěšně použít při léčbě epilepsie a také proti sněti slezinné. Rovněž ve středověku řádová sestra Hildegarda von Bibgen využívala léčivou sílu jmelí k léčení jaterních onemocnění svých pacientů. Vzdělaný Paracelsus, který žil a působil v 16. století, byl přesvědčen, že četné stálezelené rostliny představují účinný prostředek proti neplodnosti, migréně a závratím.
Jmelí se stále častěji stává protirakovinným lékem. Na počátku 20. století aplikovali lékaři a léčitelé poprvé jmelí jako prostředek proti rakovině. Už tenkrát - takřka před 100 lety - předpokládali léčivé účinky jmelí při léčení zákeřného nádorového onemocnění. Představu se podařilo potvrdit. Ve skutečnosti má tato rostlina, kterou známe jako ozdobu o vánočních svátcích, opravdu neuvěřitelnou léčivou sílu. Od počátku 90. let dvacátého století se vědecká centra v celém světě zabývala významem této tradiční rostliny.
Stále zelené jmelí obsahuje dvě skupiny vysoce účinných látek. Protože jsou jedovaté, lze jmelí používat pouze podle odpovídajících receptur,
Viscotoxiny: jsou první skupinou účinných látek. Jde o jedy, které usmrcují buňky a jsou příbuzné s hadím jedem.
Lektiny: druhá skupina zmíněných látek působí silně protirakovinně - jejím základním rysem je podpora obranného systému vlastního těla pacienta.
Vedle zmíněných dvou složek s nejzávažnější možnou účinností obsahuje jmelí směs dalších různých látek, které mají mnohostranné účinky. Jde především o pektiny, sacharidy, rostlinné hormony, aminokyseliny, vitamin C a některé druhy pryskyřicí. V léčitelské praxi se ze jmelí nejčastěji používají větvičky, listy a bobule především u tří nemocí: ateroskleróza, revmatismus a srdeční problémy. Prevence, které jmelí skýtá proti dalším chorobám, se dá použít při hepatitidě, žaludečních obtížích i při prochladnutí. Lecitin je aminokyselina podobná penicilinu. Tato účinná látka ve jmelí může při prochladnutí nebo bronchitidě pomoci k rychlejšímu uzdravení. Jmelí je tedy pozoruhodný keříček, který naši předkové po celé roky používali jako léčivou bylinu a i dnes se dá použít jak pro zdraví, tak i pro krásu (obličejové masky), avšak s maximální opatrností a po poradě s lékařem.

Diskuze

Vstoupit do diskuze