Za starých časů v našich horách pytlačili většinou lidé chudí, aby si nějak z panských lesů přilepšili k nuznému živobytí. To však nebyl případ hospodského Zenka ze Záborčí, o němž vypráví náš dnešní příběh. Hospodský Zenk nepytlačil ani z nouze, ani z lovecké vášně, ale z velkého lakomství a hamižnosti.
Na podzim, před příchodem dlouhé kruté zimy, se sešli v Obřím dole, jako každoročně, dobří duchové a patroni Jizerských a Orlických hor, s pánem Krkonoš - Krakonošem. Seděli a vyprávěli si, co každému z nich takřka uplynulý rok přinesl. I nezapomněl patron našich Jizerských hor zmínit, že mu v zemích začal pytlačit hostinský ze Záborčí, panští hajní ho ne a ne dopadnout při činu, a že on sám - duch a ochránce Jizerských hor ho za ty nekalé činy při nejbližší příležitosti svrhne ze srázu.
Krakonoš na to opáčil, že je škoda takto zmařit lidský život, že měl v létě ve svém revíru podobný případ, a že ho vyřešil tak, že onen muž na pytlačení dnes už ani nepomyslí.
Krakonoš podal patronu našich hor malé pírko a poradil mu, aby vklouzl do hostince a potřel tím peříčkem pytláckou pušku, co má hostinský Zenk schovanou za trámem ve stodole.
A stalo se. Jednoho krásného podzimního dne si vyšel, ještě za kuropění, hospodský Zenk na srnce. Čekal, čekal a najednou se před ním na mýtině objevil kapitální kus.
Zenk ihned zamířil svou očarovanou pušku a vystřelil. A hle, div divoucí. Kulka se od srnce odrazila, jakoby byl z kamene a prostřelila Zenkovi klobouk. Hostinský se náramně lekl a na nějaký čas pytlačení zanechal. Za pár dní se ale už zase plížil ranním šerem, tentokrát s brokovnicí na zajíce.
Uviděl náhle krásného zajíce na kraji mlází, zamířil, vystřelil a najednou bolestí zaúpěl a chytil se vzadu za kalhoty. Nebylo divu, broky, odražené od zajíce, mu zle pošramotily nejen kalhoty, ale i zadnici.
Nu a za pár dní Zenk v noci zakopal ve stodole svou pytláckou pušku i náboje.
Napřesrok si pak o té příhodě povídali všichni tři patroni našich pohraničních hor. Duch Jizerských hor srdečně děkoval za dobrý nápad a pomoc a Krakonoš se jen usmíval pod vousy a pobafával z fajfky.

Diskuze

Vstoupit do diskuze