Uprostřed zahrady Eden byl vysazen strom poznání dobrého a zlého. Dokud Adam s Evou nepojedli lákavé ovoce tohoto stromu, neměli žádnou volbu. Teprve po překročení Božího zákazu dostali poznání a tudíž i svobodu výběru. Nejprve poznali, že jsou nazí, a spletli si fíkové listy, protože si zvolili cestu zakrývání nahoty.
To jsou samozřejmě symboly. Starověký vypravěč se nezabýval fyzikou, dějepisem ani biologií. Symboly toho, čím se liší člověk od zvířat. Svobodou poznání a volby.
Lidská společnost se snaží organizovat čím dál více systémem volby, ve které zvítězí názor většiny. Volíme často a rádi. Současný svět je v podstatě jeden volební kolotoč.
Nyní máme těsně před další volbou. Do Unie nebo bez Unie. A ozývá se mnoho hlasů, že nám nebylo o Unii řečeno vše (respektive kromě kladného také záporné). Máme svobodu volby, ale chybí nám poznání dobrého a zlého. Kdo pochybil? Vyčichlo snad už v nás rajské ovoce? (A jestli jsme ztratili poznání dobrého a zlého, nemohli bychom už do toho ráje zase zpátky?)
Myslím, že došlo, pokud jde o svobodu volby, k velkému nedorozumění. Pokud chceme sedět v křesle a rozhodovat podle argumentů, které nám "oni" snesou, pak je nutné obsadit stolici královskou nebo nejméně soudcovskou. Prostý člověk, který se má rozhodnout pro nebo proti vstupu do Unie, musí využít dávného daru z rajského stromu a poznávat dobré a zlé. Každý z nás byl nadán rozumem a ve svobodné zemi nezbývá, než ho použít. Výmluva, že "oni" nám neřekli vše, je snadná, ale dnes už směšná. Nejsou žádní "oni", kteří by měli řídit náš názor. A také neexistuje v životě situace, kdy bych před rozhodnutím skutečně věděl "vše". I legendární školitel velkých manažerů Dale Carnegie radil, abychom si zjistili možná fakta, pak se rozhodli a dále už o rozhodnutí nediskutovali. Člověk se má uvážlivě rozhodnout. Jakmile se však rozhodne, nemá smysl ohlížet se zpět a brečet, že "kdybych to byl věděl ..."
Čeká nás zásadní rozhodnutí. Ani ten nejuvážlivější eurostratég však vám dopředu neřekne, co z rozhodnutí všechno vyplyne. Musíme se tedy rozhodovat podle toho, co víme dnes a jak se věci dnes jeví. Až budou chytráci za deset let hodnotit naše chybná rozhodnutí, pak už nám nezbývá než se nad tím pousmát a doporučit jim, aby se zkusili také jednou v životě zásadně rozhodnout.

Diskuze

Vstoupit do diskuze