Promemoria

(ze zprávy, uložené v makovici sanktusové věže při velké opravě v roce 1867)

O době stavby naše milé potomstvo ať se dozví následující:

Je to doba velkých hnutí myslí a přívalu pamětihodných událostí - zápasu o autonomii a každou svobodu - pohřbívání veškeré autority, zvláště nevázaným, až do nejmenší vsi působícím tiskem - nevážnosti církve a jejích institucí - nevěrectví - odsvěcení nedělí - všeobecná snaha o zničení světského panství papeže - emancipace židů a boj proti konkordátu (všeobecně úmluva mezi státem a Apoštolským stolcem; zde zřejmě míněn konkordát z 18.8.1855, který rozšířil vliv katolické církve na veřejný život; oficiálně vypovězen Habsburky 30.6.1870) - velké pokoření Rakouska - národnostní svár - nekonečné experimenty státní správy - neosvěžující deklamace v říšském a zemských sněmech - volby a adresy - znehodnocování papírových peněz - obavy ze státního bankrotu a brzkého rozpadu Rakouska - doba zvětšení Pruska na úkor Německa - zbožnění Garibaldiho (italský revolucionář, který měl významný podíl na sjednocení Itálie, podle nedávné terminologie ho lze označit za "permanentního revolucionáře") a kultu Deáka (uherský politik, vůdčí osobnost rakousko-uherského vyrovnání) - pojišťovací a spekulativní požáry - nedostatek kněží - asociací, jako zde jsou pěvecké, veteránské, hasičské, tělovýchovné spolky - světské slavnosti - zbytečné školské reformy - doba železnic a telegrafů, rozkvět průmyslu a luxusu - fotografie - obliba lehčích látek, jen když jsou lesklé - nedostatek pracovních sil a vyšší mzdy - velká zpupnost a bezmezná nezřízenost v krajinách skla a citelná nouze v rovině, zvláště v minulém roce v krajinách, navštívených válkou - úpadek zdejší výroby dóz - stavby sklářských hutí - záplava naší krajiny nadbytečnými hostinci - přebírání krinolín ženami i v chudičkých vsích - vláda zhoubných flašinetů atd.

Každá doba má své problémy. Když si z výše uvedeného popisu, sestaveného panem farářem Felgerem, odfiltrujeme obavy katolické církve ze ztráty vlivu na veřejný život, zdá se, že jsme tam, kde před 136 lety. Deklamace ve sněmovnách, experimenty státní správy, zbytečné školské reformy, nezřízenost na jedné straně a nouze na druhé ... Obavy z počátků technické revoluce nám připadají směšné, jsme přece v době obav z Matrixu. Budou se naši potomci smát stejně našim sci-fi obavám? A budou stejně zbytečně deklamovat ve sněmovnách a provádět různé experimenty a reformy?

Člověk musí žít a přežít ty věčné experimenty, reformy a novoty. Tak jako se strachovali naši předkové, můžeme i my žít v obavách. Ale proč vlastně? Deklamace ve sněmovnách jsou věčné. Užijte si hezké prázdniny. Tak jako člověk dvakrát nevstoupí do stejné řeky, tak se také stejné prázdniny už opakovat nebudou.

Dýchejte léto plnými doušky.

Diskuze