Rýže - symbol života

RÝŽE - doputovala k nám z dalekých krajů, stala se neodmyslitelnou součástí naší kuchyně

Co víme o rýži? V našich zemích z historického hlediska se objevila teprve nedávno - odhadem před 200 lety - zatímco v Japonsku, Číně a dalších oblastech Východu je známa kolem 6000 let. A také ji za to náležitě uctívají. Jako symbol života. Dokonce přání dobrou chuť znamená v některých oblastech doslova "dopřejte si rýže". Zachraňovala před hladomorem, byla rituálním pokrmem, platily se s ní daně a povinné dávky.

• Bílá leštěná rýže je nejoblíbenější. Hodí se prakticky ke všem jídlům. Vitaminů obsahuje méně než jiné druhy. To je důsledek toho, že byla zbavena slupek s vysokým obsahem křemíku a vitaminů skupiny B.
• Hnědá rýže není tak měkká, zato se nerozvařuje a také vitaminů obsahuje více. Má typicky světle hnědou barvu a mírně ořechovou příchuť.
• Dlouhozrnná se také někdy označuje jako vodní. Po uvaření jsou zrna bílá a neslepená. Přidáme-li při vařeni do vody 1 lžičku citrónové šťávy, bude ještě bělejší.
• Lepivá je typická pro čínskou kuchyni. Říká se jí také "hůlková rýže". Obsahuje hodně škrobu.
• Basmati je dlouhozrnná rýže s příjemnou vůní. Pěstuje se v Indii na úpatí Himaláje. Při vaření se do vody přidává bobkový list pro zvýraznění chuti.
• Sushi-rýže patří k odrůdám se středně velkým zrnem. Obsahuje hodně škrobu. Používá se v Japonsku při přípravě sushi a ve Španělsku na paellu.
• Rýže natural je hnědá neloupaná rýže, která má výraznější chuť než rýže loupaná a déle se vaří.
• Kulatá je krátkozrnná rýže, známá též pod názvem mléčná rýže. Při vaření se zrna k sobě lepí, protože obsahují hodně škrobu.
• Rýže Arborio je typická pro Itálii. Při přípravě rizota se nejdříve osmahne na tuku a pak se přidává vroucí voda, až se vytvoří krémovitá omáčka.

Nejběžnější kuchyňské úpravy:

• Mléčná rýže - chceme-li připravit rýži v mléce, budeme potřebovat krátkozrnnou rýži a mléko v poměru 1:4. Např. 250 g rýže a 1 litr mléka dáme do vysokého hrnce, přivedeme k varu, přikryjeme pokličkou a při mírné teplotě dusíme asi 40 min.
• Vařená rýže - do přibližně 2 l vroucí vody (osolené) vsypeme 125 g rýže a uvedeme do varu, zakryjeme a při mírné teplotě vaříme asi 15-20 min. Scedíme a necháme okapat.
• Rizoto - propláchnutou krátkozrnnou rýži osmahneme na oleji a potom ji zalijeme vývarem a bílým vínem. Poměr 1:4. Za občasného míchání dusíme asi 30 minut.
• Dušená rýže - použijeme dvojnásobné množství tekutiny (na 200 g rýže 400 ml vody). Rýži nasypeme do vroucí vody. Při mírné teplotě dusíme asi 20 minut, dokud rýže tekutinu nenasaje.

Asi není třeba připomínat, že v řadě asijských zemí není jídlo bez rýže považováno za úplné. Jí se tam 2x až 3x denně. Rýže slouží též k výrobě škrobu a mouky, ale třeba i alkoholických nápojů (japonské saké, turecká boza).

Pěstuje se nejvíce v Asii a ve Spojených státech, v Evropě pak ve Francii, Itálii a ve Španělsku. Rýže neobsahuje tuky, sůl ani cukr, zato velké množství minerálů (vápník, železo) a vitaminů skupiny B. Má málo kalorií a odvodňovací účinky.

Hodí se pro nejrůznější diety. Hlavní výhodou rýže je, že veškeré pokrmy z rýže, ať sladké nebo pikantní, lze připravit poměrně rychle a snadno.

Diskuze