Rostlina měsíce

Popiska k fotografii (c) PPH
Elegantní traviny nejlépe vyniknou koncem léta.

Trávy i bambusy se vyznačují od řady rostlin odlišným vzhledem a vytvářejí samostatnou skupinu.

Mezi trávy patří trvalky i letničky. Vždy mají přízemní listy a další úzké listy střídavě vyrůstají ještě na lodyhách - stéblech. Oboupohlavní květy jsou seskupeny v latách, hroznech nebo klasech. Jsou zde rostliny plně mrazuvzdorné i choulostivé, které hynou při poklesu teplot k nule. Trávy většinou snášejí široké rozmezí světelných podmínek, mnohem důležitější je dobře propustná půda.

Dochan (Pennisetum)

zahrnuje vytrvalé i jednoleté trávy z tropických a subtropických oblastí, především Afriky a Jižní Ameriky.

Dochan pýřitý (Pennisetum villosum), vousatec je dekorativní vytrvalá tráva původem z Etiopie.Vytváří husté trsy ostrých listů, dosahuje výšky 60 -100 cm. Hlavním ozdobným prvkem jsou měkké pýřité chomáče kvetoucích klasů, kvete od července do pozdního podzimu. Barva květenství se postupně mění podle stáří od světle zelené až po šedobílou. Klasy pro dekorativní vazbu se řežou před rozkvětem. Pro dekoraci se také pěstuje dochan psárkovitý (P. alopecuroi). Vyznačuje se nápadným svítivým květenstvím. Patří mezi nejpěstovanější druhy. Starší rostliny méně kvetou, pravidelně je dělíme a přihnojujeme. Používá se jako solitér nebo v menších skupinách. Vyžaduje slunné stanoviště s dostatkem vláhy. Penissetum orientale dorůstá asi 40cm, klasy jsou zpočátku světle fialové, později slámově zbarvené. Používá se do přírodních suchých partií.

Dochany vyžadují propustnou vzdušnou půdu a slunečnou polohu. Semena se vysévají v kláscích do volné půdy nebo častěji se předpěstují sazenice. Nadzemní část u dochanů se seřezává na jaře. Na zimu na rostliny nahrnujeme listí. Klasy se používají také do vazeb, seřezáváme je těsně před rozkvětem. Dochan se uplatní ve větších skupinách a v kombinaci s dalšími rostlinami - např. laskavcem (Amaranthus caudatus), šalvějí (Salvia horminum), sporýšem (Verbena bonariensis). Ve své domovině se používají dochany jako význačné krmné rostliny.

Proso (Panicum)

zahrnuje kolem 500 druhů jednoletých i vytrvalých trav. Jsou to statné trsnaté rostliny s latovitým květenstvím. Proso vláskovité (Panicum capillare) jednoletá tráva, pochází ze Severní Ameriky, dorůstá do výšky 60 - 100cm, vytváří vzdušné trsy se širokými listy a řídké latovité zelenohnědé květenství. Vyžaduje teplé polohy. Většinou se předpěstuje a sazenice se přesazují v polovině května do volné půdy. Kvete v červenci a srpnu. Daří se ji v teplých polohách a na výsluní. Žádá záhřevné živné lehké půdy. Laty se suší v době květu i po odkvětu. Vynikne jako solitera nebo v kombinaci v barevně kontrastními rostlinami např. s laskavcem nebo nevadlecem. Proso prutnaté (P. virgatum) má také okrasnou hodnotu, především odrůda ´Strictum´ se silnými pevnými stébly a světle zelenými listy s hnědým nádechem. Laty jsou hnědé. Dorůstá až 180 cm. Používá se jako soliter v parcích i zahradách, vyžaduje slunné místo a dostatek vláhy. Vysazuje se často poblíž vodních ploch.

Také proso se používá v řadě zemí jako pícnina, proso seté se místy pěstuje i u nás.

Ozdobnice (Miscanthus)

vytrvalé vyšší trávy s dřevnatými oddenky, úzkými listy a květy uspořádanými v péřovitých latách. Rostou volně od Himalájí po Japonsko v počtu asi 10 druhů. Všechny druhy se využívají v okrasném zahradnictví. Využívají se především do volných přírodních seskupení a patří mezi dominantní rostliny. Některé jsou mrazuvzdorné jiné před chladem chráníme.

Nejčastěji se pěstuje ozdobnice čínská (Miscanthus sinensis) - pochází z Číny a Japonska. Vysoká tráva, vytváří vzpřímené trsy podlouhlých listů s výraznou žilkou uprostřed. Má řadu kultivarů, které patří mezi nejkrásnější traviny zahrady. Pro pěstování je optimální dobrá výživná půda. Pozdě raší. Vysazuje se na jaře, množí se dělením trsů. Nadzemní části se také seřezávají až na jaře. Na jaře a počátkem léta potřebuje dostatek vláhy. Podle kultivaru dosahuje výšky 120 - 200 cm. Vyžaduje zimní ochranu.

´Gracillimus´ má sytě zelené úzké tuhé listy, často se vybarvují do bronzova, obloukovitě se ohýbají, výška asi 170cm, ´Strictus´ - vzpřímené listy jsou příčně žlutě pruhované, ´Zebrinus´- podobný jak odrůda ´Strictus´, ale listy jsou převislé. Odrůda ´Silberfeder´ vyniká svým péřovitě větveným květenstvím. U odrůdy ´Variegatus´ se širší podélně žlutobíle pruhované listy obloukovitě ohýbají.

Bambusy

zahrnují stálezelené trvalky s oddenky. Od vytrvalých trav se většina bambusů liší dřevnatým stéblem, které je také duté. Většinou je zeleno hnědé, obsahuje oxid křemičitý a tím je také velmi pevné. Kopinaté listy mají síťovitou žilnatinu. Květy vyrůstají nepravidelně a nemají okrasnou hodnotu. Jsou chladuvzdorné až plně mrazuvzdorné. Rostou na chráněných nepříliš suchých stanovištích, na slunci i ve stínu. Většina rostlin dosahuje velkých rozměrů a také se bujně rozrůstají do šířky.

Pleioblastus variegatus (Arundaria variegata) stálezelený pomalu se rozrůstající bambus s úzkými bíle proužkovanými listy, stébla se naspodu rozvětvují, dorůstá do výšky 80 cm. Vyžaduje slunečné polohy, mírnou zálivku, je plně mrazuvzdorný.

Sasa veitchii představuje stálezelený pomalu se rozrůstající bambus. Stébla má fialová v kolénkách větvená, listy asi 25cm dlouhé s bílými okraji, dělené, dorůstá do 1,5 m.

Použití

Traviny mají díky své lehké vzdušné struktuře naprosto nezastupitelné místo v zahradě. Rozměrné rostliny jsou nepřehlédnutelnými dominantami, menší se mohou vysazovat také do nádob. Často se kombinují také s různými kameny nebo oblázky, jindy se zrcadlí ze břehu ve vodní hladině. Některé druhy jsou součástí speciálních suchých partií. Díky době kvetení se stávají průvodci v druhé polovině léta.

Diskuze