Je horko ...
Tropické léto nás dusí a nutí zamýšlet se nad tím, zda to není něco víc, než jen pár horkých dnů. Zastánci teorie globálního oteplování jásají. Před několika lety nynější prezident reagoval na vlnu mrazivých dnů poznámkou, že počasí teorii globálního oteplování příliš nepotvrzuje. Leč počasí je potvora. Někdy straní těm, jindy zas oněm. Žádnou vševědoucí lidskou teorii dlouho nepodporuje.
V sobotních lidových novinách byl uveřejněn graf rozvoje ozonové vrstvy za posledních deset let, který dokazuje, že ozón se vrací k hodnotám, které vědci považují za normální. Můžeme se radovat, že se stav zemské atmosféry zlepšuje. Pouze krátkodobost sledování pohybu atmosférického obalu země nás však brzdí před přílišným optimismem. Vždyť vlastně nevíme vůbec nic o tom, jak vypadala atmosféra na počátku technické revoluce a zejména před masívním využíváním uhlí a moderních paliv.
Pro současné horko nesvědčí také výzkumy střídání dob ledových, které naznačují, že by se měl blížit další ze studených cyklů. Co když současné horko je jen poslední křečí a za pár let k nám přes Skandinávii bude postupovat místo frontální poruchy pevninský ledovec.
Zdá se nám, že žijeme v době podivných extrémů. Loni zažilo povodí Vltavy a Labe nejhorší povodeň, jaká byla historicky vůbec zaznamenána. S ohledem na Mezopotámii a nejstarší prameny si troufnu tvrdit, že lidstvo zažilo už potopy mnohem horší.
Člověk má zkrátka a dobře tendenci považovat každou výchylku za extrém a vyvozovat z něj dalekosáhlé důsledky. Možná je tahle doba extrémní. Možná ukazuje na nějakou větší změnu v klimatu. Ale co my o tom vlastně víme. Vždyť žijeme na zemi tak krátce, že se za celý život určitě nedočkáme toho postupujícího ledovce a postupnou změnu klimatu vlastně nezaregistrujeme.
Takže konec mudrování a vzhůru na letní výlety, nejlépe na nějaká chladná místa (Boskovské jeskyně, hrady, zámky, svijanské sklepy a podobně). Hlavně ať se prázdniny vydaří.