Tržní princip drtí pracovní právo!

Praktiky některých firem vytváří nepříjemnou pracovní atmosféru. Někteří zahraniční zaměstnavatelé (např. některé nadnárodní super-hypermarkety) si dovolují co by si doma dovolit nemohli. Často se stává, že některé malé firmy neberou stížnosti zaměstnanců vážně. Trpte nebo odejděte, vzkazují. Ekonomické principy trhu jsou silnější než přání poslanců sepsaná v Zákoníku práce. Neproplácené dlouhé přesčasy znepříjemňují život nejvíc. Přesto panuje nepřátelská nálada vůči odborům.

Mezi nejkřiklavější případy porušování práv zaměstnance patří mimo jiného např. :

Vynucené přesčasy: Pro zaměstnavatele je levnější držet lidi v práci deset hodin denně, než přijmout dalšího zaměstnance.

Neproplácené přesčasy: V mnoha organizacích se přesčasy neevidují a neproplácí.

Smlouva na dobu určitou: Zaměstnance se smlouvou na dobu neurčitou je obtížné se bez vícenákladů zbavit. Podnikatelé vnucují "dobrovolnou" žádost o smlouvu na dobu určitou.

Propouštění: Nepohodlného pracovníka se dá nejlépe zbavit na základě lživě deklarované nadbytečnosti a fiktivní organizační změny. Setrvávat na pozici proti vůli zaměstnavatele je psychicky náročné. Spor pak neprobíhá na rovině zůstat či odejít, ale na rovině vyjednávání odstupného.

Náhrada škody: Zaměstnavatel hodí na zaměstnance škodu, za kterou nemůže, a začne mu strhávat část platu. Škodu často platí ten, kdo se nejmíň brání a nechce si dělat problémy.

Úrazy: Při úrazu zaměstnance se zaměstnavatel snaží dokázat, že nešlo o úraz pracovní.

Bezpečnost: Dodržování bezpečnostních předpisů je drahé. Pokud chcete práci, pracujte za těchto podmínek, říkají podniky. Spoléhají na to, že pracovníci o konkrétních bezpečnostních pravidlech neví.

Kouření: Menšina kuřáků bezohledně ohrožuje zdraví kolegů na pracovišti atd....

Dva pohledy na činnost odborů:

PROTI:

Odbory jsou cesta ke krachu firmy. Podniky se snaží získat ty nejlepší pracovníky na trhu práce. Mzdou a podmínkami práce konkurují ostatním potencionálním zaměstnavatelům. Ví, že schopní a spokojení pracovníci jsou jediná cesta k prosperitě firmy, naopak nepotřebných je potřeba se co nejrychleji zbavit. Jakmile se podnik začne chovat k dobrému zaměstnanci nekorektně, odejde. Neschopný se začne organizovat. Vidí, že je nepotřebný nebo si chce ulehčit práci. Odbory zajišťují parazitování neschopných pracovníků na úkor schopných. Nutí zaměstnávat víc lidí za vyšší mzdu. Činnost odborů vede ke zvyšování mzdových nákladů. Podnik ztrácí oproti konkurenci a posléze krachuje.

PRO:

Podniky lidi vyždímají a odkopnou. Schopných a pracovitých se to týká nejvíc. Cíl majitelů podniku je zisk. Zisk vytváří zaměstnanci svou prací. Čím víc bude majitel z pracovníků dřít kůži, tím bude mít vyšší zisk. Odbory vyjednají, že majitel si nestrčí do kapsy celý zisk z práce zaměstnanců, ale část zisku rozdělí těm, kteří jej vytvořili. Bez odborů se budou podmínky řadových zaměstnanců zhoršovat. Ideální stav pro podnik je situace, kdy zaměstnanci dá tak málo, že ten zvažuje, zda podstoupit tu nepříjemnost a odstěhovat se za vyšší mzdou a lepšími pracovními podmínkami. Ideální stav pro zaměstnance je situace, kdy podnik musí dávat zaměstnanci tak moc, že management podniku zvažuje, zda podstoupit tu nepříjemnost a odstěhovat podnik za nižší mzdou a horšími pracovními podmínkami. První situace nastane bez odborů, druhá s odbory.

Diskuze