Větrné elektrárny zatím nebudou
Zastupitelstvo po dlouhé diskuzi došlo k závěru, který je uveden ve zprávách z jeho jednání. Po tom, co jsme psali v minulém čísle, se nabízí lidové přirovnání o koze a o voze. Zatímco v anketě na stránkách města se hlasovalo pouze o tom, zda se turbíny do krajiny hodí nebo ne, nebo možná zda jsou snesitelné, zastupitelé téměř o krajinném rázu nediskutovali. Ovšem s výjimkou ing. Hudce, který byl tak zásadně proti, že dokázal snést přímo horu krajinářských argumentů.
Ostatní diskutující se vlastně zaobírali jen slibovanou úhradou provozovatele za zohyzdění krajiny a její nedostatečnou výší a zajištěností. Tak se stalo, že ve sporu o elektrárny za úplatu nebo vůbec ne zcela zanikl případný hlas těch, kteří by byli ochotni říci, že je větrníky na hřebeni kopce zas tolik neurážejí.
Netroufnu si odhadnout, zda by v případném hlasování o míře narušení krajinného rázu větrné elektrárny dostaly stejný poměr, jako v anketě na internetu. Nicméně na otázku o přípustnosti zásahu do krajinného rázu jsme v podstatě odpověděli, že s jasným investorem a smlouvou o dostatečném profitu z výtěžku jsme ochotni elektrárny přijmout krajina nekrajina.
Kapitalismus zvítězil a s ním názor, že i z ničeho můžeme chtít hodně. Proč ne. Mám jen trochu obavu, že příště přijde na odbor životního prostředí drsnější kapitalista než jsme my (větrné elektrárny jsou totiž díky zákonem stanoveným výkupním cenám dobrý kšeft) a příslušný úředník se nás už nebude ptát a v souladu se zákonem rozhodne sám.
Nač také, když on se ptá na kozu a my mluvíme o voze.