Komunitní plánování

Nedávno jsem se zúčastnil semináře o komunitním plánování. Honosný a vědecky moderní název disciplíny v sobě ve skutečnosti skrýval to, co bývalo vlastní už primitivním společenstvím lidí. Plánování v komunitě, jinak řečeno, přemýšlení o tom, co chceme a jak na to.

Kdo viděl film Tanec s vlky, jistě si vzpomene na jednání kmenové rady Siouxů. Každý má právo vstát, říci svůj názor. Nikdo se tomu nesměje, nikdo nikoho neuráží. Všichni vyslechnou názor, pokývají hlavou, přemýšlí o něm.

Takové jednání je samozřejmě zdlouhavé. Dnešní člověk by brzy ztratil nervy. Už se mu nechce tak dlouho diskutovat o něčem, co se mu zdá hned zpočátku jasné. Nejsme zvyklí poslouchat druhé (zejména ty "hloupější"), nejsme zvyklí rozhodovat se na základě škály názorů.

Komunitní plánování má za cíl vrátit rozhodovací proces mezi nejširší společenství občanů obce. Jeho smyslem je místo oblíbeného: "Co zas ONI (pitomci) vymysleli?" zavést do lidských diskuzí otázku: "Co bychom měli udělat?"

Samozřejmě, taková otázka se objevuje každoročně v zastupitelstvu, když se tvoří rozpočet. Zřejmým problémem je však nedostatečný záběr diskuze a poměrně úzký okruh diskutujících.

Názor na rozvoj obce a z toho plynoucí krátko i dlouhodobé plány by měly vyplynout z nejširších potřeb a tužeb občanů. A ty je třeba pokud možno objektivně zaznamenat, zhodnotit. A protože už jsme ztratili onu primitivní schopnost říci beze strachu svůj názor a poslouchat bez posměchu názor cizí, vymysleli nám vědci novou disciplínu – komunitní plánování.

A dost teorie. Jistě se každému z nás bude lépe žít v obci, kde se budou budovat nové věci podle toho, co jsme pomohli vymyslet nebo naplánovat.

Navrhuji malý pokus. Každý, kdo má chuť říci svůj nápad, ať ho napíše rukou umělou nebo neumělou. Tak, jak to říkali Siouxové na radě. Může to říci anonymně nebo se podepsat, to je jedno. A přijde-li během měsíce jeden nebo více názorů, otevřeme ve Zpravodaji rubriku "Co bych si přál v našem městě". Asi nemá smysl do takové rubriky psát "Chci aby na sebe byli lidé hodní." To by jistě zastupitelstvo odsouhlasilo, a lidé by na sebe stejně hodní nebyli.

Přesto vám všem přeji, abychom byli v novém roce na sebe hodní, abychom žili v pohodě a v míru, a budete-li mít chuť, pak vám přeji taky hodně nápadů do rubriky Co bych si přál v našem městě.

Diskuze

• 31. 03. 2004 17.09
  Vážený kolego, připodobňovat komunitní plánování sociálních služeb k jednání rady kmene Siuxů je skutečně dobrá asociace. Myslím,  …