Léčivé byliny

SATUREJKA – proti nachlazení

Saturejka pochází od Černého moře, odkud ji kdysi do střední Evropy přinesli mniši benediktini. Ve středověku byla vyhledávaným a oblíbeným afrodiziakem. Bývala součástí kořenných zahrádek našich babiček. Pěstují se dva druhy saturejky – jednoletá saturejka zahradní a vytrvalá saturejka horská. Celá rostlina příjemně voní a má peprnou chuť. V době květu (červenec – září) odřezáváme nať a sušíme ve stínu v průvanu v tenkých vrstvách.

V současné době se používá např. při zánětech sliznice dutiny ústní, bolestech v krku a k uvolňování dýchacích cest. Denně pijeme 3 – 5 šálků čaje o teplotě těla (kolem 37°C). Přidat můžeme 1 až 2 lžičky medu. Doporučuje se léčbu doplnit i inhalacemi, kdy v páře obsažený éterický olej rozvine svou sílu přímo v dýchacích cestách. Nálev ze saturejky inhalujeme třikrát denně 15 minut.

Čaj proti nachlazení: 2 lžičky sušené saturejky zalijeme ? l vroucí vody a necháme pod pokličkou vyluhovat.

Inhalace: 3 lžíce sušené byliny zalijeme zhruba ? l vroucí vody. Počkáme, až nálev vychladne na snesitelnou teplotu a poté páru inhalujeme.

Jako koření je saturejka vhodná do tučných jídel. Usnadňuje zažívání a trávení. Přidává se do klobás, ke zvěřině, do smetanových omáček, do luštěninových salátů, pomazánek, mletých mas.

SLÉZ lesní – pomoc z přírody

Sléz lesní je dvouletá až vytrvalá bylina s dužnatým kořenem, která vytváří prvním rokem růžici přízemních listů a druhým větvené a srstnaté lodyhy až 150 cm vysoké. Kvete bledě růžově od června do září. Užívá se list a květ. Suší se ve stínu co nejrychleji. Droga je bez pachu a má mdle slizovitou chuť.

Slézový čaj se osvědčil při zánětech sliznice žaludku, močového měchýře, zažívacího traktu a dutiny ústní, i při žaludečních vředech. Doporučuje se také při zahlenění plic, zánětu průdušek, kašli a silném chrapotu, zánětu mandlí a hrtanu. Aby se nezničily účinné látky, připravuje se jako studený nálev, který necháme přes noc vyluhovat. Přes den pijeme po doušcích 2 až 3 šálky mírně ohřátého čaje. Zevně používáme sléz při drobných poraněních, při otocích po zlomeninách a při zánětu žil. V tomto případě používáme koupele rukou a nohou.

SVĚTLÍK lékařský – "ambrožka"

Jak napovídá název, světlík lékařský užívali už naši předkové k léčení očních neduhů. Je to jednoletá cizopasná rostlina, která roste na vlhčích lukách od nížin až do hor a kvete od července do září. V době květu se sbírá celá nať, váže se do svazečků a zavěšená ve stínu se suší při teplotě do 40°C. Nať obsahuje látky, které mají stahující, svíravý a mírně protizánětlivý účinek. Odvar je vhodný k vlažným koupelím očí, zvláště při zánětu spojivek, očních víček a ječném zrnu. V prášku ho někteří léčitelé doporučují (3 g jako denní dávka) při nechutenství, zvýšené tvorbě žaludečních šťáv a k úpravě trávení.

Světlík obsahuje hlavně glykosid aukubin, tříslovinu, silici, hořčiny a flavonový glykosid. Tato bylina je ještě málo chemicky a farmakologicky probádána.

Užití: zevně v nálevu (3 čajové lžičky řezané drogy na 2 šálky vody). Po přelití vroucí vodou přecedíme přes kousek čistého plátna. Ve vlažném odvaru koupeme oči pomocí obyčejné vaničky, kterou běžně dostaneme v lékárnách – k denním výplachům očí při potížích viz výše.

Diskuze