Kdo patří k intelektuální špičce města?

Na jiném místě ve Zpravodaji se uvádí příjmy učitele v rychnovské škole v roce 1772. Je samozřejmě relativní, zda to byly příjmy vysoké nebo nízké. Ještě v první polovině dvacátého století se považovalo za samozřejmost, že státní zaměstnanec, jako byli cestáři, wachtři a podobní, měl ke svému zaměstnání také políčko, které jim dávalo živobytí. Ještě v šedesátých letech pamatuji cestáře, který nás kluky těžce pronásledoval, protože jsme mu kradli letní jablka ze stromů podél silnice (zná dnes někdo chuť letních jablek?). Zkrátka učitel v osmnáctém století byl zřejmě elita, protože oproti domkářům měl ještě příjem v penězích od všech obyvatel města. Přesto se mi zdá z kronikářovy zprávy, že musela být odvaha stát se učitelem. Vystudovat univerzitu a poté dřít na políčku, na zimu dělat dříví z kousku lesa a k tomu ještě učit děti (tehdy byl běžný počet dětí ve třídě 120!!).

Když diskutujete s dnešním učitelem o délce pracovní doby, vysvětlí vám rychle, že doba vlastního vyučování je zhruba polovinou skutečné pracovní doby. Ještě je nutno dělat přípravu na další hodiny, opravovat domácí úkoly a písemky atd. V porovnání s tím je ovšem učitel z osmnáctého století hrdina. Kromě výše zmíněné práce na políčku a v lese, vyučování dětí bez přípravy a opravování domácích úkolů (dával-li jaké) po večerech, musel být ještě také muzikus a postarat se o všechny slavnosti, zábavy a pohřby. A když sedlák dostal od vrchnosti obsílku, běžel za učitelem, protože buď neuměl číst vůbec, nebo nerozuměl složitému úřednímu jazyku.

Za první republiky se na malém městě, jako je Rychnov, scházeli doktor, lékárník, advokát a učitel jako intelektuálská špička. K nim se občas přiřadil inženýr jako produkt technické revoluce. Učitel byl tedy mezi elitou národa a v té době už k tomu asi nebyla potřebná odvaha učitele z osmnáctého století. Ale povolání učitele vždy patřilo k údělům nositelů pokroku, Těch kteří vždy vědí o něco víc a vždy vidí o trochu dál. A jak říká klasik: ne že si myslí, že vědí a vidí, ale že skutečně vědí a vidí.

Zdá se mi, že dnešní době chybí nadšení učitelských bláznů, kteří cpou vzdělanost do nejširších vrstev a bez pýchy prostě jsou tou prvorepublikovou elitou.

Taková elita musí být samozřejmě zaplacena lépe než komunistický horník.

Kontrolní otázka nejen pro učitele: Učitel v roce 1772 dostával od občanů Rychnova ročně celkem 14 zlatých a 32 krejcarů. Kolik to bylo celkem krejcarů, respektive kolik krejcarů byl jeden zlatý?

Každý, kdo si dokáže odvodit správnou odpověď z rozpisu učitelských příjmů v kronice, stává se automaticky intelektuální špičkou Rychnova – tak schválně, kolik nás bude?

Diskuze