Proč se mají samosprávy zajímat o to, co se děje v Evropské unii?

Několik týdnů jsme členy Evropské unie a poprvé máme příležitost ovlivnit její podobu tím, že odevzdáme svůj hlas ve volbách do Evropského parlamentu. Mnozí zastupitelé si však kladou otázku, zda Unie není příliš vzdálená každodenním problémům, jež musí řešit. Nebylo by lépe věnovat čas, kterého je tak málo, raději starostem o město či obec? Jasnou odpovědí na toto váhání mohou být slova Ericha Pramböcka, ředitele Rakouské asociace měst, které pronesl na nedávném kongresu starostů v Brně o tom, že zásahy institucí Evropské unie skrze normy a legislativu nemusejí pro obce znamenat pouze pozitivní změny. Podle jeho názoru je Evropská unie, kromě poskytování prostředků na rozvoj regionů a obcí, také zdrojem mnohých nových norem a zákonů ovlivňujících a zasahujících do kompetencí komunální sféry.

Obce a města musí mít zájem, aby nová rozhodnutí ohledně využívání podpůrných fondů co nejlépe pomáhala jejich rozvoji. Dále je třeba starat se o to, aby formování nových legislativních norem ovlivňovali lidé, kteří rozumí komunální úrovni, mají praktické znalosti z této oblasti a jsou ochotni naslouchat. Toto všechno můžeme ovlivnit výběrem kandidátů v nadcházejících volbách do Evropského parlamentu. Evropský parlament – největší demokratická instituce na světě – bude totiž, se svými zástupci z 25 zemí Evropy reprezentujícími 450 miliónů lidí, klíčovým partnerem při vytváření legislativního a politického prostředí Unie. Pro samosprávy je parlament jedním z nejdůležitějších míst, kde mohou uplatňovat svůj vliv, protože více než 55 % jeho připomínek je nakonec zapracováno do výsledné podoby legislativních návrhů.

Abychom vám nastínili ochotu našich kandidátů do Evropského parlamentu spolupracovat se samosprávami a přiblížili jejich názory na otázky, které se samospráv významně dotknou, oslovili jsme sedm z kandidujících stran či uskupení:

• Občanskou demokratickou stranu (ODS),
• Českou stranu sociálně demokratickou (ČSSD),
• Křesťansko-demokratickou unii – Českou stranu lidovou (KDU-ČSL),
• Unii liberálních demokratů (ULD),
• Sdružení nezávislých kandidátů – Evropské demokraty (SNK-ED),
• Stranu zelených (SZ),
• Komunistickou stranu Čech a Moravy (KSČM).

Celkem bylo zasláno 68 dopisů s otázkami týkajícími se základních bodů politik ovlivňujících fungování samospráv v Evropské unii, přičemž jsme se soustředili vždy na prvních 9 – 10 z těch, kteří figurují na kandidátce. Osloveni byli všichni kandidáti, o kterých bylo v době rozesílání dopisů, tj. 19. dubna 2004, známo, že budou kandidovat. Obdrželi jsme celkem 22 odpovědí, tj. návratnost odpovědí byla 14,96 %. Z prvního grafu tedy jasně vyplývá, že velká část kandidátů komunikaci se samosprávami nepovažuje za důležitou. O to více je třeba si vážit těch, kteří nám odpověď zaslali a zejména pak těch, kteří vypracování odpovědí věnovali náležitou pozornost.

Jak je z grafu patrné, návratnost odpovědí podle jednotlivých stran se vzácně shoduje – žádná ze stran nebo uskupení nepřekvapila výrazným rozdílem v počtu reakcí. Úroveň zpracování se však výrazně liší. Jejich hodnocení necháváme na vás – došlé odpovědí naleznete v plném znění v příloze tohoto čísla InS (zde na našem webu). Doporučujeme Vám, abyste jim věnovali náležitou pozornost, protože vám umožní udělat si o schopnostech jednotlivých kandidátů zastupovat zájmy obcí náležitý obrázek.

Milena Jabůrková a Eva Kochová, zahraniční oddělení Kanceláře SMO ČR

Diskuze