Plné znění otázek a odpovědí jednotlivých kandidátů do Evropského parlamentu

Otázky, které jsme kandidátům položili:

Otázka 1: Evropská ústava:

Jaký je Váš postoj k návrhu evropské ústavní smlouvy a zohlednění významu a posílení role místních samospráv v Unii?

Budete se Vy osobně zasazovat o jejich legislativní zakotvení, pokud ano, jakým způsobem?

Otázka 2: Konzultace a dialog s obcemi:

Jak hodnotíte zásady participativní demokracie jak jsou zakotveny v návrhu evropské ústavy?

Na co by se měl v této oblasti EP nejvíce zaměřit?

Jak bude EP zohledňovat a reagovat na podněty a potřeby obcí a měst a jak jej bude prosazovat?

Doporučil byste např. ustavení výboru Evropského parlamentu výhradně pro komunální a regionální záležitosti, jak to bývalo v minulosti?

Otázka 3: Role obcí v EU:

Jakým způsobem budete při své práci v EP zohledňovat skutečnost, že naplňování 70 – 80% acquis communautaire leží na samosprávách?

Jaký způsob spolupráce s českými samosprávami byste si představoval?

Otázka 4: Evropská politika soudržnosti:

Jaké by měly být základní prvky budoucí politiky soudržnosti v rozšířené Evropě?

Jakou roli obcí a měst vidíte v této oblasti?

Otázka 5: Služby v obecném zájmu:

Jaký je Váš postoj k vytvoření právního rámce k službám v obecném zájmu?

Co by měl upravovat?

Mohl by obcím poskytnout ochranu před přesunem kompetencí do Bruselu, nebo by znamenal omezení kompetencí samospráv?

Seznam stran:

1. Občanská demokratická strana
2. Česká strana sociálně demokratická
3. Křesťansko-demokratiká strana-Česká strana lidová
4. Strana zelených
5. Komunistická strana Čech a Moravy
6. Unie liberálních demokratů
7. Sdružení nezávislých kandidátů-Evropští demokraté

Odpovědi, které jsme obdrželi (včetně odpovědí obdržených po 21.5.2004):

OBČANSKÁ DEMOKRATICKÁ STRANA

Petr Duchoň, primátor města Brna (ODS)

1) Podstatná část evropské legislativy významně ovlivňuje činnost místních samospráv. Je proto velmi důležité dbát o to, aby samosprávy samosprávami v plném smyslu tohoto slova opravdu byly. Dnes jsme svědky častých pokusů, jak samosprávnost obcí omezit. Samotná EU si je tohoto problému vědoma, a proto si zřídila orgán

– Výbor regionů, který hájí zájmy místních a regionálních samospráv. Samosprávnost obcí považuji za jeden ze základních prvků demokracie, proto ji budu vehementně obhajovat. Ukotvení samosprávnosti obcí v evropské ústavní smlouvě je podle mého soudu nezbytné.

2) Zmíněné zásady jsou předpokladem kvalitní legislativy. Při její tvorbě je nezbytné znát stanoviska "reprezentativních sdružení" k tomu, co má být nově legislativně upraveno. Jisté úskalí spatřuji v tom, co je, a co není reprezentativním sdružením. Osobně chápu slovo "reprezentativní" v úzkém slova smyslu. Za reprezentativní považuji sdružení vzešlé z demokratických voleb. Za reprezentativní nepovažuji sdružení, které samo sebe za takové označí, aniž by svou skutečnou reprezentativnost mohlo prokázat. Vytvoření výboru pro komunální a regionální záležitosti je podle mého soudu velmi žádoucí.

3) Myslím si, že odpověď na první část otázky vyplývá z mých odpovědí na předchozí dotazy. Naše obce rozhodně netrpí nedostatkem pravidel. Naopak. Proto by EU neměla přispívat k právnímu svazování obcí, k zužování prostoru pro samosprávu dalšími a dalšími předpisy. V této oblasti mnohdy méně znamená více. EU udělá jedině dobře, opře-li se o samosprávy. Možnosti samospráv nejsou zdaleka dostatečně využívány. Z nejrůznějších forem spolupráce upřednostňuji spolupráci, která bude projektově orientovaná. EU nechť definuje cíle, kterých má být dosaženo, nechť vyčlení prostředky a stanoví jednoduchá pravidla. Na uvážení obcí by mělo zůstat, zda se do programu zapojí, či nikoliv. Odpovědnost za realizaci musí být jednoznačně na straně obce. Úspěšný projekt nechť je odměněn, neúspěšný potrestán.

4) Na podporu méně rozvinutým regionům v úrovni, které se dostalo Irsku a Řecku, můžeme zapomenout. S takto masivní pomocí se při posledním rozšíření EU zkrátka přestalo počítat. V zájmu České republiky, země která je protnuta evropskými dopravními koridory, je, aby se projevy evropské soudržnosti přesunuly z oblasti zemědělství k problémům dopravním a k problémům, které jsou koncentrovány ve městech.

5) Jsem pro zachování současných kompetencí samospráv v oblasti služeb v obecném zájmu. Služby mající charakter přirozeného monopolu (např. zásobování obyvatel pitnou vodou a teplem) je rozumné provozovat jak s využitím schopností privátního sektoru, tak se zachováním silného postavení obce.

Oldřich Vlasák, primátor města Hradec Králové (ODS)

1) Přestože nejsem přesvědčen o nutnosti ústavní smlouvy, plně podporuji zohlednění významu samospráv a posílení jejich role v Unii. Samosprávy představují tu část veřejné správy, která je občanům nejblíže a těsná spolupráce evropských institucí a samospráv tak může vyrovnávat demokratický deficit, kterým Unie trpí. Jako předseda Svazu měst a obcí České republiky jsem se (ve spolupráci s Radou evropských obcí a regionů a partnerskými asociacemi samospráv "starých i nových" členských zemí) o zohlednění významu a posílení role samospráv aktivně zasazoval. Osobně jsem několikrát v dopise vyzval naše zástupce v Konventu a navrhl jim začlenění výše zmíněných úprav do textu návrhu ústavní smlouvy. Výsledkem společného snažení nás, zástupců samospráv, je fakt, že se tyto body podařilo do návrhu začlenit. Pro přesnou informaci kolegů a kolegyň uvádím jejich konkrétní znění v příloze. V tomto svém úsilí budu pokračovat i nadále, budu usilovat o to, pokud bude smlouva přijata, aby tyto aspekty zůstaly v návrhu smlouvy nezměněny a aby byly po přijetí smlouvy účinně naplňovány v praxi.

2) Moje odpověď na tuto otázku je již částečně obsažena v bodě 1. Mohu jen dodat, že jsem pevně přesvědčen, že bez konzultací a dialogu s obcemi založeném na otevřeností, partnerství a vzájemné výměně informací nemůže existovat kvalitní veřejná správa. To platí jak pro Evropskou unii tak pro Českou republiku. Evropská komise navrhla pravidla strukturovaného a pravidelného dialogu s asociacemi samospráv, který bude koordinovat Výbor regionů. Dialog je výsledkem dlouholetého úsilí nás členů Rady evropských obcí a regionů. Jako předseda sdružení, které reprezentuje obce a města České republiky, jsem se 10. května 2004 zúčastnil prvního sekání Komise s asociacemi v Bruselu za přítomnosti jejího předsedy Prodiho a jako jeden z mála účastníků jsem měl možnost přímo na tomto jednání vystoupit jako řečník. Na základě svých zkušeností budu usilovat o to, aby obsah i struktura dialogu byla nastavena co nejefektivněji. V této oblasti se Svaz měst a obcí ČR se může pochlubit úspěchem také na úrovni národní. Podobný systém konzultací s obcemi je totiž s českou vládou již zaveden. Jako předseda Svazu jsem při příležitosti Kongresu starostů a primátorů v rámci veletrhu URBIS dne 22. dubna 2004 v Brně podepsal dohodu o vzájemné spolupráci s předsedou vlády ČR. Dohoda zavazuje vládu k pravidelným konzultacím opatření majících dopad na města a obce včetně objasnění jejich finančního a administrativního dopadu. Co se týká mého možného působení v Evropském parlamentu, rád bych se zaměřil na několik oblastí:

a) Navrhovaná opatření, která budou mít dopad na komunální úroveň, budu konzultovat se zástupci českých samospráv zejména prostřednictvím Svazu měst a obcí ČR a dalších sdružení. Tyto konzultace budou rozhodujícím způsobem tvořit můj postoj a připomínky k projednávaným legislativním návrhům.

b) Budu-li zvolen, budu usilovat o to, abych se zapojil do práce parlamentního Výboru pro regionální politiku, dopravu a turismus. Jsem však přesvědčen, že aby tento výbor mohl naplno věnovat místním a regionálním záležitostem a stal se základnou pro dialog se zástupci samospráv je třeba řešit problematiku dopravy a turismu mimo tento výbor.

c) Budu se snažit o intenzivnější spolupráci s Výborem regionů, který jako konzultativní orgán Unie hájí kromě regionů také zájmy přibližně 100 000 obcí a měst a podle návrhu ústavní smlouvy bude mít právo podávat v případě porušení principu subsidiarity žalobu k Evropskému soudnímu dvoru.

d) Za klíčové dále považuji spolupracovat s asociacemi samospráv na evropské úrovni, zejména pak s Radou evropských obcí a regionů, protože zde jsou k dispozici kvalitní analýzy dopadů na samosprávy v širším než jen národním měřítku, což jistě dodá váhu argumentaci k případným návrhům změn připravovaných zákonů, nařízení či předpisů ve prospěch samospráv.

3) Při svém působení v Evropském parlamentu budu zdůrazňovat úlohu měst v diskusi o dalším průběhu evropské integrace, a snažit se snižovat nedostatek evropské optiky při pohledu na místní samosprávu. Ze své dlouholeté zkušenosti člena zastupitelstva, později primátora Hradce Králové a ze čtyřletého působení včele Svazu měst a obcí vím, že podmínkou kvalitního fungování jakékoliv úrovně veřejné správy (místní, národní, supranárodní) je mít včas spolehlivé informace o tom, jaký dopad mohou mít a mají připravovaná opatření na kvalitu života občanů či na rozvoj jednotlivých území. To platí i pro legislativní návrhy a iniciativy Evropské komise a dalších unijních institucí. Pro získávání takových informací jsou obce a města ideálním místem. Prostřednictvím samospráv lze také občanům co nejlépe objasňovat smysl a účel jednotlivých opatření, která jsou činěna jako důsledek politiky Unie a díky praktickým postřehům a poznatkům z komunální sféry je lze vytvářet, upravovat či měnit tak, aby co nejefektivněji sloužila svému účelu. Budu-li působit v Evropském parlamentu budu při svých návrzích a iniciativách vycházet právě z poznatků komunální sféry. Se zástupci českých samospráv se budu stýkat jak při jejich cestách do Bruselu či Štrasburku (soukromě i na půdě parlamentního výboru), během svého pobytu v České republice, prostřednictvím Svazu měst a obcí a dalších sdružení obcí, která v ČR existují. Ve vzájemné spolupráci však bude Svaz měst a obcí České republiky hrát klíčovou úlohu, protože je operativně a kvalitně schopen zmapovat, zpracovat a formulovat postoje pro česká města a obce.

4) Podle mého názoru systém poskytování financí ze strukturálních fondů a kohezního fondu vyžaduje náročnou administrativu a nutnost mít "po ruce" celou škálu odborníků, kteří se v problematice vyznají. Již nyní se ze své funkce člena delegace ve Výboru regionů a v rámci svého působení ve Svazu měst a obcí zasazuji o to, aby byl celý systém zjednodušen, aby existoval pouze jeden fond. Pokud toto nebude možné, pak mojí snahou bude, aby se jejich počet alespoň zmenšil. Taktéž budu usilovat o to, aby celý implementační systém byl pro obce a města pochopitelný, srozumitelný, dostupný a přehledný.

Jak politika soudržnosti, tak společná zemědělská politika potřebují odvážné reformy. Některé státy, jako Velká Británie nebo Švédsko, navrhly renacionalizaci politiky soudržnosti. V jejich studiích zaznělo, že paradoxně obrovský objem finančních prostředků by podle navrhované podoby strukturální politiky po roce 2006 měl jít na podporu států a regionů, které jsou podle současných měřítek rozvoje regionů již relativně bohaté. Je nutné proto účinně lobovat za to, aby regiony, a tedy i města nových členských států v rámci reformované politiky soudržnosti měly možnost čerpat více, než současné bohaté státy. Vzhledem k tomu, že cílem politiky soudržnosti je snižování rozdílů mezi rozvojem jednotlivých regionů v Evropě, chtěl bych dosáhnout toho, aby finanční prostředky z fondů EU pomohly nastartovat rozkvět oblastí, které se v důsledku naší minulosti a potížím při transformaci nemohly dostatečně rozvíjet. Tak se po více než čtyřiceti letech podaří odstranit následky politiky, jejíž obrazem byl Mnichov a Jalta a s jejímiž důsledky se Česká republika vyrovnává dodnes.

Pokud bych byl zvolen do Evropského parlamentu, bude politika soudržnosti jedním z priorit mé práce v této instituci.

5) Podle mého názoru by rámcová směrnice o službách v obecném zájmu znamenala další zásah do kompetencí samospráv zajišťovat veřejné služby v rámci komunální politiky, jejíž podobu si občané zvolili v místních volbách. Nesouhlasím proto s redukcí role orgánů veřejné správy na zajišťování hladkého fungování trhu a dohlížení nad dodržováním příslušných pravidel všemi zúčastněnými stranami a možností zásahu pouze, jde-li o zachování veřejných statků v případě selhání trhu" jak uvádí Zelená kniha. Věřím, že základní rolí samospráv je odpovídat svým občanům nikoli Bruselu za vytváření komunální politiky, jejíž součástí jsou veřejné služby poskytované a zajišťované v souvislosti s místními preferencemi a specifiky.

Jaroslav Zvěřina, poslanec (ODS)

1) Já nemyslím, že by ústavní smlouva byla něčím pozitivní. Podle mého názoru jde o produkt evropského politického konstruktivismu, který neustále usiluje o vybudování jakéhosi ideálního chrámu Evropské unie nad hlavami jejích občanů. Podle mého názoru by se na institucionální reformy nemělo spěchat, protože po rozšíření bude mít EU mnohem důležitější starosti.

2) Doporučoval bych především diskusi o snížení počtu evropských úředníků a poslanců. Doporučoval bych také počkat s úvahami o prohloubení regionálních programů na to, kolik peněz na ně v rozpočtu EU nakonec zbude.

3) Předpokládám, že poslanci EP budou jedním z komunikačních pojítek mezi obcemi, regiony a Evropskou unií. Podobně jako poslanci národních parlamentů musí také evropští poslanci se samosprávami komunikovat permanentně.

4) Cíle Evropské unie jsou nepochybně ušlechtilé, jen není jasné, kdo je zaplatí, protože zatím žádná z bohatších zemí není ochotna přispět do společné kasy ani Euro navíc. Ta podpora bude tedy spíše jen symbolická a sotva něco opravdu vyřeší, nebo dokonce odstraní. Pomoci si budeme muset především sami. To ovšem neznamená, že nemáme usilovat o maximální možnou efektivitu v čerpání kohezních fondů. Jen tak totiž můžeme racionalizovat naše náklady na členství v EU.

5) Sám musíte cítit, jak strašně prázdné a frázovité je vymezení toho, co chce toto ustanovení vlastně dosáhnout. Vytvoření "právního rámce” třeba zdravotnictví, nebo sociálních služeb, které by bylo jednotné pro všechny členské země nutně narazí na obrovské problémy, protože není nic diverzifikovanějšího než národní systémy těchto služeb. Zkusme je tedy nejdříve postupně a trpělivě sbližovat. Právní vymezení může následovat.

Za ČESKOU STRANU SOCIÁLNĚ DEMOKRATICKOU

Libor Rouček, místopředseda Zahraničního výboru PSP ČR a místopředseda Výboru pro evropskou integraci (ČSSD)

1) Návrh evropské ústavní smlouvy považuji za významný příspěvek k rozvíjení evropské integrace. Evropská ústavní smlouva přibližuje EU občanům, významně zjednodušuje zatím nepřehledný právní rámec, na jehož základě dosud integrační procesy fungovaly, vytváří předpoklady pro lepší fungování evropských institucí v současné Evropské linii a přispívá k odstranění tzv. demokratického deficitu při řízení evropských záležitostí. Z těchto důvodů jednoznačně podporuji přijetí evropské ústavní smlouvy. Evropská ústavní smlouva přispěje také k posílení regionální politiky Evropské linie. Připomínám, že dále rozvíjí již prosazovaný princip subsidiarity a proporcionality, který přikládá velký význam právě orgánům regionální a místní samosprávy. Evropská linie nezasahuje do organizace místních samospráv jednotlivých zemí. To ponechává plně v kompetenci členských států. Přijetí evropské ústavní smlouvy na této skutečnosti nic nezmění. Připomínám také, že orgány místní samosprávy mají značné možnosti jak ovlivňovat politiku Evropské linie. Česká republika má 12 zástupců ve Výboru regionů, jehož role při formulování regionální politiky Evropské unie je značná a podle evropské ústavní smlouvy se dále zvýší.

2) a 3) Zahrnutí ustanovení o participativní demokracii do evropské ústavní smlouvy považuji za významný pokrok. Připomínám dále, že zvláště čI. 1-5 (1) zdůrazňuje význam regionální a místní samosprávy. Soudím, že po ratifikaci evropské ústavní smlouvy se toto ustanovení promítne i do struktury výborů Evropského parlamentu. V současné době je v rámci Evropského parlamentu vytvořen Výbor pro regionální politiku, dopravu a turistický ruch, který zvláště sleduje otázky spojené s rozvojem regionů, a implicitně i místních samospráv. Mimo tento výbor se otázkami, jež se týkají regionů a místních samospráv, zabývají také další parlamentní výbory, např. Výbor pro hospodářské a měnové otázky (kde proběhla koncem roku 2003 debata o Zelené knize Evropské komise o službách obecného zájmu (COM 2003-270). Jako zpravodaj výboru k této zprávě vystoupil poslanec Philippe Herzog, o němž se zmiňujete v otázce č. 5). Soudím, že je nezbytné pro prosazování zájmů regionů, měst a obcí maximálně využívat stávajících institucionálních struktur Evropské linie, zejména Výboru regionů, který podle mých informací funguje velmi efektivně a předložil již řadu návrhů, které se týkají oblastí, o nichž máte zájem. Evropský parlament se návrhy Výboru regionů zabývá, a jako poslanec EP se budu zasazovat o to, aby těmto návrhům byla věnována náležitá pozornost. V případě, že by byl zvažován návrh na zřízení zvláštního výboru EP, zabývajícího se komunálními a regionálními záležitostmi, budu tento návrh podporovat. Pokud budu zvolen poslancem EP, budu mít zájem o stálou komunikaci se svými voliči. Uvítám proto pravidelný kontakt i s Vaší organizací, abych měl informace o tom, jak vystupují, popř. hodlají vystupovat zástupci obcí a regionů ve Výboru regionů. Očekávám, že nejméně jeden z poslanců za ČR v Evropském parlamentu bude členem Výboru pro regionální politiku, dopravu a turistický ruch. Budu považovat za svou povinnost seznámit jej se svými poznatky, které získám s kontaktů s Vaší organizací, aby je mohl ve Výboru uplatnit při projednávání regionální a komunální politiky EU.

4) ČSSD se otázkou politiky soudržnosti zabývá ve svém programu pro volby do EP. V bodě 5 "Vyrovnávat ekonomickou úroveň regionů" zvlášť uvádí: "Poslanci ČSSD budou v Evropském parlamentu prosazovat při projednává finanční perspektivy Evropské unie na období 2007-2013, aby Evropská unie dále rozvíjela osvědčenou politiku hospodářské a sociální soudržnosti. Vyrovnávání ekonomické úrovně regionů považuje ČSSD za významnou součást politiky vedoucí k posílení Evropské unie jako celku a významný přínos evropského sjednocení pro občany žijící v méně rozvinutých oblastech nebo v oblastech, které se potýkají se sociálními problémy, např. s vysokou mírou nezaměstnanosti. ČSSD bude usilovat o získání co největších finančních prostředků vyčleněných Evropskou unií na rozvoj regionů, a to zejména podporou dobrých regionálních projektů podávaných jak obcemi a kraji, tak podnikateli a neziskovými organizacemi. V Evropském parlamentu budou poslanci ČSSD obhajovat opatření pomáhající rozvoji zaostávajících regionů, zvýšení zaměstnanosti a prohlubování zásad solidarity při rozvíjení regionální politiky Evropské unie."

Jak je Vám známo, v současné době probíhá diskuse o regionální a strukturální politice EU v období po roce 2006. Na této diskusi a na formulaci cílů na období 2007 -2013 se budou podílet zástupci České republiky. Významnou roli v této diskusi bude mít též Výbor regionů. Předpokládám, že SMO se bude těmito otázkami intenzivně zabývat a předloží své návrhy, které budou čeští zástupci ve Výboru regionů tlumočit. Budu rád, když budu moci s Vámi konzultovat otázky, které považujete za důležité. Připomínám však, že pozice poslance EP má svá omezení - poslanec EP se vyjadřuje v příslušném výboru EP a poté v plénu zejména k návrhům předkládaných Evropskou komisí, jež vycházejí především z celoevropského zájmu. Praxe ukazuje, že největší prospěch ze strukturální politiky EU mají ty státy Unie, které se dobře připraví na využívání fondů EU a obce a kraje, které mají kvalitní dlouhodobé programy rozvoje a navazující konkrétní projekty a maximálně využívají možností, které jim otvírají schválené operační programy v rámci finanční perspektivy do roku 2006.

5) Problematika služeb obecného zájmu je velmi aktuální. Služby obecného zájmu mají duální charakter, j sou integrální součástí hospodářských a sociálních systémů jednotlivých členských států EU a zároveň součástí evropského sociálního modelu. Budování jednotného vnitřního trhu a později hospodářské a měnové unie posunuly tuto problematiku do popředí zájmu jak členských států, tak institucí EU. Komise EU uveřejnila v květnu 2003 Zelenou knihu o službách obecného zájmu (COM 2003- 270), která vyvolala živou diskusi. Evropský parlament se Zelenou knihou zabýval ve druhé polovině roku 2003. Výbor pro hospodářské a měnové otázky byl pověřen zpracováním vlastní iniciativní zprávy k Zelené knize. Zpravodajem výboru byl poslanec Philippe Herzog. Poslanci konstatovali, že v této oblasti existuje řada přístupů. Poukázali na to, že nezáleží na tom, kdo služby obecného zájmu poskytuje, rozhodující je jejich kvalita a dostupnost. Doporučili, aby se pokračovalo v již zahájené liberalizaci v oblastech jako je doprava, elektrická energie a plyn. Zároveň požadovali, aby byly jasněji definovány rozdíly mezi službami obecného zájmu a službami obecného hospodářského zájmu. Poslanci zdůraznili význam principu subsidiarity, místní samosprávy by měly mít rovnou možnost podílet se na poskytování těchto služeb. Diskuse o těchto otázkách bude v EU pokračovat. Česká republika bude moci do ní zasáhnout. Aniž bych zacházel do podrobností, soudím, že není třeba se obávat, že by v této oblasti došlo k nežádoucímu přesunu kompetencí ze samospráv na instituce Evropské unie. Respektování zásad subsidiarity je v tomto směru otázkou zásadní. Navíc, po přijetí evropské ústavní smlouvy se při přijímání legislativy EU zvýší role národních parlamentů jako dalšího článku, které bude dozírat na to, aby princip subsidiarity byl důsledně dodržován.

František Mezihorák, senátor (ČSSD)

1) Souhlasím s tím a budu podporovat ve frakci, ve výborech i na plénu

2) a) Kladně! b) Důsledně uplatňovat princip subsidiarity; c) Legislativní činností, zohledňováním v rozpočtu, kontrolou realizace; d) Ano!

3) a) Soustavným kontaktem a přenosem informací v obou směrech; b) Pravidelná společná jednání a konzultace

4) a) Všestranná podpora obcí a regionů, jejich spolupráce a partnerství v evropském měřítku; b) Stěžejní – iniciativní i realizační

5) Podporuji to jednoznačně ve smyslu posílení kompetencí samospráv, nikoliv přesunem kompetencí do Bruselu.

Richard Falbr, senátor (ČSSD)

1) Můj postoj k návrhu Evropské ústavní smlouvy je kladný. Podporuji nejen její přijetí v předloženém znění, ale zvláště ty části, které zahrnují Evropskou sociální chartu a posílení role místních samospráv. Ve své činnosti na Mostecku jsem na spolupráci s představiteli samospráv kladl velký důraz a totéž budu prosazovat v Evropském parlamentu.

2) Jako bývalý odborář jsem na konzultace a dialog zvyklý a věřím v jeho užitečnost. Ustavení Výboru EP pro komunální a regionální záležitosti bych rozhodně podpořil.

3) Pokud budu zvolen, budu pokračovat v praxi, kterou jsem uplatňoval ve funkci předsedy Hospodářské a sociální rady Ústeckého kraje a Mostecka. Chtěl bych pomoci představitelům obcí k co nejširšímu využití možností, které nám vstup do EU přináší.

4) Jako představitel regionu, který je považován za krizový, je mi politika soudržnosti velmi blízká. Pokud budu zvolen do EP, budu mít výhodu velmi podrobné znalosti potřeb Severozápadních Čech a své zkušenosti úspěšně uplatním.

5) Na počátku 90-tých let jsem byl předsedou Odborového svazu služeb. Mými prioritami jsou tedy přístupné veřejné služby a odpor k pokusům o jejich privatizaci. Vždy jsem byl toho názoru, že obce si mají veřejné služby udržet pod kontrolou.

Za KŘESŤANSKOU DEMOKRATICKOU UNII – ČESKOU STRANU LIDOVOU

Vilém Holáň, poslanec (KDU-ČSL)

1) Evropská ústava znamená mimo jiné i výrazné posílení principu subsidiarity, podle něhož má být ponecháno rozhodování na nejnižší možné úrovni. V tomto smyslu tedy návrh evropské ústavy nepochybně posiluje i princip obecní samosprávy. Jsem přesvědčen, že vhodnou cestou k posilování role místní samosprávy není tolik přijímání další legislativy, ale spíše efektivní uplatňování principu subsidiarity a proporcionality. Tyto principy budou i pod kontrolou Výboru regionů, který v EU zastupuje zájmy samosprávy.

2) Je dobře, že se v evropské ústavě našlo místo i pro zdůraznění důležitosti dialogu s reprezentativními sdruženími, mezi něž lze počítat i obce a města. Evropská ústava zaručuje těmto sdružením právo veřejně se vyjadřovat a vyměňovat si své názory na činnost orgánů EU a zavádí konzultování a dialog o důležitých otázkách. Právě tento dialog považuji za základní formu interakce mezi orgány EU a obcemi. Bude třeba se zaměřit na vytvoření pravidel a účinných mechanismů tohoto dialogu. Domnívám se, že v současné době existující výbor pro regionální záležitosti, dopravu a cestovní ruch je dobrou platformou pro řešení regionálních a komunálních problémů, které často souvisejí s oblastí dopravy a cestovního ruchu.

3) Samospráva hraje klíčovou roli při implementaci evropských norem v českém prostředí. Bude to vyžadovat vysoký stupeň připravenosti jak v oblasti personální, tak v oblasti materiální. Budu proto podporovat, aby obce měly možnost navýšit své zdroje, a tak pokrýt tyto nové potřeby a nároky.

4) V otázce dalšího vývoje evropské politiky soudržnosti jsem přesvědčen, že v prvé řadě je třeba odmítnout volání některých bohatších členských zemí po renacionalizaci regionální politiky. Evropská regionální politika musí pokračovat jako výraz solidarity bohatších regionů s chudšími. Budu však podporovat její reformu spočívající ve zjednodušení právních nástrojů regionální pomoci a ve zefektivnění kontroly čerpání prostředků. Je též třeba více zapojit regionální a komunální orgány a zajistit větší provázanost regionální politiky s ostatními politikami EU, které s ní úzce souvisí. Jedná se zejména o dopravní politiku, soutěžní politiku a politiku v oblasti cestovního ruchu.

5) Jsem zastáncem přijetí rámcové směrnice o veřejných službách, která by stanovovala společné principy a kritéria pro definování veřejných služeb příslušnými národními orgány. Tato směrnice by však ve shodě s principem subsidiarity neměla mít ambici harmonizovat oblast veřejných služeb jako takovou, ale měla by se spokojit se současnou právní úpravou, která harmonizuje jen ty druhy veřejných služeb související s vnitřním trhem (telekomunikace, poštovnictví). Právní úprava některých veřejných služeb jako třeba vzdělání, zdravotnictví či sociální péče by měla být v plném rozsahu ponechána na národní úrovni. Místním a regionálním samosprávám by tato směrnice měla ponechat maximální volnost při poskytování veřejných služeb.

Pavel Jajtner, velvyslanec (KDU-ČSL)

K vašim anketním otázkám sděluji, že budu-li zvolen, budu patřit do nejsilnější poslanecké skupiny v EP, EPP-ED. Princip subsidiarity státu je základním principem tohoto konzervativního sekupení a jeho programové cíle jdou daleko nad rámec Vámi položených otázek. Svaz měst a obcí České republiky tedy nemůže najít lepšího advokáta svých zájmů v EP, než budou poslanci KDU-ČSL. Falešným prorokům nedoporučuji důvěřovat.

Za STRANU ZELENÝCH

Jana Ulrychová, novinářka (SZ)

1) Strana zelených obecně prosazuje posilování rozhodování na nižších úrovních a maximální zapojení občanů do všech rozhodovacích procesů.Ve svém volebním programu k této otázce říkáme mj. následující: "Pro zelené znamená demokracie soustavný a přímý podíl občanů na politických rozhodnutích. Přijetí evropské ústavy v podobě velmi blízké návrhu Konventu považujeme za šanci k dalšímu vývoji správným směrem."

2 – 5) Jak vyplývá z předchozí citace, podporujeme rozdělování pravomocí na obce a klademe důraz na místní rozvoj a regionální spolupráci. Vaše otázky dotýkající se konkrétních opatření zodpoví nejlépe místopředsedkyně naší strany (a také kandidátka do EP), paní Jana Drápalová, která se zásadním způsobem podílela na formulaci politiky SZ v této oblasti.

Tereza Boučková, spisovatelka (SZ)

Děkuji Vám, že jste mě oslovil v souvislosti s mou kandidaturou do Evropského parlamentu. Musím se přiznat, že mi vůbec nevadilo, že jsem ve Vašem prvním dopise díky administrativním nedopatřením  žádné otázky nedostala, stejně Vám na ně totiž neodpovím.

Kandiduji za Stranu zelených jako spisovatelka a nestraník. Proto ode mě nemůžete očekávat, že na Vaše odborné otázky, týkající se Evropské ústavy, zaměření Evropského parlamentu, role obcí v EU, atd. také tak, tj. odborně a fundovaně, odpovím.

Pokud by se stal ten zázrak a já byla ze svého desátého místa kandidátky do Evropského parlamentu zvolena, samozřejmě bych své postupy a jednání o všech Vámi nastíněných tématech (a nejen o nich) konzultovala se Stranou zelených. Řídila bych se nejen jejím politickým programem, který především zohledňuje zdravý život a ekologickou udržitelnost v naší moderní civilizaci, ale také svým vlastním zdravým rozumem. Také bych si samozřejmě opatřila všechny podklady, o nichž se v úvodu ke svým otázkám ve zkratce zmiňujete, ale které neznám a ve své spisovatelské "odbornosti"  ani nemám možnost si prostudovat.

Berte tedy, prosím, moji odpověď jako vysvětlení, proč Vašich 5 otázek nezodpovím. Mohla bych tím jistě pověřit někoho ze Strany zelených, kdo se touto problematikou  zabývá a nechat si odpovědi vypracovat a podepsat se pod ně, ale neudělám to - už kvůli té své výše zmíněné odbornosti. Ta zatím legislativu ani právní rámce v EU nezahrnuje. Co není, může být. Věřím, že mi rozumíte a že mě chápete.

Olga Lomová, ředitelka Ústavu Dálného východu na FF UK (SZ)

1) Prvky evropské ústavy, které směřují k posílení úlohy volených samospráv na místní oproti byrokratickým strukturám, vedou k zlepšení možnosti občanů podílet se na rozhodování obce. Zelení se nejen hlásí k návrhu konventu, ale rovněž přímo doporučují místním samosprávám, aby zapojení veřejnosti věnovaly při svém rozhodování patřičnou pozornost. Vzorem může být princip Místní Agendy 21. Strana zelených bude podporovat vyšší míru pravomocí měst k řešení místních problémů a zajištění veřejných služeb pro občany. Přenášením kompetencí na města musí být doprovázeno také větší finanční samostatností měst.

2) Strana zelených bude vzájemnou spolupráci měst a obcí budování mezinárodních sítí a sdružení měst, které mohou zájmy měst v dialogu s orgány EU účinně zastupovat . (například síť měst Eurocities, která sdružuje více než 50 středně velkých evropských měst, jejichž zájmy, často odlišné od zájmů největších metropolí, dovede účinně obhajovat). Budeme také podporovat programovou spolupráci měst, například Města bez aut (Car free Cities), Udržitelná města (Sustainable Cities) a další. Tyto sítě pomáhají nejen formulovat nové přístupy a politiky pro zkvalitňování života ve městech, ale hlavně zavádět je do praxe a ověřovat jejich výsledky. Ustavení výboru pro komunální a regionální záležitosti bychom podpořili.

3) Obce jsou stále více zatěžovány narůstající byrokracií a tento přenos kompetencí není doprovázen odpovídajícím zvýšením finančních toků. Aby se obce nestaly pouze byrokratickými aparáty a mohly plnit svou roli v oblasti života komunity a partnerství s občany, musí být tyto principy formálně zakotveny. V oblasti motivace a podpory obcí mohou hrát důležitou roli dotační programy EU zaměřené na projekty v oblasti lidských zdrojů, zapojování občanů do místního rozvoje a rozvoj komunit.

4) Města jsou ve svých regionech hybnými silami ekonomiky, takže nemohou být při vyrovnávání rozdílů mezi regiony opomenuta. Na druhou stranu se často v přistupujících zemích od dotací z EU očekává, že pomohou naplnit nesplněné megalomanské sny plánovačů, jejichž skutečný přínos pro region je velmi problematický. Proto budeme podporovat větší diverzitu podpor tak, aby na ně mohly dosáhnout i menší subjekty a obce. Velké projekty by měly být podrobeny nekompromisní analýze přínosů a nákladů, která prokáže jejich skutečnou nezbytnost a výhodnost pro podporovaný region. Jako varující příklad uvedu snad jen kanál Dunaj Odra Labe, jehož propagátoři rovněž spoléhají na evropské peníze které jim umožní nesmyslný záměr realizovat, přitom většina měst a obcí na trase proti záměru protestuje a žádný přínos pro místní rozvoj zde nevidí.

5) Zelení vychází z přesvědčení, že veřejné služby mají být dostupné všem obyvatelům. Se zásahy do kompetencí obcí, případně států, které tyto služby zajišťují, budeme souhlasit jenom tehdy, pokud budou směřovat k výše zmíněnému cíli a například omezí rizika, která vyplývají ze ztráty veřejné kontroly nad veřejnými službami. S návrhy, aby obce musely povinně privatizovat veřejné služby, a tím je vystavit tržním principům, v žádném případě nebudeme souhlasit. Budeme podporovat úlohu neziskových organizací ve veřejných službách, ať už v majetku obcí nebo nevládních organizací.

Za KOMUNISTICKOU STRANU ČECH A MORAVY

Stanislav Fischer, poslanec (KSČM)

1) Přijetí návrhu ústavní smlouvy, které se předpokládá ještě za irského předsednictví, tj. do konce června, považuji za důležitý a pozitivní krok ve vývoji EU. Zásada subsidiarity, tj. řešení všech otázek na nejnižší možné dotčené úrovni, je jedním z hlavních pilířů politiky EU. Ústava má ovšem obecný charakter a proto je nutné rozpracování jejích zásad do legislativních dokumentů nižšího řádu (zákony, směrnice, nařízení), které v současnosti předkládá EP Evropské komise. Je žádoucí co nejdříve odstranit "demokratický deficit" a dát i EP právo předkládat a schvalovat vlastní návrhy zákonů, což by umožnilo zvýraznit význam a roli poslanců a tím i regionů, které reprezentují. Na tom bych se chtěl v případě zvolení aktivně podílet.

2) Zásady demokratického života Unie jsou jistě správné a jejich naplnění potřebné, to se týká i č. 46. "Zásada participativní demokracie". EP by se měl po přijetí Ústavy v rámci Unie zasadit spolu s EK o jejich konkrétnější rozpracování. To by mělo zahrnovat pravidla pro přímé kontakty orgánů EU s představiteli občanských sdružení, iniciativ a regionů v záležitostech zejména nadnárodního charakteru, napomáhat jejich vzájemným kontaktům a informovanosti a hledání společných a přijatelných řešení vznikajících problémů. K tomu je též nutné, aby zvolení poslanci přenášeli podněty a návrhy ze svých volebních obvodů (= zemí) na půdu EP a příslušných komisařů EU. Předpokládám, že nově zvolený Parlament se bude věnovat na základě dosud získaných zkušeností i otázce počtu a pracovní náplně svých výborů. S problematikou kompetencí jednotlivých současných výborů nejsem detailně obeznámen, avšak vycházeje ze svých představ a významu komunální politiky pro rozvoj jednotlivých regionů i celé EU považuji zřízení zvláštního výboru pro tuto oblast za žádoucí.

3) Jako zastupitel v malé středočeské obci bych si dovolil oponovat tvrzení, že obce (samotné) jsou nejdůležitějším spojovacím článkem mezi EU a občanem. Považuji je však za jednoho z významných a nezanedbatelných prostředníků. V jejich spojení a orgánech jako je SMO ČR vzniká reprezentativní orgán, který již ale může hrát podstatnou roli. Je třeba mít na zřeteli, že do výlučných kompetencí EU patří společná obchodní politika a celní sazebník (vůči třetím zemím), měnová politika a do velké míry i vnitřní trh. Převážná část problémů obcí patří do oblasti sdílené a doplňující legislativy, významná část politiky jako je např. veřejná správa a vnitřní organizace států, zdravotnictví a školství, soudnictví, kultura atd., je plně v kompetenci národních států. V této rovině je třeba především postupovat při naplňování role samospráv, EU jejíž orgány považuji povolané zabývat se otázkami, které jsou v pravomoci obcí a samospráv, v případě porušení obecných principů EU a to zjednávat nápravu působením na příslušné národní orgány.

4) Považuji za přirozené, že politika soudržnosti - především ve vztahu k novým členům EU - bude pokračovat i po roce 2006 a její uskutečňování se odrazí i v rozpočtu na další období. Stupeň a rozsah pomoci bude možné pro jednotlivé země či oblasti možné určit až podle stavu ekonomiky EU jako celku, jejího předpokládaného vývoje a samozřejmě s ohledem na potřeby jednotlivých regionů. V tom vidím význam EP a poslanců, kteří schvalují rozpočty EU, aby pečlivě a objektivně posoudili finanční možnosti a potřeby tak, aby byl vcelku zajištěn zrychlený rozvoj méně rozvinutých oblastí a to převážně, ne však výhradně, dosud užívanými formami. Roli obcí a měst, či spíše jejich sdružení, vidím především v důkladné analýze současného stavu hospodářství, pracovních sil a infrastruktury, jakož i možných dalších zdrojů vhodných pro potenciální investice, dále pak ve včasné přípravě ekonomických studií a rozvojových programů s oceněním dosažitelných přínosů pro danou oblast i Unii jako celku. Do přípravy takových podkladů je nutné zapojit nejen aparáty a složky samospráv, ale iniciovat i součinnost a podíl všech součástí občanské společnosti.

5) S uvedeným materiálem nejsem nyní obeznámen, takže se k němu nemohu jednoznačně vyjádřit. Přesto jsem přesvědčen, že nehrozí ani omezení kompetencí samospráv či dokonce jejich přesun do sídla EU už podle rozdělení pravomocí v EU a rovněž proto, že by něco takového v EP nemohlo být schváleno.

Jaromír Kohlíček, poslanec (KSČM)

1) a) Veškeré otázky se mají řešit na nejnižší možné úrovni, tj. v ČR na obci. Návrhy v tomto směru jdoucí proto podporuji. b)Ano, jde vždy v každé normě o důsledné uplatnění principu subsidiarity. Rozdělení musí být jasné a jednoznačné.

2) a) V zásadě nemám podstatné námitky. b)Snahou EP by mělo být obecné zakotvení referenda ve všech státech EU, a to minimálně na obecní úrovni. Jde totiž o základní nástroj občanské samosprávy. c)Jaká bude činnost EP nemohu předjímat. Mojí snahou bude podněty od obcí v návrzích využívat a podle možnosti s různými organizacemi legislativní kroky konzultovat a prostřednictvím EP prosazovat. To ostatně dělám i dnes v PS PČR. d)Ano, ustavení výboru či podvýboru EP tohoto zaměření má smysl a já je podpořím.

3) a) Prvotní je zajištění toku informací – buď přímo z EP, od Ministerstva zahraničních věcí či Výboru pro Evropské záležitosti PS PČR. b)Na jedné straně je žádoucí forma elektronického kontaktu – zejména připomínek k tzv. "projektům” zákonných norem a doporučení, na druhé straně prostřednictvím konferencí k vybraným dohodnutým tematům, a to v sídle EP či v ČR.

4) a) Zásadní je výsledek právě zahájených diskusí o šestiletém rozpočtovém výhledu pro léta 2006 – 2013. Pokud zvítězí varianta navrhovaná Evropskou komisí, tj. 1,24% HDP, bude možno zajistit dostatečné prostředky na fondy typu Kohezních a Strukturních fondů, tj. na pokračování nebo navázání na dnešní Sektorové operační programy, zejména na Sektorový regionální operační program (SROP). Pokud dojde k tomu, že příspěvek bude limitován 1,0% HDP, bude situace složitější – peněz bude málo. b)Protože ve SROP je cca 60% prostředků, je žádoucí účast obcí a jejich sdružení při stanovování prioritních částí programu. Rámcové předpoklady může ovlivnit i EP a já se k takovémuto úkolu hlásím.

5) a) U služeb v obecném zájmu je třeba zachovat zvláštní mechanismy, zejména zajistit jejich funkčnost, a to i za cenu zvláštního režimu v rámci předpisů o veřejných zakázkách. b)Úprava by se měla týkat nezcizitelnosti základní fondů pro poskytování některých služeb – přesněji nemožnosti prosazení divoké privatizace zdrojů vody, vymezit pravomoci samospráv v zajišťování služeb a měla by zakotvit i ochranu před přesunem kompetencí na jiný stupeň státní správy a samosprávy (viz odpovědi na první část dotazů).

Věra Flasarová, zastupitelka Moravskoslezského kraje, instruktorka ÚV KSČM (KSČM)

1. Návrh smlouvy zakládající Ústavu pro Evropu (jak zní oficiální název dokumentu) v sobě skrývá některá úskalí. Princip fungování – tedy subsidiaritu, proporcionalitu a solidaritu, lze jistě přijmout. I to, že k převážné většině řešení otázek bude potřebný názor Výboru regionů a Hospodářského a sociálního výboru, jejichž vytvoření plně podporuji.

2. V Hlavě VI. ( nikoliv IV. ), v článku 46 se hovoří, že orgány Unie udržují otevřený, průhledný a pravidelný dialog s reprezentativními sdruženími a s občanskou společností. To považuji za velmi důležité i když se obávám toho, na kolik budou tyto orgány schopny při své byrokratické zátěži pružně reagovat na vzniklé podněty. V tomto smyslu bude nutno dle mého názoru vyjasnit i předmět a obsah náplně práce stávajícího Výboru EP pro regionální politiku, dopravu a cestovní ruch. nebo tak, jak uvádíte, navrhnout ustavení výboru EP pro komunální a regionální záležitosti. Za zásadní v tomto směru považuji článek III – 294 z Hlavy VI, oddíl 2 Poradní instituce, Pododdíl 1 – Výbor regionů, kde je navrhován způsob projednávání stanovisek Výboru regionů a možných lhůt.

3. V případě mého zvolení do EP jsem připravena komunikovat jak se Svazem obcí a měst, tak s dalšími institucemi a orgány, které se zabývají problematikou regionů, krajů, měst a obcí a příslušnými samosprávami, vč. Parlamentu ČR a ministerstvy. Způsob spolupráce by záležel na vzájemné dohodě, rozsahu dané problematiky a rychlosti vzájemné informovanosti.

4. V návrhu Ústavy pro Evropu je na mnoha místech deklarováno úsilí vedoucí ke snižování rozdílů, zejména hospodářských a sociálních, mezi jednotlivými regiony. Přičemž již nyní, se vedou diskuse, nakolik bude EU schopna toto naplnit. V mnohé bude záležet i na ČR, jak rychle dokážeme reagovat na nabídnuté možnosti, vytvořit potřebné podmínky k realizaci, upravit legislativní rámec, vytyčit cílové programy apod. Úkolem poslanců, dle mého názoru bude prosazovat zájmy České republiky a našich regionů. Podílet se na tvorbě nových pravidel v oblasti politiky soudružnosti. Jak je mi známo i z odborných diskusí a seminářů pořádaných v rámci MSK k této problematice, tak z činnosti krajského zastupitele, je zde potřeba nových reformních kroků.

5. Domnívám se, že odpověď na tuto otázku by vyžadoval širší právní výklad a diskusi. Je ale snaha EU převést značný počet kompetencí z národní působností na orgány EU, což by mělo za následek posilování byrokratických rozhodnutí při současném oslabování národního i občanského rozhodování.

Za UNII LIBERÁLNÍCH DEMOKRATŮ

Jiřina Nováková, místostarostka městské části Praha 14 (ULD)

V odpovědi na Vaše otázky souhrnně uvádím, že v Evropské unii hrají místní samosprávy mnohem větší roli, než v České republice, neboť v ní silně působí princip subsidiarity, spolupráce obcí v rámci regionu a základní princip Evropské unie – rozhodovat se má co nejblíže k místu, o kterém se rozhoduje. Tyto postoje ODA vždy prosazovala i v rámci České republiky. Míra využití pomoci podpory regionů bude vždy záležet na tom, jak kvalitní projekty jsou samosprávy schopny předložit.

Blanka Misconiová, prezidentka Agentur domácí péče (ULD)

1) Vstupem České republiky do EU, smazáním hranic mezi členskými státy EU dochází k postupnému procesu harmonizace úrovně života našich občanů s úrovní života občanů dalších států EU. Efektivní regionální a strukturální politiku v EU nelze optimálně aplikovat bez posílení práv, povinností samospráv a nevládních organizací. Posílení základních demokratických principů, včetně zásadní role občana a samospráv při jejich uplatňování v návrhu ústavní smlouvy, kterou předložil Evropský Konvent dne 13.6 2003, by měl být předložen ve všech členských státech EU diskusi v rámci Evropského referenda. Uvedené referendum počítá s možností svobodného vyjádření každého občana členského státu EU k návrhu ústavní smlouvy EU. Referendum by se mělo konat v jeden den ve všech členských státech EU. Domnívám se, že nejen já, ale i ostatní občané České republiky, zástupci občanských sdružení, nevládních organizací a samospráv by se měli, ve vlastním zájmu zasadit o posílení role samospráv pro úspěšnou realizaci politiky EU u nás doma, jejíž rámec a mechanismy budou definovány v konečné verzi ústavní smlouvy EU. Osobně jsem přesvědčena o tom, že každý z nás by měl využít v maximální možné míře svého demokratického práva ovlivnit konečnou verzi ústavní smlouvy tak, aby došlo k možnosti realizovat naše sny a přání tam kde žijeme – v našich městech a obcích, v našich domovech. Věřím tomu, že pokud budu mít jako občan České republiky možnost ovlivnit v rámci ústavní smlouvy EU posun rozhodování z tzv. politiky "se shora" na politiku "od spoda" – učiním vše co bude v mých silách, ať už má role bude jakákoliv. Nicméně za posledních patnáct let nedělám nic jiného, než, že se snažím o rotaci pyramidy principu rozhodování z rigidní centralisticky orientované státní politiky na flexibilní rozhodování na úrovni občana, obce a občanské veřejnosti. Vhledem k tomu, že 10 let působím v občanském sdružení, jehož náplní činnosti je posílení role občana a komunit v oblasti zdravotní a sociální péče, mám dostatek zkušeností s prosazováním správných věcí, ve správný čas.

2) Část odpovědi na Vaši otázku je obsažena již v předcházející odpovědi. Podněty samospráv ať už na úrovni politiky místní samosprávy, nebo na úrovni občanských sdružení, které se zabývají problematikou s životem komunit úzce souvisejícím – jsou adresné, konkrétní, transparentní, zaměřené na individuální ovlivnění kvality života každého z nás. Ať už název orgánu EP, který by zohlednil novou posílenou roli samospráv a občanské veřejnosti bude jakýkoliv, je více než jasné, že jeho ustavení bude přínosné pro každého občana členských zemí EU. Jen obtížně si dokáži představit realizaci řady cílů v oblasti regionální politiky EU, které by nebyly realizovány v přímé interakci se samosprávou měst a obcí. Z uvedeného vyplývá, že emancipace role samospráv je dle mého úsudku nezbytně nutná zejména ve většině z 10 zemí, které přistoupily 1.5 2004 do EU. Měli bychom se postupně naučit tomu, že o záležitostech každého z nás by se mělo rozhodovat tam, kde se odehrávají.

3) Svaz měst a obcí je reprezentativním a demokratickým fórem, které ve své každodenní činnosti řadu let podporuje v oblasti informovanosti, edukace, kooperace, koordinace a advokacie roli místních samospráv v České republice. Přímá interakce s účinnou zpětnou vazbou mezi poslanci EP a SMO je tou efektivní cestou jak produktivně uplatnit šance, které nám dává EU v oblasti strukturální i regionální politiky.

4) Fond soudržnosti se specificky nezaměřuje na regionální politiku, primárně je zaměřen na tvorbu infrastruktury mezi členskými státy EU. Dominantní roli má v sektorech dopravy a životního prostředí, tedy v oblastech, které se bezprostředně dotýkají každodenního běžného života všech občanů členských zemí EU. Fond přispívá k posilování hospodářské a sociální soudržnosti EU. Místní samospráva by měla bezprostředně ovlivňovat tvorbu projektů již ve fázi jejich přípravy, zejména v oblasti identifikace priorit a harmonizace realizace projektů s životem občanů. Svou významnou roli mohou města i obce sehrát i v oblasti účelné integrace několika projektů, které jsou zaměřeny na související, nebo stejný cíl v rámci několika regionů jednoho, nebo více členských států EU.

5) EU přikládá velkou důležitost právu každého jednotlivce na přístup ke službám v obecném zájmu. Design uvedených služeb se liší dle demografických, geografických, historických a kulturních tradic každého členského státu EU. Evropská unie tuto rozmanitost respektuje. Služby v obecném zájmu identifikují rozsah uplatnění konkrétních občanských práv v té které zemi EU. Bezprostředně ovlivňují kvalitu života všech občanů a úroveň jejich sociální integrace. Efektivita a kvalita těchto služeb vytváří žádoucí klima konkurenceschopnosti v rámci EU a tím vytváří podmínky pro jejich další rozvoj i v oblastech, kde dosud nebyly uspokojivým způsobem zajištěny. Liberalizace služeb v obecném zájmu ve vybraných odvětvích, je dle mého úsudku cestou jak dosáhnout vyšší efektivity, produktivity i kvality poskytované služby. Za 15 let zkušeností s rozvojem systému domácí péče v České republice mám s touto problematikou bohaté zkušenosti. Podstatné je, aby každá ze služeb poskytovaných ve veřejném zájmu měla jasně stanovený právní rámec, který obsahuje " minimální pravidla hry" (standardy) pro všechny poskytovatele konkrétní služby ve veřejném zájmu ať už se jedná o fyzické, nebo právnické osoby. Optimální pravidla hry (standardy) v rozsahu adresnosti služby, jejího individualizovaného designu dle přání zákazníka by měla dát občanům na úrovni komunity možnost diktovat další podmínky pro zlepšení rozsahu poskytované služby v obecném zájmu. Bohužel u nás v České republice tomu zatím tak není. Věřím tomu, že i u nás dojde v blízké budoucnosti k jasnému definování pravidel hry a vymezení vybraných odvětví života společnosti ve kterých je další liberalizace poskytování obecných služeb žádoucí. Nedomnívám se, že by došlo k negativnímu dopadu na samosprávy, neboť předpokládám, že uvedených pravidlech hry budou sehrávat zásadní a nezastupitelnou roli regulátora zejména v oblasti transparentnosti a účelnosti toku vynaložených finančních prostředků.

Mgr. Alena Štěrbová, náměstkyně hejtmana kraje Vysočina (ULD)

1. Unie liberálních demokratů podporuje přijetí evropské ústavní smlouvy. Uplatňování principů subsidiarity, přenos rozhodovacích kompetencí na úroveň místních a regionálních samospráv byly vždy součástí programu Unie svobody-Demokratické unie. Posílení úlohy místních a regionálních samospráv je tím správným vyvažovacím faktorem při společném fungování 25 států Evropské unie. Jsou dvě cesty k tomu, jak posílit místní samosprávy – je třeba uplatňovat princip subsidiarity především uvnitř každého státu. To je i věcí České republiky, je třeba nejen posílit kompetence obcí, ale předat jim k výkonu těchto samosprávných rozhodnutí také potřebné finanční prostředky, což je možné jedině přenosem z centrálních resortů (novela zákona o rozpočtovém určení daní nejen pro kraje, ale i pro obce). V rámci Evropské unie je třeba využívat všech orgánů, které prosazují zvýšení role obcí a regionů: Výbor regionů, DG Regionální politika EK, Stálý kongres místních a regionálních samospráv, příslušné výbory Evropského parlamentu a další. Budoucí Evropská unie musí být do budoucna především unií evropských regionů s důrazem na spolupráci a partnerství s místními samosprávami.

2. Výbor pro regionální politiku Evropského parlamentu může velmi dobře pomáhat při prosazování cílů evropské politiky v posilování úlohy místních samospráv. Reprezentativní sdružení obcí a měst jednotlivých EU dokáží zcela jistě komunikovat s příslušným výborem, který podle mého názoru by měl být ustanoven také právě pro regionální a komunální záležitosti. Jeho ustanovení bych chtěla určitě podporovat.

3. Souhlasím s popsanou důležitostí role obcí v této otázce. Pokud si představím, že jako poslanec EP se mám vyjadřovat k záležitostem, které mají dopad na české obce, je naprosto nutné komunikovat se Svazem obcí a měst v České republice a jeho orgány. Jistě lze nastavit efektivní a pružnou pravidelnou vzájemnou komunikaci. Jako dlouholetý radní (od r. 1994) menšího města (11 tis. obyvatel) vím, které záležitosti jsou pro obce a města zásadní a důležité.

4. Hlavní zásady kohezní politiky EU pro další programovací období jsou z mého pohledu regionálního a místního politika tyto:

- důsledné uplatňování principu subsidiarity ve všech procesech, kde je to možné a efektivní

- decentralizace rozhodování nejen na národní úroveň, ale i regionální či místní – zase pouze tam, kde to nepůjde proti principům koheze

- zjednodušení administrativních a implementačních procesů tak, aby byly ovladatelné i z nižší úrovně než národní

- průhlednost procesů, srozumitelnost jednotlivých cílů politiky soudržnosti, tím dojde k přiblížení této politiky k občanovi, což je naprosto nutné

- strukturální pomoc v rámci kohezní politiky musí být více koncentrována, aby nedocházelo k rozdrobování finančních prostředků a tím se stávala strukturální pomoc neúčinnou

- regionální operační programy musí být vypracovány v úzké spolupráci s městy a obcemi a dalšími regionálními partnery

Role obcí a měst v dalším programovacím období musí zákonitě vzrůstat, bez jejich aktivní spoluúčasti nelze efektivně realizovat projekty, které se přece odehrásvají na jejich území, pro jejich občany či instituce.

Vytvoření právního rámce pro poskytování veřejné služby může mít skutečně i negativní dopad na samostatné rozhodování samosprávných orgánů, jako zástupce regionální a místní samosprávy mám s takovýmito vymezeními často negativní zkušenosti. Právní vymezení provedené z centrální pozice (zde EU) bere jednak iniciativu a tím i možnost hledání nových způsobů zajištění veřejných služeb těm subjektům, které jsou za ně odpovědné, jednak přináší většinou zvýšené finanční nároky, které nejsou zajištěny ve veřejných rozpočtech. V této záležitosti bych byla velmi obezřetná.

Jan Stránský, lékař (ULD)

1) Samozřejmě souhlasím s návrhem evropské ústavní smlouvy a s posílením role místních samospráv. Stabilita naší země byla vždy podmíněna stabilitou venkova, obcí, středních a malých měst. Možnosti jakéhokoliv poslance Evropského parlamentu zasahovat do legislativního zakotvení uvedené myšlenky přímo souvisí s technickými možnostmi, které budou našim poslancům umožněny. Nicméně v souvislosti s uvedenou myšlenkou budu pochopitelně hlasovat "pro" podpoření této myšlenky v zákonech, ale i ve výborech, jejichž členem bych případně byl.

2) Souhlasím s tím, že by měl Evropský parlament vést přímý dialog s reprezentativními sdruženími. Tyto dialogy by měly být iniciovány výbory EP ze strany parlamentu a patřičných výborů dané země. V současné době si myslím, že není možné předpovídat, jak by EP zohledňoval a reagoval na podněty a potřeby obcí, obzvláště pak tím, že EP sám jako celkový orgán v žádném případě nemá tuto otázku pevně zmapovanou a zároveň noví členové přivedou k této otázce nové body. Protože nesouhlasím s Vašim tvrzením o vytvoření výborů EP výhradně pro komunální a regionální záležitosti.

3) Zde bych spíše zohledňoval tuto skutečnost tak, že bych se soustředil převážně na českou stranu. Moje osobní zkušenosti jsou, že naše argumentace může být mnohem lépe prosaditelná v EP pouze pokud jsou z naší strany předem dobře zformulované. Proto si myslím, že by bylo velice žádoucí organizovat české samosprávy pro prezentaci jejich argumentací, formou spolků, v místních, regionálních a dokonce i v národních kongresech a zároveň zajistit, aby samosprávy měly aktivní znalost možnosti podpory z EU (granty atd.).

4) S touto otázkou trochu zápasím, protože si myslím, že její nejdůležitější slovo, které obsahuje, je "soudržnost". Myslím si, že by se měla tvořit přes občanský sektor a neziskové organizace spíše, než přes politiku. Zjednodušeně řečeno, politika je proto, aby sloužila občanům, tudíž občanské společnosti. Bohužel tomu tak v praxi České republiky není, a proto se domnívám, že by měly být základní prvky stanoveny tak, aby se vyšší politici více zajímali o aktivity občanského sektoru a společnosti na krajské a regionální úrovni, a aby sloužili jako informační most mezi těmito skupinami a EU. Znovu upozorňuji na důležitost získávání informací z EU o finančních podporách pro občanské a infrastrukturní projekty.

5) Zde spatřuji hlavní potíže v legislativě. V zemi, jako je Česká republika, která je poměrně malá jak z hlediska rozlohy, tak i počtu obyvatel, by se uvedená problematika mohla řešit poměrně snadněji. To by ale předpokládalo, že by participující členové z naší strany pracovali v rámci zákona či dohody. Myslím si, že jádro eventuálního úspěchu této otázky leží v tom, aby se naše kultura posílila morálně, a také, aby se náš justiční systém zkvalitnit. Pokud se tak nestane, domnívám se, že možné pozitivní změny ze strany EP v této otázce nedopadnou tak, jak bychom si přáli. Proto bych se spíše zajímal o legislativní a právní dopady současného stavu a možných pozitivních změn. Doufám, že je z mé odpovědi možné vydedukovat domněnky, že by navrhované změny poskytly obcím ochranu. Také by omezily jejich kompetenci, ale opět zdůrazňuji, právní a legislativní stranu této otázky.

Za SDRUŽENÍ NEZÁVISLÝCH KANDIDÁTŮ – EVROPSKÝCH DEMOKRATŮ

Jana Hybášková, diplomatka (SNK-ED)

Děkuji mnohokrát za Vaše dotazy. Za SNK Sdružení nezávislých a ED zpracoval odpovědi na Vaše dotazy pan Lukáš Macek. Přijmete, prosím, moje odpovědi tak, jak je zpracoval a Vám již zaslal pan Lukáš Macek. Dekuji. Jana Hybášková. (pozn. Kanceláře Svazu – odpovědi Lukáše Macka jsme neobdrželi).

Tomáš Zatloukal, ředitel gymnázia (SNK-ED)

1) Je důležité, aby subsidiarita a proporcionalita nebyly užívány jen pro úpravu vztahů EU - čl. státy, ale také uvnitř čl. států (stát - regionální a místní samosprávy). EU by v rámci svých kompetencí měla toto vyžadovat (již nyní tak činí, lze tento trend ale určitě posilovat: např. v rámci strukturální politiky - vyžadovat, aby čl. státy spolupracovaly se samosprávami, konzultovaly je, apod.). Právo na územní samosprávu nelze dle mého názoru již vykládat nadmíru omezeným způsobem. Reforma veřejné správy se základní myšlenkou přiblížit rozhodování více lidem je správná a souhlasím s ní (vlastní realizaci reformy v ČR nechci hodnotit). Je patrné, že role m

Diskuze