Aktuality

Kravata z Itálie

František Chlouba  09.06.2004 20:44

Obdržel jsem poštou kravatu od poslankyně italského parlamentu. Poslankyně se jmenuje Paola Manzini (aby nedošlo k záměně s jinou poslankyní téhož parlamentu, dnes už ovšem bývalou, která i u nás velmi proslula). Paní poslankyni jsem potkal na slavnostní večeři v italské Vignole při letošní slavnosti třešní, na kterou nás jako obvykle pozvali naši italští přátelé. A jako obvykle na poslední chvíli.

Na večeři se přednášely různé projevy a předávaly dárky. Paní poslankyně podle všeho byla také pozvána na poslední chvíli a tudíž nebyla moc připravena. Přesto ve svém krátkém projevu stačila všechny potěšit radostí nad tím, že i my z východu jsme s nimi v jedné Unii, a že Unie má budoucnost. Ve svém jinak velmi politickém proslovu poněkud překvapila slibem, že se i pro nás pokusí něco udělat v italském parlamentu. Nedovedu si moc představit, co by pro nás paní Manzini dokázala v italském parlamentu zajistit, proto jsem tato slova bral jako obvyklý politický slib, a říkal jsem si, že italští politici zřejmě musí slibovat ještě mnohem víc, než naši, aby uspěli. Při povídání u večeře mne paní Manzini opět překvapila, že si od nás českých starostů vyžádala adresy, a protože jsem s sebou v tom letu nevzal navštívenky, učila se poctivě psát háček nad š a vyslovovat písmeno ch, které Italové vnímají podobně, jako mlaskavky středoafrických národů. Pečlivost, s jakou si zapisovala adresy, ve mně budila dojem, že poslankyně usiluje o zápis do Guinessovy knihy co do objemu adresáře.

A teď mne paní Manzini překvapila do třetice tím, že mou adresu nejen neztratila, ale dokonce využila k poslání kravaty, knihy o italském parlamentu a navštívenky, na níž jsou uvedeny jen telefony a e-mail. Budu-li potřebovat něco z italského parlamentu, stačí jen zavolat.

Zní to jistě legračně. Podobných slibů už jsem dostal pár i od poslanců našeho, tedy českého parlamentu. Tak mne napadlo zkusit požádat o stejnou pomoc poslance naše a tu italskou. Schválně, jestli bude výsledek stejný. (A nebo paní Manzini překvapí počtvrté!)

Volíme evropské poslance. Kandidáti slibují ve svých volebních projevech mnohem více, než italská poslankyně. Ovšem názor, že naši evropští poslanci mohou do Čech dostat lépe využitelnou pomoc z Unie a že mohou napomoci pochopení bruselské byrokracie a vstřícnějšímu pohledu na české zájmy v Evropě, zní mnohem věrohodněji než představa, že italský parlament bude pomáhat Rychnovu. Proto si myslím, že je dobré volit a z nabídky vybrat to nejlepší. Jestli to nejlepší bude dobré, o tom se můžeme jen dohadovat. Samozřejmě že dělat europoslance je dobře placené povolání, a proto je tam tlačenice nevídaná. Nicméně někdo ho dělat musí (vycházíme-li z faktu, že řád je potřebný) a nikdo zatím nevymyslel lepší způsob výběru, než právě volby. Také bych rád oponoval představě, že nás obyčejných lidí se toto netýká. Aplikace od stolu vyrobených závazných norem se totiž obvykle nejvíc dotkne právě těch obyčejných.

Diskuze