Historie města
Rychnovské počasí
Jindřich Kurfiřt
02.03.2001 06:30
Zajímavé výkyvy počasí zaznamenané v Rychnově
Mezi zajímavé skutečnosti lze zařadit výkyvy počasí. Věrohodnost údajů je pouze přibližná, neboť scházejí meteorologické přesné záznamy a jsou jen popisovány v kronikách.
V roce 1579 prý ještě o vánocích kvetly ovocné stromy a na zahradách květiny, ale v dubnu a květnu následujícího roku mrazy zničily novou úrodu.
18. února 1718 napadly spousty sněhu, že se lidé dostávali z domů pouze komíny.
V létě roku 1719 byla však veliká vedra a Mohelka zcela vyschla. V obci byla pouze jedna studna, která nestačila krýt potřebu lidí. Farář Michálek proto konal 15.8. prosebné procesí za déšť.
1740 byla velmi tuhá zima a ještě 20.května nebylo na stromech ani jednoho zeleného lístečku.
Rovněž v následujícím roce byla velmi tuhá zima. Začala již v listopadu, nebylo sněhu a Mohelka i rybníky v obci zcela vymrzly.
1765 začalo chladné počasí v červenci a trvalo až do konce srpna. V okolí ležel sníh, vše pomrzlo, což mělo za následek krutý hlad.
Zato 1794 byla prý tak mírná zima, že obyvatelé téměř po celou dobu chodili bosi a sníh napadl až o velikonocích a mrzlo.
1795 však napadlo na den Nanebevstoupení Páně tolik sněhu, že bylo možno jezdit na saních, stromy pod tíhou sněhu praskaly.
1796 mohli sedláci pracovat na polích až do 16. února a ještě o Třech králích bylo možno sekat trávu.
Rovněž 1802 byla velmi mírná zima, ale 16. a 17.května napadlo tolik sněhu, že nebylo možno se dostat na Pelíkovice.
1804 napadl sníh na Martina a ležel až do 18. května 1805 a byla krutá zima.
Celý podzim roku 1822 propršel, ale v zimě nebylo ani trocha sněhu. Strašné sucho následujícího roku zcela zničilo úrodu.
V zimě roku 1833 - 34 se občané podivili nad tím, že již v únoru rozkvetly stromy.
1842 následkem sucha byla neúroda a veliký hlad, jedl se jetel, kůra ze stromů, následovaly nemoci jako tyfus a tuberkulóza.
V roce 1847 sbírali lidé ještě o vánocích po lesích houby a hojně rostoucí brusinky.
Velmi tuhá a na sníh bohatá byla zima roku 1870 - 1871, všechny cesty byly zaváté a zcela nesjízdné.
V noci z 15. na 16. května 1893 napadlo rovněž velmi sněhu, který však brzy roztál.
Tuhá zima byla i v roce 1928 - 1929, kdy se nejnižší teploty pohybovaly kolem -31°C.
Rovněž v roce 1941 - 1942 bylo velmi chladno.
Z následujících let je možno uvést především rok 1947, který se stal pověstným svými suchy. Teplotní výkyvy a nedostatek sněhu posledních let snad jen potvrzují výše uvedené údaje.
Doba, kdy teploty ve městě trvale překračují +10°C trvá přibližně 5 měsíců, po tři měsíce jsou teploty nižší 0°C. Nejvyšší denní teploty bývají v měsíci červenci a srpnu (kolem 20°C). Za rok v Rychnově naprší asi 920 - 950 mm srážek.
Z následujících let je možno uvést především rok 1947, který se stal pověstným svými suchy. Teplotní výkyvy a nedostatek sněhu posledních let snad jen potvrzují výše uvedené údaje.
Doba, kdy teploty ve městě trvale překračují +10°C trvá přibližně 5 měsíců, po tři měsíce jsou teploty nižší 0°C. Nejvyšší denní teploty bývají v měsíci červenci a srpnu (kolem 20°C). Za rok v Rychnově naprší asi 920 - 950 mm srážek.
Město Rychnov u Jablonce nad Nisou
Husova 490
46802 Rychnov u Jablonce nad Nisou
IČO 00262552
Bankovní spojení 963232349/0800
Telefon: +420 488 880 921
Datová schránka: fjxbbm5
46802 Rychnov u Jablonce nad Nisou
IČO 00262552
Bankovní spojení 963232349/0800
Telefon: +420 488 880 921
Datová schránka: fjxbbm5
Úřední hodiny
| Po | 8:00 – 11:00 | 12:00 – 17:00 |
| Út | 8:00 – 11:00 | 12:00 – 14:00 |
| St | 8:00 – 11:00 | 12:00 – 17:00 |
| Čt | 8:00 – 11:00 | 12:00 – 14:00 |
Stavební úřad
| Po | 8:00 – 11:00 | 12:00 – 17:00 |
| St | 8:00 – 11:00 | 12:00 – 17:00 |
© MěÚ Rychnov u Jabl.n.N.